Wednesday, December 23, 2015

Novou verzi blogu najdete na SWEETMELANGE.CZ

Tak je to konečně tady! Nová verze blogu je na světě a ode dneška budou všechny nové články publikované na sweetmelange.cz . Uvědomuju si, že je to trochu riskantní krok, protože je nezvyk najednou chodit na jinou adresu, přece jen nepíšu pár měsíců. Zároveň ale věřím tomu, že to na nové adrese pro nás všechny bude pohodlnější a příjemnější a že se tam za mnou budete stále vracet, jako se vracíte sem. Děkuju vám za to. Moc si toho vážím a jen skromně doufám, že to ze mě fakt cítíte i když mezi námi "stojí" obrazovky.

Blog jako takový se nemění. Pořád bude o tom, co prožívám a žiju, o čem přemýšlím, kam cestuju, jak plánuju svatbu nebo o receptech ... jen jsem prostě chtěla, aby víc "vyjadřoval" mě. Aby byl přehlednější a barevný a ... a já už vlastně nevím, co teď psát. :) Běžte se kouknout a posuďte sami!

Doufám, že si zvyknete chodit jinam a pro případ, že by to mělo chvíli trvat, budu ještě nějakou dobu části článků psát i sem a na zbytek vás odkazovat tam. kam? na SWEETMELANGE.CZ

DĚKUJU!! A mějte se krásně!

P.S.: O tom, jak nový blog vznikal se tam ještě určitě rozepíšu! :)

Monday, December 21, 2015

Homemade Nutella

Jedenáct dní jsem nepsala článek a přijde mi to jako věčnost, fakt jako mnohem déle. V hlavě si držím (a možná i udržím :)) pár nápadů, ale za pár dní se budeme společně stěhovat na novou adresu a do nového designu blogu a já asi měla pocit, že teď prostě nemám psát. I když bude nový blog obsahovat všechny dosavadní články a blog jako takový se nemění... Už se moooooooc těším, až vám ho ukážu. Tuším, že to bude takový dáreček pod stromeček...

Dneska vám chci ale ukázat jeden recept a zároveň úžasný jedlý last-minute dárek pro nějakého milovníka sladkého ve vašem okolí, vyrobený s láskou a s velkou trpělivostí :). Jde o domácí nutellu. Která teda moc nechutná jako nutella, protože je v ní víc kakaa a lískových oříšků než cukru a palmového tuku (ten tam není žádný, samozřejmě!).


Dlouho jsem přemýšlela, co dám k Vánocům tatínkovi. Všechno, co chce nebo potřebuje si koupí sám, takže třeba kvalitní svetr jsem zavrhla hned, protože ten nejlepší si pro sebe stejně koupí on. Kosmetika to samé. A nejvíc ho stejně vždycky potěší čokoláda... A pak jsem si vzpomněla, že má rád nutellu, ale moc ji nekupujeme, protože ... no, prostě protože je to "zabiják" :). Ale když mu vyrobím domácí s extra porcí lásky, tak to už přece žádný zabiják není. Že jo?

A protože tatínek nemá facebook ani jiné sociální sítě a blog mu čte akorát Lenička (která to pro dnešek vynechá :)), tak vám sem recept můžu přidat ještě teď, před Vánoci, abyste to případně stihli taky ještě vyrobit. Inspirovala jsem se tady.

Thursday, December 10, 2015

Vděčný článek II

Mám zhruba plus mínus půl hodiny na napsání vděčného článku. Měla jsem totiž chuť na vanilkové rohlíčky, ale těsto je (jak jinak) třeba nechat odležet do dalšího dne. Tak místo toho peču linecké. Tam je to jenom půl hodiny. Hurá. Ty mám stejně z cukroví nejradši.


- Minule jsem psala, že bych se ráda projela na tom ruském kole, co nám tu postavili v centru. Takže když jsme pak šly s Andrejkou okolo a nikde nikdo, splnila jsem si tohle svoje malé přání. A vůbec, za ten víkend, co tu byla, jsem vděčná. Bylo to fajn a milé a příjemné. Ed.: Aaaaa, už jsem našla Andrejky vlog z našeho víkendu, tak se koukněte, fakt se jí povedl :)

- Dneska jsme s Radanem konečně vyhodili starou matraci (původně jsem napsala madraci, ale nějak se mi to nezdálo) a zlomený koberec, co jsme "schovávali" v pokoji, ze kterého se pomalu ale jistě rýsuje Radanova pracovna... no spíš herna.

Wednesday, December 9, 2015

Pepperkaker aneb norské perníčky

Mám plný šuplík mašlí, provázků, stuh a balících papírů, ale dárek vlastně nemám ani jeden. Ale dneska to prolomím. Už fakt! Spoléhám na to, že mě prostě něco cestou trkne. A kdyby náááhodou ne, tak něco upeču, to funguje vždycky :).

