Thursday, January 30, 2014

Valentýnská čokoládová srdíčka / Valentine's chocolate hearts

Slavíte Valentýna? Ten svátek, který je pro mnohé tak kontroverzní, že ho někteří milují a někteří odsuzují jako americký zbytečný výmysl? Já osobně ho vnímám neutrálně. Dlouhou dobu jsem ho "neměla s kým slavit" a s Radanem máme 14tého vždycky "výměsíčí" (na Valentýna to bude dva a půl roku), takže je to dobrý důvod si třeba zajít na dobré jídlo a udělat si hezký den, ale krásné dny míváme stále, prostě proto, že jsme spolu. Ale přiznám se, že "datumy" (jako narozeniny, Vánoce apod.) moc, co se týče třeba dárků,  nedodržujeme. Nevím, jestli to letos bude jinak, pravděpodobně ne, ale to je ve své podstatě úplně jedno :).

Udělat radost si ale můžeme všichni, ne? Ať už k Vaneltýnu a nebo jen tak, zkuste přítele/přítelkyni/kamarády/rodiče .. potěšit třeba těmito čokoládovými srdíčky. Je to opravdu jednoduché, rychlé, sladké a milé. :)


Tuesday, January 28, 2014

Fudge brownies w/ chocolate biscuits

Brownies. Americký dezert, který milují snad všichni milovníci čokolády. Jsou dva hlavní typy brownies - "cake style" a "fudge style". "Cake style" je víc podobný klasickému čokoládovému dortu, má v sobě víc mouky a je trošku "lehčí" zatímco "fudge style" brownie je hutnější, čokoládovější, šťavnatější, má vyraznější chuť. Oba typy brownies jsou "správně", já osobně ale preferuju fudge brownies. Přiznám se ale, že jsem dlouho hledala recept, který by mi vyhovoval. Pokoušela jsem se upéct fudge brownies asi 4x, pokaždé trochu jiný recept a zdá se, že jsem konečně narazila na takový, který se osvědčil.

Na blogu mám jeden recept na "cake-style" brownies, ten najdete tady.

Jaký typ máte radši vy? :)



Tento recept najdete na BBC good food tady / EN: The recipe is from BBC food and you can find it here.

Facebook
Instagram
Pinterest

Saturday, January 25, 2014

Krevetky na másle s rýží / Buttered shrimps with rice

Přemýšlela jsem o tom, že si asi spoustu z vás musí myslet, že jen vkuse jím sladké a na žádná "normální" jídla už nezbývá místo. No .. upřímně, sladkého peču a pak i jím dost. Až moc. A klepu na dřevo (a na čelo), že to na mě není zas tak moc vidět. Ale zase není pravda, že bych nejedla nic jiného. Často jím třeba různě obložené bagetky s trochou zeleniny, hodně vařím těstovinová jídla - se špenátem, s tuňákem, s lososem .., občas taky bramborová jídla, kuskus, sem tam si s Radanem děláme silný hovězí vývar, na snídani míváme čas od času vajíčka (mícháná, omeletu, naměkko..), jíme hodně ovoce, hodně sushi, miluju avokádo .. a občas uvařím nějaké rýžové jídlo. Třeba jako včera. Ne, že by ta rýže byla ten hlavní "bod" večeře, ale jako doplněk je dostačující až až.

Miluju mořské potvory. Kromě ústřic snad všechny. Krevetky, mušle, chobotnice .. na co si jen vzpomenete. A začínám si čímdál víc uvědomovat, že žít v Norsku s láskou k těmto potravinám je celkem fajn. Protože například krevetky tady běžně v sumermarketu seženete za 29 nok/kilo, což je nějakých 95 korun. A jsou výborné a čerstvé. 

