LOVE (5): Našli jsme místo a další novinky

Prodíráme se houštinami, lesem a pak ... pak se ocitneme na místě, které je jak stvořené pro svatbu, kterou jsem si vysnila... Bylo dokonalé, krásné a v lese, ale tak trochu nedostupné. No, vlastně trochu přeháním, ale nevím ve které části... Asi v té s tím sněním. A nebo možná i s tím prodíráním se. Jen s tou (ne)dostupností moc ne. Každopádně, našli jsme místo k oslavování lásky a radosti a není to to, které jsem právě popsala. Měla jsem ho přímo před nosem a než abych ho neviděla vůbec, tak jsem ho spíš nechtěla vidět... Abych to vysvětlila - měla jsem o tom místě vytvořenou nějakou představu postavenou na velmi chabých základech a z ní jsem usoudila, že tam teda svatbu rozhodně nechci... Jaké bylo překvapení a uvědomění si, že jsem se zase nechala zmást domněnkami, když jsme se na něj šli podívat a zjistili, že je naopak ideální. Dokonalé, tak jak je.

- na místě, kde jsem vyrůstala a má na něj nespočet krásných vzpomínek

- je uzavřené a přesto otevřené, v přírodě

- je v něm dostatek místa pro spoustu lidí, včetně přespání

- je cenově i "logisticky" dostupné

- máme volnou ruku, co se týče dovozu jídla, nápojů atd. atd.

- obřad se bude konat s výhledem na les

- je z něj nááádherný výhled na plumlovský zámek

- je v něm velká plocha na tancování

- můžeme začít už v pátek
- jednoduše jsme se tam cítili dobře

a-tak-vůbec.

Leniččino vegetariánské menu

Dnes tu mám "velmi váženého hosta" a to moji maminku Leničku... Poprosila jsem ji, jestli by nám všem mohla sepsat menu našeho včerejšího oběda a ochotně tuto "mini výzvičku" přijala :) ... A vlastně vůbec nevím, co jiného k tomu psát. Snad jen dodám, že to i přes mé počáteční předsudky (a že jsem si tu formu hezky užila :)) mi moc chutnalo a hlavně ty barvy na talíři neměly chybu, o celkové vyváženosti - jak chuťové, tak nutriční ani nemluvím ... včerejší oběd byl pro mě moc inspirativní, tak snad bude i pro vás :). 

Leničko děkuju a předávám ti slovo -

Limetková šťáva s mátou rozdrcená s trochou třtinového cukru a zalitá minerálkou aneb
něco jako nealkoholické Mojito :)

LETAVY 2015: Nic neskončilo, ani nezačalo, prostě to jen je.

Stalo se to zase. Skončil letavský týden a já najednou nevím, jak to všechno popsat a pojmout tak, abych jen neulpívala na krásných a vznešených slovech a z toho, co je proudící a živé neudělala nějaký koncept nebo škatulku. Jenže tomu se asi nevyhnu. Jedině, že bych o tom nepsala vůbec, jako loni. Ale to není řešení.

Prší. Čtvrtý den vkuse prší. Jakoby by to bylo vypočítané na minuty. V neděli jsme po východu slunce skočili na snídani, před sedmou ulehli a zatímco jsme usínali, kapky začaly padat a už nepřestaly.

By SKI ART

By Soni Bartuzsová

Přemýšlím, kde jsem minule skončila. A čím začít. Jestli tím, jak jsme na louce fotili skupinovou fotku s nápisem LETAVY a vznikl z toho jeden z nezapomenutelných happeningů, jako z filmu. Modrá obloha a poletující balónky. Nebo jak jsem byla společně s kolegou z taneční (dílny) "múzou" dílny hudebně-textářské a mimo jiné tak vznikl song "Terezka". To bylo celkově zajímavé - půl hodiny stát v plavkách před talentovanýma klukama a holkama a usmívat se... Jenže, múzy jsme všichni, do jednoho, a na Letavách se to hemží takovou inspirací, že vás někdy může mysl oklamat a můžete si připadat spíš naopak. Na to radím neztotožňovat se s těmi myšlenkami a prostě to přijmout a prožít si naplno každý okamžik ...

By MNK

By Viki Valašteková

Vstřebávám, abych mohla psát...

Já vím, vím! Někteří z vás nejspíš čekali článek. Včera i dnes a nic nového tu nenašli ...

Když jsme se včera z Letav vrátili, nešlo mi si sednout k počítači a psát. Potřebovala jsem všechny ty emoce a tu energii a lásku vstřebat. Cítím, že už mám "vstřebáno" a zítra se do pustím ... Věřím, že mi to prominete ...

DĚKUJU! Mějte se nádherně!

LETAVY. By Soni Bartuszová

Letavy 2015: Bez názvu, musím letět!!