Jenže s tím pečením ... jsem dost netrpělivá a nejvíc mě baví ty sladkosti, které můžu upéct hned (to proto peču tolik cupcaků, muffinků, cookies apod.). Takže když má většina norského cukroví v postupu ... "a nechte odležet do dalšího dne.", většinou to hned zavřu a jdu najít něco jiného. Kdyby to alespoň bylo ..."a počkejte hodinu, dvě, tři.", ale celou noc? Trošku přeháním, to jo, ale fakt je, že jsem i díky tomu spoustu receptů nezkoušela ... pečení je pro mě sice úžasná zkouška trpělivosti, ale jde to pomalu. 


Každopádně ... letos jsem si řekla, že alespoň ty norské perníčky pepperkake upeču, i když tam ta "kouzelná" věta o odležení taky je. Recept mám od nás z kavárny, prodáváme tam totiž už hotové těsto a k němu je přiložený papírek s receptem. Tak jsem si prostě jeden ten papírek vzala :). Malý háček byl akorát v tom, že na papírku jsou jen ingredience a poměry, ale postup už ne. Tak ten jsem hledala na internetu. 

Původní recept je z 850g mouky, ale přišlo mi, že tolik perníčků určitě nepotřebujeme, takže jsem připravila těsto z půlky. 

Je to jednoduché, fakt dobré ... akorát musíte počkat s vyválením a pečením do dalšího dne. Je to běžné i u našich perníčků? Nikdy jsem je zatím sama nepekla.

Tuesday, December 8, 2015

#VánočníOsloVíkend

Nějak se mi nedaří dostat se k psaní tohoto článku. Včera jsem se rozhodla si místo článku zdřímnout u Radana v náručí a teď k nám zase přišli kamarádi, takže by bylo trošku "nevychované" si prostě vzít počítač a zavřít se v jiném pokoji ... právě teď ale všichni odešli na balkon, takže mám pár minut času alespoň začít.

Tak jo. Půl jedenácté večer, pojďme se do toho pustit :).

Pamatujete si, jak jsem v říjnu slavila svoje narozeniny a uspořádala soutěž o víkend v Oslu pro jednoho z vás? Pořád mi to přišlo "za dlouho", no a teď je najednou po a já se o tom snažím něco napsat. 

Pro Andrejku, co to tenkrát vyhrála to byl fakt rychlo-výlet. V pátek kolem poledne do Osla, v neděli ráno zase zpátky domů. Ale "to mezitím" jsme si tuším obě užily naplno. 

Čekala jsem na ni na hlavním nádraží, co je hned vedle fjordu a zrovna to za velkými okny hrálo všemi barvami. Podobnou fotku si fotila ještě jedna paní, která mi hned nadšeně podívala, jak je Oslo krásné. Jen asi nemohla najít "správný" úhel, protože tam postávala s mobilem ještě několik minut po tom, co jsem odešla. Andrejka za mnou přišla, když jsem tu fotku zrovna chtěla přidat na instagram.

Obě víme z těch "internetů", jak vypadáme, takže se nekonalo žádné seznamování, ale z mé strany to asi bylo trošku rozpačité, protože jsem nevěděla, jestli si máme podat ruku, obejmout se a nebo co vlastně :). Nakonec jsme to zamluvily a hned vyrazily ven z nádraží a od té doby jsme vlastně skoro nepřestaly mluvit.


Friday, December 4, 2015

Banánovo-avokádové muffiny s kousky čokolády

Dneska jen v rychlosti. Za chvíli totiž vyrážím na nádraží, abych vyzvedla Andrejku, která v říjnu vyhrála mou narozeninovou soutěž. Měla bych ještě uklidit byt, ale je důležité si stanovit priority ... a tak jsem se rozhodla radši napsat recept :D. Zkusím to ale tak, abych stihla uklidit alespoň koupelnu ...


Tento recept vznikl včera v relativní rychlosti. Radan mi totiž oznámil, že o víkendu mají v práci vánoční večírek a že všem slíbil, že něco upeču ... Tak jsem koukla do lednice a viděla tam tři avokáda. Většinou nemíváme žádné, ale vůbec si nestěžuju :). Hlavou mi prolítlo, jestli by se s avokádem dalo něco upéct ... a pak si říkám, že určitě jo, však je to ovoce, přece :). Rozhodnu se přidat banán a na tom postavit celý recept. Pak mouku, trochu cukru, vajíčka, jedlou sodu a mléko. A čokoláda. Samozřejmě. Tadá. Recept je na světě :). Takto před Vánoci je to možná dobrá alternativa k mlsání :)

Tuesday, December 1, 2015

Vděčný článek

- Poprvé jsem ocenila chuť černého čaje s mlékem. Vypadá to, že je dost důležité čaj nejdříve vylouhovat a až potom přilít trochu mléka. Výsledek je pak lahodný a sametový a já musím zítra v práci znovu poděkovat Philovi, že mi připravil ten nejlepší šálek čaje. Však je Angličan, že jo. :)

- Vánoční trhy jsou kouzelné. Letos nám tu postavili i ruské kolo a moc se těším, až na něj nasednu a prohlédnu si město z výšky. Chystáme se jít i bruslit.



- Vystála jsem si řadu na Candy Apple - jablko namočené v cukrové polevě a posypané nejrůznějšími posypkami. Je to tvrdé jako lízátko, takže jsem to brala jako skvělé procvičování trpělivosti. Mám tendence všechno kousat. Tohle ale kousat nešlo.