Je mi jasné, že v ČR nebo na Slovensku takový výběr mořských plodů není, ale třeba v takovém Makru/Metru je výběr dostačující a není na škodu si jednou za čas udělat radost (pokud tedy mořské plody máte rádi) :)

Vím, že se krevetky často jedí například v kombinaci s majonézou a s citrónem na chlebu (tak jsem to našla na jedněch norských stránkách), ale to zrovna není moje oblíbená verze a tak vám představuju tuto svoji. Třeba vám bude dobrou inspirací :)



Friday, January 24, 2014

Cake Pops & Vanilla Cupcakes

Už několik hodin se odhodlávám napsat tento recept a nakonec mě "donutil" až jeden z těch slaďoučkých růžových cupcaků, který do sebe právě láduju.

Včera jsem se konečně odhodlala udělat své první cake pops - tedy "lízátka" vyrobené z dortu, obalené v čokoládě. Vlastně jsem to nikdy předtím ani nejedla, jen jsem vždycky obdivovala obrázky, kde tyto dortíky na tyčce vypadaly úplně dokonale a představovala si (jak jinak), že je to určitě hrozně těžké na přípravu. A (opět) jsem se spletla, zase tak složité to není. Nejtěžší (a hlavně nejdražší) na tom bylo akorát koupit ingredience a pomůcky.


Neobejdete se bez 
- "tyček", na kterých lízátka drží
- dobré čékolády, ve které se lízátka namáčí (Candy Melts od Wiltonu, kterou jsem použila já je fajn, ale určitě to funguje i s jinými čokoládami)
- hrnce a (nejlépe) skleněné mísy, ve které čokoládu rozpustíte
- stojánku, na kterých vám lízátka (čokoláda na nich) budou zasychat (vystačíte si ale pravděpodobně i s polystyrénem)
- různých (ne)třpytivých zdobítek, pokud nechcete čistě bílé/černé/červené lízátka a nebo nejste mistři v "klasickém" zdobení

Naopak se pravděpodobně obejdete bez
- dortového mixu, protože jednoduchý recept na klasický vanilkový dort vám právě napíšu a ještě vám ho část zbyde na cupcaky :)
- speciální "cake pop machine", protože jsou to zbytečně vyhozené peníze a kuličky zvládnete udělat i ručně
- speciálního vařiče na čokoládu, pokud tedy neplánujete rozpouštět čokoládu často

Tak se do toho pojďme pustit :)

Wednesday, January 22, 2014

.. like from my diary.

Sedím za naším kuchyňským stolem, ujídám ovocný salát, který jsem právě dodělala, právě se mi vaří voda na čaj, broskvový, můj oblíbený a já se střídavě dívám na monitor, ven z okna na jemně padající sníh, na plápolající svíčky a na čertvě uklizený byt. A usmívám se.

Nikdy bych moc nevěřila, že to řeknu, ale miluju uklizený byt. Nebylo to tak vždy, dřív mi bývalo celkem jedno, v jakém prostřědí jsem trávila čas a vždycky jsem tvrdila, že "nepořádek mi nevadí". Jenže podvědomě mi musel vadit už tehdy. Protože, zní to jako klišé a fráze, ale prostor, ve kterém žijeme odráží právě ten "prostor", který je v nás. Vždycky jsem chtěla mít v hlavě i okolo sebe pořádek, chtěla jsem se obklopovat krásnými věcmi a ty nepotřebné pustit, nechat jít. Ale nikdy "se to" moc nedařilo, v hlavě jsem měla pořád spoustu zmatku a kolem sebe taky, takže těch pár krásných věcí okolo mě i ve mně se prostě tak nějak ztratilo, tak jako tak.

Lenička, moje maminka, mi říkala, že jako malá si taky myslela, že pořádek není důležitý. A že to přišlo až postupně, v podstatě tehdy, když člověk pochopí, že to opravdu odráží to, co máme v sobě. Cítím to na sobě čímdál tím víc, že když tu máme nepořádek, cítím se nepříjemně, protivně, unaveně. Pořád jsem dost pohodlná a líná a tak mi často dlouho trvá, než se rozhodnu zase pořádně uklidit, ale tyto intervaly se pořád zkracují. A já tak stále častěji cítím nové přívaly energie, jakoby "z ničeho nic". Postupně se z našeho bytu stává útulný prostor, který zobrazuje tu "formu" mého života, jakou chci žít. O nic jiného nejde, než si jen vybrat. A postupně se i všechno ostatní dá do rovnováhy. Věřte mi...