Odřená kolena, kopance do hlavy a spoustu ladných i méně ladných pohybů. Tak letos vypadá naše taneční dílna. Urvala jsem si kousíček času o přestávce, abych vám o tom napsala. Přehřívá se mi počítač i hlava, tak asi jen krátce. Letošní Letavy nemají chybu. Teď jsme dofotili skupinovou fotku, na počest třicátých narozenin (Letav) jsme i vypustili balónky a momentálne se vedle mě v bazénu odehrává "LetavBal" ... Připojená jsem na LetaWIFI a ráno si dáváme k snídani KoKávu, protože se nacházíme na Kokavě. Letavy jsou takový samostatný svět. Vlastně mi to došlo před pár dny - co je na Letavách tak výjímečné. Prostě jsme tu "vytržení z reality". Internety používáme minimálně, večer si nejdeme lehnout s knížkou nebo notebookem do postele, ale do rána tancujeme, popíjíme Černou Perlu a vyprávíme si naše životní příběhy a zkušenosti ... a nebo jen tak jsme, spolu... a pak ráno vstaneme, jdeme každý na svou dílnu a tvoříme. To je celé kouzlo... a pak si celý rok kousek tohoto "kouzla" nosíme v sobě. Do dalších Letav.

Musím už pomalu končit nebo mi ten notebook vybuchne a já taky. Tak ještě přepis mého "SweetMelange okénka". Partnerskou poradnu Sehnalová-Furiel nechám na příští článek, budete to mít všechno pohromadě, jo? :)

Sdrce taneční dílny

Z včerejšího karnevalu ...

Letavy 2015: Dvě hodiny stačí k tomu, abyste cítili každý sval na těle

Dvě hodiny stačí k tomu, abych cítila každý sval na těle. Letavské dílny začaly, já jsem už tradičně v té taneční a i když (nebo přestože) si náš lektor Lacko dal na čas, polovina účasníků zjišťuje, že "už to není, co to bývalo", tedy že svaly bolí a to i ty, o kterých jsme ani nevěděli... Ale je to paráda, pozitivní energie i hudba proudí ve všech, sluníčko svítí a hřeje a všechno je tak má být ...

Loňské vystoupení taneční dílny

Včera jsme si užili a zatancovali na pohodový koncert Zuzky Mikulcové z Rimavské Soboty a pokud ji ještě neznáte, tak koukněte sem a pak směle přejděte k dalším videím a písničkám. Věřím, že se vám bude líbit.

... a abych nezapomněla - slíbila jsem vám přepis z "letavského nočníku" (ještě včera to byl deník, tak to tu prostě chodí) ... Pravděpodobně to bude malinko vytržené z kontextu, ale kdyby něco, pište do komentářů a všechno ráda objasním :)

Zuzka Mikulcová

Letavy jsou týdnem, kdy je možné všechno, a to co je možné, to se děje... :)

Cesta na Letavy byla strastiplná, ale jsme tu, ještě to oficiálně nezačalo, ale je tu nádherně. Letavy jsou týdnem, kdy je možné všechno, a to co je možné, to se děje.

Přiznám se, že kdykoliv chci psát o Letavách, docházejí mi slova, jenomže když to takto napíšu, zní to jako největší klišé na světě - "to se nedá popsat". Tak proč o tom vůbec psát? Asi proto, že Letavy jsou fakt výjimečný týden, co víc, je to podstatná součást (našich) životů.

Cokoliv, co se v životě děje, má svůj nepostradatelný význam a Letavy jsou jednou z těch událostí, která se prostě zaryje hluboko a ta energie, co tu proudí je přítomná ve všem, co se děje. Kdybych kdysi před sedmi lety poprvé nejela na Letavy kvůli své první velké platonické lásce, pravděpodobně bych o pár let později nepoznala Radana a kdybych nepoznala Radana, pravděpodonost, že bych dnes žila v Oslu je vcelku minimální. Náš život je sled situací a událostí a je vždycky naše, jak k nim přistoupíme a jakou cestou se vydáme. Všechny možnosti jsou "správně" a hlavně jsou neustále v pohybu. Málokterá situace je neměnná a je osvobozující vědět a být v souladu s tím, že jsme plně odpovědní za "svůj život" a hlavně že spoluvytváříme to, co se děje. Ale víte co? Dostala jsem se úplně mimo Letavy a začala s "nevyžádanými postřehy a radami". Tak to teď nechám tak.

