Like from my diary XI: Nekonečný zdroj lásky :)

Před pár týdny jsem psala článek o mně a Radanovi a naší „lovestory“. A jedna z pasáží, která vás zřejmě zaujala nejvíc je ta, kdy píšu, že jsem v sobě objevila „nekonečný zdroj lásky“. Chcete vědět, „jak na to“. Věnovala jsem poměrně hodně energie přemýšlení a rozjímání, jak to pojmout, co asi chcete číst a jak to vyjádřit. A čím víc jsem se do toho zamotávala, do toho „jak“ a taky do své „osobní a velmi konkrétní“ zkušenosti, tím víc jsem se tomu „zdroji“ vzdalovala.

Nekonečný zdroj lásky je prostor. Ticho. Pocit. To co „zbyde“, když se oprostím od myšlenek, představ a lpění, jaké má co být. Je to vědomí. Vědomí, že nejsem oddělená od vesmíru, od tebe, od moře, že jsem jedno… nekonečno. Láska.

Tak,  tu nejvíc „spirituální“ část tohoto článku už máme za sebou, nebojte :).

Útulný červnový Amsterdam

Sedím na stejném místě, jako minulý týden, když jsem psala "gastronomický článek o Amsterdamu". Poslední dvě hodiny jsem vybírala fotky do tohoto článku a poměrně brzy zjistila, že psát tuto část bude o něco málo složitější. Ne proto, že by Amsterdam byl nefotogenický nebo nehezký a já neměla žádné pořádné fotky, spíš naopak. Mám spoustu hezkých fotek. Většina z nich má ale společné čtyři věci - uličky, kanály, úzké domečky a kola. To, a taky coffee shopy, Amsterdam vystihnuje. 

A tak doufám, že hlavní město Holandska nemá moc významných památek, protože pokud ano - buď jsem je neviděla a nebo jsem je přešla, aniž bych to věděla. Přesto jsem ale nadšená, v útulnějším městě jsem snad ještě nebyla. Fotogenický, hipsterský, malebný, to jsou další slova, která mě napadají a kterým bych Amsterdam "onálepkovala". Napište mi pak do komentáře, jak působí Amsterdam na vás:)

Letní salát z rukoly, rajčátek, lesního ovoce s olejem z lískových oříšků

Jsem ostuda. Docela velká. Asi před měsícem, když jsem byla doma, mi přišly na zkoušku čtyři druhy olejů z Bohemia Olej. Pár dní před tím jsem z Bohemia Olej dostala email, jestli bych s nimi (s těmi oleji) chtěla vyzkoušet nějaké recepty. Chtěla jsem a moc ráda souhlasila s posláním, protože i přesto, že jsem o nich až do té doby neslyšela, zaujal mě například jejich youtube, kde najdete i spoustu video receptů a navíc druhy olejů, které vyrábějí a prodávají mi přišly dost zajímavé...

Jenže ... jsem prostě pomalá a tak jsem se k prvnímu receptu dostala až dnes. A to ještě náhodou. Jsem totiž sama doma a tak jsem si byla číst venku a v kině. Po cestě domů jsem se stavila v Grønlandu, v asi nejznámějším a nejlepším oslovském obchodu s ovocem a zeleninou. Borůvky, maliny i jahody mají teď v sezóně skoro zadarmo a ostatní zelenina a ovoce jsou taky za pár korun. Dneska jsem k tomu všemu přihodila ještě fetu... A když jsem přišla domů, "zrodil" se nápad na salát, který by Radan pravděpodobně nejedl, ale pro mě je jak stvořený. Je v něm všechno, co mám ráda. Rukola, celozrnné těstoviny, rajčátka, jahody, maliny, feta ... A pro dnešek ještě olej z lískových ořechů. Vlastně jsem tam původně chtěla dát hroznový olej, ale nakonec jsem si říkala, že nádech ořechů se k salátu bude hodit. A hodil.

Salát je díky rukole lehounce nahořklý, těstoviny jsou neutrální, feta slaná, ovoce a rajčátka sladké a olej to celé spojil výrazně oříškovou chutí. Přesto se chutě vůbec nebily. A tak jsem si říkala, že vám předám inspiraci. Takovou malou. A nakonec ho možná příště připravím i Radanovi :)

Jak si užít každičký moment, zásnubní fotky z Aker Brygge a nový štítek "LOVE" :)

Nikdy jsem nebývala ta holčička, která má odmalička vysněnou představu o "princi", zásnubách a/nebo pohádkové svatbě. Vždycky mi to přišlo jako taková neuchopitelná věc a taky vzdálená. Na zásnuby jsem se těšila, ale neměla jsem žádnou konkrétní představu ani přání, prostě jsem si jen vychutnávala každý okamžik něvědění. Fakt je ten, že ten okamžik, ta přítomnost té "události" uteče ohromně rychle. V mžiku se objeví další přítomný okamžik, ve kterém už jste s prstýnkem na ruce a s trochou štěstí už nikdy znovu zasnoubení nezažijete ...