A vy máte rádi pořádek? A nebo je vám to jedno?

A tady ještě pár fotek z našeho bytu :)




Monday, January 20, 2014

Nepečené ovesné "čtverečky" / No bake oatmeal bars

Arašídové máslo - med - slané arašídy - sušené brusinky - čokoláda - kokos - ovesné vločky. Vražedná kombinace. Věřte mi.

V poslední době mě baví používat ingredience, co už mám doma. Je to praktické - nemusím do té zimy, něco málo ušetřím (spoustu těch potravin jsem si přivezla z ČR) a navíc tak vznikají recepty, které by mě jinak asi nenapadly. A to by byla škoda. Teda většinou.

Tyto tyčinky, respektive čtverečky, jsou dokonce docela zdravé. Kalorické, ale zdravé. Nejvíc se asi hodí na snídani nebo dopolední svačinu, ale pokud je budete vyrábět večer, asi neodoláte. A nebo odoláte. Já neodolala :).


Facebook
Instagram
Pinterest

Sunday, January 19, 2014

Nepečený cheesecake ve sklenici / No bake cheesecake in a jar

Už několik dní se chystám napsat tento recept. Dokonce mám v "draftech" už 3krát uložený tento nadpis/název receptu, ale dál jsem se nedostala ... venku sněží. Pořád. Už týden vkuse, minimálně. Většinou jen tak jemně, romanticky, takže zatím se dostaneme ven, ale mnohem příjemnější je zůstat doma, rozhrnout záclony a na ty padající vločky se jen dívat. S teplým nápojem v ruce. Tento týden byl docela akční, tedy záleží, co si pod tímto pojmem představujete. V pondělí večer jsem přiletěla, dva večery jsem strávila s přáteli, stihla jsem banku, zajít do bývalé práce, absolvovala jsem schůzku na servisním centru pro zahraniční pracovníky, taky několik (ani ne tak, ale říkejme tomu) pracovních emailů, jednu schůzku, na kterou jsem byla zvědavá, ale její obsah vůbec není pro mě, s kamarádkou Terezkou nákupy na náš rozjíždějící se projekt .. a taky jsem občas vařila a pekla a právě o recept na nepečený cheesecake se s vámi chci podělit.

Udělat tento dezert mě napadlo jen tak spontánně. Nechtěla jsem připravovat nic velkého, abychom se tím zbytečně nemuseli přejídat, taky nic moc náročného, ale chtěla jsem, tak jako skoro vždy, vyzkoušet něco, co jsem zatím nedělala. Recept jsem si vymyslela, i když prezentací mě určitě inspiroval pinterest, což je server, na kterém občas zabíjím hodiny. Pokud na něm svůj profil ještě nemáte, ale jste milovníky fotek a nápadů všeho druhu, vřele vám ho doporučuju.

Udělat tento cheesecake je jednoduché, pomeřně rychlé (odpadá nekonečné čekání na stuhnutí sýrového krému), a chutově je to moc dobré. Ideální dezert po večeři a nebo třeba jen tak :).



Sunday, January 12, 2014

Žemlovka s jablky a s tvarohem

Moje 3 nádherné týdny, které jsem strávila doma, jsou téměř u konce. Zítra se zase vracím na sever a jsem plná energie. Ale o tom se ráda rozepíšu zase v jiném článku. Třeba zítra mě čeká skoro dvou a půl hodinový let (poprvé poletím do Osla z Vídně), tak uvidíme, jestli se do něj pustím už v letadle (možná ale skončím u sledování nějakého seriálu, proto radši neslibuju :)).