Napíšu ještě, že letos budu do "letavského deníku", což je každodenní periodikum na Letavách, psát malé postřehy z našich večeří - prostě si zahraju na "food kritičku". Stejně tak s Radanem budeme společně psát rubriku "Sme v pohodě? - vztahová poradna Sehnalová-Furiel" a vy si to tu budete moct exkluzivně přečíst :). Bude to asi poprvé v historii "letavských deníků", kdy půjdou "informace" mimo Letavy, ale věřím tomu, že vás to bude bavit a že vám díky tomu trošku lépe nastíním tu atmosféru tady. A tím pádem toho budete součástí taky. Když budete chtít.

O Letavách jsem už psala před dvěma lety. Přečíst si o nich můžete tady nebo na letavy.sk

"Radanova a Letavská :)"

prý se moje muffiny a bublanina daly jíst ... :)

Jenom tak být anebo skočit ze skály

Sedím na balkoně s výhledem na moře, pojídám mandle obalené v cukru a slyším dopadat vlny a dubstepovou hudbu z nějaké párty na pláži. Je teprve sedm hodin, ještě jsme ani nebyli na večeři, ale na párty tady asi není nikdy brzo.

Ráno jsme si šli s Radanem a Davidem zaplavat, náš plán byl obplavat takový malý útes a dostat se k nuda pláži. Ne tedy proto, abychom se snad přidali, i když proč ne, ale chtěli jsme zjistit, jak to vypadá "za rohem". A našli jsme prudké malé schody ve skále a pak místo na té skále, odkud se dá skočit zpátky do vody. Vždycky mě fascinuje ten pohled dolů a těch pár sekund před skočením. Bije se ve mě lehký strach a natěšenost. A pak skočím, sekundu nebo dvě letím, padám a na konci už je jen ta "extáze". Přijde mi, že takto to funguje téměř ve všem a je na každém z nás, co necháme převládnout. Jestli se vrátíme a slezeme zpátky po schodech a nebo půjdeme vpřed a skočíme.

Odpoledne jsme se s Leničkou spontánně rozhodly, že si zajedeme do nedaleké vesničky objevovat další zákoutí tohoto krásného ostrova. Veděly jsme, že by měla být vzdálená asi 5 kilometrů od pláže, kde se nacházíme. Koupily jsme si ale jízdenku do Corfu, resp. Kerkyri a vůbec nám ze začátku nedošlo, že pět kilometrů už jsme dávno ujeli a míříme směr hlavní město. Prostě jsme si jen povídaly a nechaly se dovést na konečnou. A byla to paráda. Hlavní město je živé, krásné místo plné úzkých jižanských uliček a malých kavárniček a chvilku jsme zvažovaly, že se zdržíme až do úplného večera. Od paní z obchodě s delikatesama jsme si nechaly doporučit vynikající řecký olivový olej, přikoupila jsem k němu ještě zmíněné mandle v cukru a na závěr nám poděkovala v češtině. Uvědomila jsem si, že v servisu to přesně takto funguje. Je to o zájmu, o informovanosti a taky o znalosti jazyka. Je pravděpodobné, že kdyby neuměla výborně anglicky a nenabídla nám ochutnávku a o každém oleji neřekla jeho specifika, asi bysme jen nakoukly a řekly si, že se stavíme "možná potom", jak to většinou děláme. Přitom olej jsme si koupit chtěly :) ...

Voda (teplá). Písek (rozžhavený). Slunce (v duši :)). Mojito (nezbytné) ... čtyři dny u moře začaly báječně!

Je deset večer, vlastně jedenáct místního času, tma jak v pytli a jen pár světýlek okolo z restaurací. Sedíme tu já, Lenička, Radan a můj brácha David a po celém dni jsem se poprvé dostala na internet. Rozhodně ho tu nějak zvlášť nevyhledávám, ale je přece pondělí a já jsem sobě a potažmo i vám "slíbila", že budou články :). 

Jsme na Korfu, a o tom, jestli pojedeme jsme se rozhodovali před třemi dny. Je to jen taková "rychlovka", do čtvrtka, ale je tu krásně a jsem za to moc vděčná. U moře jsem naposledy byla před dvěma lety s Radanem a jeho rodiči a přiznám se, že mi to celkem chybělo. Teplé moře, do kterého se jen tak položím a "nasávám energii", jak jsme tomu vždycky říkali s tatínkem. Ten s náma bohužel nemohl jet, protože jsou žně a je složitější odjet. I proto jsme vždycky, když jsem byla malá, jezdili k moři poslední týden v červnu, což mi absolutně vyhovovalo, protože jsem si prodloužila prázdniny :). 

Jsme tu a první, co Radana napadlo při vstupu do moře bylo, že si zaplaveme až k bójce. No, vypadala, že je kousek, ale nakonec to bylo pár stovek temp. Nádhera - čisté klidné moře. A byla jsem první! :) Lenička se mezitím nechala namasírovat a všichni jsme byli spokojení :). 