V mysli je to nastavené tak (alespoň myslím, odborné vědomosti o tom jak funguje mozek nemám), že si ráda neustále vytváří nové a nové podněty na těšení se, na představy o tom, jaké co bude a jaké nechce, aby to bylo a pak si to buď užívá nebo neužívá podle toho, jak se to s těmi představy zrovna slučuje. Krásně jsem to zjednodušila, co? :) Mně přijde mnohem jednodušší, přirozenější a efektivnější něco "vymyslet" a nebo možná ani vůbec nevymýšlet a nechat to plynout a vědomě si užít každičký moment, tak jak je. Jste nemocní, když máte zrovna v plánu něco významného? Vědomě a s láskou se tomu přizpůsobte. Máte dlouho naplánovaný výlet a celou dobu prší? Využijte déšť ve svůj prospěch ... 

Nehledě na to, že když "netlačíme na pilu" a užíváme si věci tak, jak jsou, nemůžou už být ani lepší, ani dokonalejší, ani nápaditější. Prostě jsou. Teď. Nikdy jindy. :)

Co se týče mě, já si náš "zásnubní rok" užít chci. Chci si užít každý moment, každou myšlenku i přípravy, bez toho, aniž bych měla jasnou představu o tom, jak to má vypadat. Opravdu ji nemám. Mám nápady. A inspiraci. Nelpím ale na ničem z toho.

Noooo ... A jedna z takových příjemných forem "tohoto období" jsou společné fotky. Tyhle jsou od kamarádky Lucky, se kterou jsme strávili skvělé dvě hodiny na Aker Brygge a moc jsme si užili jak proces, tak výsledek. Co říkáte vy? :)

Gastro trip po Amsterdamu. Město plné vynikající kávy i stylových podniků.

Amsterdam. To jsou kavárny na každém rohu, kola na rohu, za rohem, před rohem a všude mezi tím. Amsterdam jsou vysoké, úzké a křivé domečky, kolikrát vystupující rovnou z vody ... Vůně zelené rostliny cítit všude, spoustu usměvavých lidí, vynikající káva a skvělé dezerty. Spoustu podniků se zdravými potravinami i jídly. A taky je Amsterdam fotogenický. Až neskutečně!

Dneska vás s sebou vezmu na takovou malou gastro procházku. No, dalo by se říct, že je to spíš procházka za kávou, kávičky tentokrát vedou. To je tak, když váš snoubenec (cožeee? :)) onemocní a ve většině podniků objednáváte buď jen jedno jídlo/dezert a nebo jídlo a polévku - na těch Radan v Amsterdamu žil a přežil :).

Podniky jsem rozdělila podle toho, jak jsem je navštěvovala za sebou, ale asi vám pak dám nějaký "rychlo tip", jak to "udělat efektivně"a dát si brunch, dezert a kávu ve třech různých podnicích, aniž byste chodili přes celé město sem a tam. Ne, že by i to nemělo své kouzlo ... Čtěte pozorně ... :)

The story of Radan & Terezka

Celkem nedávno jsem si sama pro sebe řekla, že jako takový „dárek“ k zásnubám pro mě a pro Radana bude článek o naší „love story“… A teď jsme čerstvě zasnoubení a já tu sedím s krásným prstýnkem na levé ruce, abych ten „slib“ co jsem dala sama sobě splnila. Popravdě, zatím nevím, co se z článku vyklube, ale vím naprosto jistě, že bude psaný s nekonečnou láskou, s citem a s trochou štěstí i s nadhledem :).

„Budeš moja frajerka?“

Byl relativně teplý letavský večer , srpen 2011. Zrovna jsem si povídala s několika lidmi, když v tom přichází Radan, kluk s kudrnatými vlasy a arafatkou kolem krku...  Gabo, náš společný kamarád, je iniciativní a hned nás dva seznamuje. Myslím, že nás seznamoval stylem: „Radan je … a Terezka je …“, ale jediné, co si z toho celého pamatuju je, jak se Radan ptá: „To je TÁ Terezka?“ a líbá mi ruku.

O pět minut později už stojíme s jinou skupinkou u ohně a máme k sobě velmi blízko. Byli jsme oba trochu opilí, nic to ale nemění na faktu, že mě něčím šíleně přitahoval… Bavili jsme se spolu asi deset minut a až zpětně vím, že jedna z otázek, která z Radanových úst padla, byla, jestli „na Letavách budu jeho frajerka?“ ... „Pusu na to!“, slyším odjinud a tak si dáváme pusu, kterou někdo vyfotil... A pak jsme se každý rozutekli jinam…

Naše první pusa, srpen 2011 ... :)