Cítím v sobě příval nové energie. Ale jiné, než jakou jsem zažila v posledních dvou letech. Kdy moji náladu a moje "nahoře" a "dole" ovlivňovaly až moc "vnější vlivy". V posledních týdnech jsem začala pracovat. Sama na sobě. Nejen, že jsem se začala zabývat svými strachy, jejich příčinami a důsledky na mou přítomnost (tedy tím, co jsem v sobě stále potlačovala) a myslím, že jsem na to konečně přišla, ale po dlouhé době jsem se začala věnovat i fyzické stránce a zhubla několik kil, které mi dlouhodobě překážely. Nechápejte to špatně, nemyslím si, že jsem byla tlustá (55-56kg není tloušťka), jen ...
... mám za sebou v této oblasti už dlouhou cestu - ve 14ti jsem se začala zabývat zdravou výživou, až jsem to velmi "zdravě" dopracovala na 40kg! Tak. Během dvou let jsem pročetla desítky knih o výživě, teorii měla zvládlou skvěle (takže až půjdu příští týden na zkoušku z "nutrition", neměla bych mít problém), jen jsem byla mladá (dobře - mladší) a hloupá (ok - hloupější), takže jsem si praxi trošku "upravila" = malé porce ovoce, zeleniny, jogurtů, bílého maso, celozrnné rýže, celozrnných těstoviny, ŽÁDNÉ sladké, tučné .. a když říkám žádné, tak myslím žádné .. což ve vývinu není nejlepší cesta. V 16ti jsem trošku dostala rozum a přibrala na 46kg, kdy jsem už, myslím, vypadala celkem zdravě. Ale pak jsem odjela do Ameriky .. Je třeba dodávat víc? :D Můj každodenní pohyb z ČR se v Americe změnil na tanec, ale stejně jsem dost ztratila "pohybovou", no a hlavně "výživovou" morálku. V Americe nemají lepší potraviny, než v ČR, spíš naopak, všechno jsou to polotovary, hlavně ať je to rychle, ale tolik nových (a nezdravých) věcí, tolik nových chutí ... burákové máslo!!! ... až jsem se dostala, tam kam jsem se dostala :). A pak si to celé dva roky, co jsem už doma, jen udržovala. Nemyslím to tak, že bych se přestala pohybovat - všude, kam to jde, chodím pěšky (takže v průměru tak 10km denně), doma si zaposiluju, zatancuju, běhám ... ale přestalo mě to bavit, najednou už jsem neviděla smysl v přemýšlení o jídle a o spalování kalorií. Což mi otevřelo dveře k jiným věcem, ale zároveň mi stále zůstávalo těch několik kilo, které jakoby ke mně "nepatřily" .. No a tím se dostávám do přítomnosti - přiznávám, že začátek mé "hubnoucí kúry" před pár týdny nebyl zrovna zdravý, nejedla jsem prakticky nic, ale byl to dobrý start. Využila jsem ho. A jen díky takové maličkosti se cítím líp. Mnohem líp. Zdravěji. Mám víc energie .. do dalších startů!