Jsme tu v obložení skal, rozhodně se tu nekonají žádné nekonečné pláže a je to nádhera, opravdu. Asi to opakuju pořád dokola, co? Snažím se totiž soustředit svou energii mezi psaní a vnímání, o čem si tu povídá Radan, David a Lenička. Teď je to zrovna o dýchání. 

Zítřek začneme jógou. David cvičí hodně intenzivně u čtyři roky bikram jógu a moc se těším, že se zítra protáhneme a trošku si "zameditujeme". Čistý mořský vzduch, letní vlhko, ideální kombinace. Mám ráda, když je i dovolená u moře trochu akčnější a neležíme jen hodiny a dny na pláži. S Leničkou to vnímáme podobně, ale tuším, že Radan a David zůstanou radši na té pláži a u moře. Jak dovolená baví vás? 

Budu už končit, dlouhá noc před námi. Mějte se krásně! :)

... tedy, vlastně, ještě "pár" fotek :).

Výhled z balkónu :)

 

Jaký pro mě byl "červencový experiment" a blogový plán na srpen

Je prvního srpna a vůbec mi nepřijde, že už je to měsíc od doby, co mě napadl "červencový experiment" - tedy psaní článků třkrát týdně, pokaždé s určitou tématikou. Záměrně jsem to limitovala měsícem, protože jsem to prostě chtěla zkusit. Chtěla jsem zjistit, jestli by mě takové psaní na konkrétní dny a většinou konkrétní témata bavilo a jestli jsem ochotná a schopná tomu věnovat tolik času. A docházím k tomu, že ano, ano a ano. Asi bych to přirovnala ke cvičení - občas se vám nechce jít, ale pak jdete a cítíte se skvěle. S těmi články jsem to měla podobně. Měla jsem spoustu chuti a spoustu nápadů, ale občas se mi pak do psaní nechtělo, ale sedla jsem si k tomu a pak už to šlo víceméně samo. Pomohlo mi to trochu si zorganizovat čas a být produktivnější a vnímavější. Jde to trochu ruku v ruce i s tím, že poslední víc jak týden jsem měla limitovaný internet a tím i počítač, a mám v plánu to vědomě omezovat i nadále. Prostě ten čas strávený na mobilu a počítači víc rozdělovat od toho, který strávím mimo něj...

Tím se každopádně dostávám k srpnu a k tomu, že bych v pravidelném psaní ráda pokračovala. A zase to "limitovala" jen na srpen, protože bych ráda, aby každý měsíc byl trošku "uzpůsobený" tomu, co budu dělat a kde se budu nacházet. Jsem teď ve vlaku, na cestě domů a čekají mě čtyři týdny ve jménu krátké dovolené, Letav, návštěvy Radanových rodičů a dalších malých výletů a setkání s přáteli a rodinou. Srpen tedy bude omezenější na recepty, protože na cestách asi nebudu mít možnost péct cupcaky a cheesecaky a další dobroty, určitě ale alespoň nějaké budou! Svatební téma nebude každý týden, ale prostě tehdy, když budu mít reálně o čem psát. Mám spoustu námětů na články od vás (uvítám další :)) a budu trávit čas aktivitami, o kterých určitě bude zajímavé psát a vás by zase (snad) mohly bavit číst :).

Články tedy zase budou vycházet v pondělí, čtvrtek a sobotu/neděli s tím, že se může stát, že občas to možná bude spíš takový "foto-report", než sáhodlouhý text. Těším se moc a těším se, že u toho budete se mnou :).

Co plánujete v srpnu vy? :)

... a na závěr ještě malá pražská gastrotour. Chodila jsem pěšky vkuse sem a tam po (širším) centru, z podniku do podniku a moc jsem si to užila... Navštívili jste některé z těchto podniků? Který je váš nejoblíbenější? Nebo máte jiné favority? :)

Dopoledne jsem trávila s jednou moc sympatickou slečnou v kavárně Ivety Fabešové na Belgické. A bylo tam krásně a příjemně! Měla jsem malinový mousse s bílou čokoládou, kamarádka mangovo-kokosový mousse a oba dortíky byly vynikající. Lehké, vláčné, svěží. A cappucino výborné! Příště zkusím nějaký z těch čokoládových :).

Oběd jsem si nakonec dala v sushi-time, pad thai, ale nefotila jsem to, ani nevím proč :). Každopádně na další kávičku a limonádu jsem zašla do své oblíbené Styl&Interiér na Vodičkové. Limonádu z lesního ovoce, s vanilkou a badyánem mi doporučila servírka a strefila se mi do chuti. Na výběr jich tam mají asi osm a všechny zní moc zajímavě a chutně... Jen cappucino mi tentokrát moc nechutnalo, i když ten roztomilý hrneček to zachraňoval :)).