Mohla bych se ale trochu rozepsat o žemlovce, ne? Když už se tento článek tak jmenuje :). Mám pocit, že jsem žemlovku měla snad jen párkrát v životě. Určitě v jídelně na základce (a musím říct, že mi celkem chutnala) a od Leničky si ji pamatuju tak jednou (ale nechci jí křivdit! :)). Byla to ale právě maminka, která mi tak nějak zhruba řekla postup "jak na to", ale abych připsala nějaký "kredit" (protože to je přece důležité :)) i sobě, tak jsem si ten recept v podstatě vymyslela za pochodu. Teda vymyslela. Není na něm nic nového. Myslím. Ale i tak mi maminka Lenička i tatínek řekli, že je to nejlepší žemlovka, jakou jedli. Tatínek řekl, že je "dokonale vyvážená. Akorát sladká, není tam moc ani málo tvarohu, není suchá ani rozmočená, prostě skvělá." Jsem si skoro jistá, že v téměř každé rodině je nějaký oblíbený recept na žemlovku, ale pokud není a nebo byste chtěli vyzkoušet nějaký jiný (doufám teda, že je jiný :)), tak tady je.



P.S.: Ještě to nemám vyzkoušené, ale předpokládám, že by to mohlo být dobré i s bílými bagetkami místo rohlíků. Takovou verzi vyzkouším v Norsku.

Facebook
Instagram
Pinterest

Saturday, January 4, 2014

Cupcaková mánie / Cupcakes mania

Na to, že jsem v poslední době pekla relativně málo, tak se v mém repertoáru nějak podezřivě často objevují cupcaky. Vlastně se stačí podívat na poslední dva receptové články tady na blogu a bude to jasné. A teď přibyde další. V makru jsem si před Vánoci koupila 12ti kusovou formu (předtím jsem vlastnila jen tu 6ti kusovou) a kamarádka mi k Vánocům, pro velký úspěch, dala ještě jednu a tak mi nic nebrání k tomu, abych "cupcakovala", co to jde. A že mě to fakt baví. Tentokrát jsem sice zvolila takovou "neoriginální" klasiku - čokoládové (a nebo kakaové, když je v nich kakao?) cupcaky, ale o to víc "originální" jsem se snažila být při zdobení. Můj plán je zdokonalovat "design" co nejvíc, protože kdoví, kdy se mi to bude hodit ;).

Taky vám všem, s malým zpožděním, chci popřát krásný, naplňující a vyrovnaný Nový rok a chci vám ještě jednou poděkovat za přízeň v minulém roce a doufám, že i letos vás budu bavit, inspirovat a těšit. A kdo by o mně chtěl vědět víc (tudíž mě nemá dost :)) a ještě tak neučinil, můžete mě sledovat na facebooku. Děkuju krásně za každý like, vzkaz a jednoduše za to, že mě čtete :).


Wednesday, January 1, 2014

Contact & Social Media

Kde všude mě najdete?

email: terez.sehnalova@gmail.com



Facebook. Nejvýraznější "článek" celého tohoto "sweetmelangovského" světa. Místo, kde spolu nejčasteji komunikujeme. :)







Instagram. Rychlý zdroj k "nahlédnutí" do mého života. V poslední době daleko aktivnější než facebook.







Pinterest. Nekonečný zdroj inspirace. Inspirujete se taky? :)

About me & the blog


Psát blog je jako sdělovat příběh. A tady je ten můj v deseti větách. 

Narodila jsem se před dvaceti pěti lety v Prostějově a mám ty nejúžasnější rodiče a geniálního (doopravdicky!) bratra Davida. Od malička jsem chodila do spousty kroužků, vyzkoušela jsem hru na keyboard, dramaťák, výtvarku, dělala jsem lehkou atletiku, různé druhy tanců, nejdéle jsem vydržela u baletu a jako malá jsem toužila být modelkou nebo herečkou (což asi není nic neobvyklého :)). V dospívání jsem si prošla obdobím poruch příjmu potravy, které dnes vnímám jako velmi užitečnou zkušenost, která mi pomohla uvědomit si, že se nemusím nechat ovládat emocemi a svými myšlenkami a "pracovat" s nimi a ne proti nim a co víc, paradoxně mě postupně naučila milovat jídlo. 

V dospívání jsem si taky pravidelně začala psát deník a tuším, že tam někde se nachází prapůvod mé záliby ve sdílení "svého světa". V necelých osmnácti jsem na rok odjela do Ameriky a v mnoha směrech ta zkušenost formovala moji další cestu - naučila jsem se anglicky, mluvit s lidmi a být samostatnější, poznala jsem novou kulturu, zvládla americkou maturitu, tancovala víc, než kdy dřív a v neposlední době jsem v Americe začala psát svůj první "pořádný" blog, kde jsem sdílela svůj každodenní život, své zážitky a poznatky. Studovala jsem podnikání obchodu a služeb na střední škole a mám bakaláře z hotelového managementu - studovala jsem tedy na to, abych jednou mohla být manažerkou nějakého hotelu nebo restaurace a moje vize, můj sen od toho není zas tak daleko :) 

V necelých jednadvaceti jsem potkala Radana, vzniklo mezi námi ohromné pouto a láska, dva roky jsme pendlovali mezi Prahou a Oslem a příští rok se budeme brát. Před dvěma lety jsem se přestěhovala do Osla a před třemi lety jsem začala psát blog Sweet Melange (který právě čtete :)), který se postupně stal neoddělitelnou součástí mých dní, mých myšlenek a toho, co dělám. Věřím, že jsem plně zodpovědná za to, co se (mi) děje a vím, že přestože se svět netočí kolem mě, můžu si ho otáčet já kolem sebe. :) To je "můj příběh" v deseti větách. Všechno ostatní postupně odhaluju s každým dalším postem, tak jak to je a tak, jak to přichází... 

Začala jsem psát Sweet Melange blog jako foodblog, v době, když jsem v sobě objevila lásku k jídlu a k pečení. Poměrně záhy mi ale došlo, že mi to "nestačí", respektive, že je pečení jen jedna z mých oblíbených forem, a že mám potřebu sdílet víc. A když jsem s tím začala - sdílet svoje myšlenky, naše cesty i každodenní život, sem tam jsem byla zmatená z toho, co tím vlastně chci říct. Mívala jsem období (a stále je občas mám), kdy jsem přemýšlela, jestli jsem "dostatečně zajímavá" na to, abych vůbec něco sdílela a ještě chtěla, aby to někdo četl. Nejsou to sebe lítostivé stavy, jsou to "normální" myšlenky, které mi pomáhají uvědomit si, že když budu žít v souladu s tím, co cítím, že je správně a budu upřímná k sobě i k vám, tak můj příběh zajímavý je a mám co říct... Psát blog a sdílet svoje dny, myšlenky, pocity i poznatky na sociálních médiích je jedna z forem života (životního stylu), pro kterou jsem se rozhodla a která mě naplňuje. Žiju a prožívám a součást toho je, že to zaznamenávám. Tvořím tak svůj osobní (veřejný) deník a tak trochu ho "archivuju", i když se k němu nutně nevracím. 

Velkou část toho celého tvoříš ty. Zní to jako klišé, ale jedna z věcí, která mě na celém "blogování" baví nejvíc je povídání si s tebou a s každým z vás. Společně tvoříme, i když zatím jen takto virtuálně, něco pozitivního a příjemného a snad i smysluplného a jsem upřímně vděčná a děkuju za to každý den. 

Takže VÍTEJ! Doufám, že ti tu bude dobře! :)


Tereza

P.S.: Tento text o mně jsem psala už v článku TADY. A kdyby tě cokoliv zajímalo, neváhej a napiš mi :). 


- blog, který jsem psala jako exchange studentka v Americe najdete tady

Recipe Index

CUPCAKES & MUFFINS



CHEESECAKES


MACARONS



CAKES/PIES/TARTS


OTHER SWEETS


LUNCH/DINNER/MEALS