Tasty Barcelona aneb "Jak chutná Barcelona"

A tak jsme zpátky z prosluněné únorové Barcelony!

Strávili jsme tam úžasné čtyři dny (no, reálně spíš dva a půl dne) a fotek a zážitků mám tolik, že by se do jednoho článku nevešly (a nebo byste prostě "skrolovali" donekonečna :)). A tak teď právě čtete první část (budou dvě), která je o JÍDLE... Nebudu to víc okecávat, pojďme rovnou k věci! :)

Pro lepší orientaci stačí jen kliknout na název a dostanete se na kavárnu/restauraci/trh, který chcete (a v závorce je ještě moje subjektivní hodnocení jednotlivých podniků:)). 

Den 1

Creyón Café (4/5)

Mary´s Market (3,5/5)

Cup&Cake Barcelona (3/5)

Cerveceria 100 Montaditos (4/5)

Den 2

Brunch&Cake Barcelona (5/5)

Sweet Dreams (3/5)

Mercado de La Boqueria (5/5)

Chök (4,5/5)

La Fonda (3,5/5)

Den 3

La Nena (3/5)

Amelia Bakery (3/5)

Palosanto (5/5)

Jak jsme šli na procházku a našli kulinářský ráj

Dnes ráno jsem se probudila a fyzicky se necítila zrovna dvakrát nejlépe. Včera jsme totiž u Terezky v 6ti lidech protancovali a prozpívali noc a takovéto večery se většinou neobejdou bez kapky (nebo trochu větší kapky) dobrého vína a/nebo růžového martini... Nicméně po Radanově vyprošťovací snídani skládající se z míchaných vajíček a slaniny nás slunce "nutilo" vyjít ven. Tedy, on by vám to Radan popsal trochu jinak. Asi by napsal, že celý tento malý výlet vymyslel on a dokonce dopředu našel i místo, resp. čtvrť do které se půjdeme projít... Komu věříte? :)

Asi jste uhádli, že druhá možnost je ta víc pravdivá... Když jsme ale vycházeli z bytu, ani jeden z nás ještě netušil, jak skvělé místo objevíme ... o tom ale o pár fotek dál ... :)

Nejdřív jsme se totiž vydali do Vigelands parku. Park plný soch je nádherný v každém počasí a v každém ročním období. Dnes s pomocí sluníčka a ledu mu to obzvlášť slušelo... Radan už si tuším zvykl na to, že (mě) fotí. Často a hodně. Tehdy před třema a půl lety ještě asi neměl ani ponětí, s kým se to vlastně dává dohromady. Žádný Sweet Melange blog navíc ani neexistoval a ze začátku se vůbec nehemžil mými fotkami... ale o tom přesně je "plynutí" a neustálá změna a mám vnitřně dobrý pocit z toho, kam se já i tento blog posouváme a věřím, že Radana to baví (spoluvytvářet) podobně jako mě. :)

Každopádně ... Cílem procházky byla čtvrť Skøyen, která leží kousek za Frognerem. Vzali jsme to zadem, přes anglický park, který byl stejně jako Vigelands celý pod ledem a tak se procházka měnila spíš v klouzačku, což mi vůbec nevadilo, protože klouzání se je velká zábava ...

Mango cupcakes plněné mangovo-banánovým pyré s creamcheese frostingem

Dneska nemám na psaní článku a receptu moc času. Asi před půl hodinou jsem dorazila domů z práce, ještě oblečená v bundě brala do ruky foťák a nafotila dalších pár fotek cupcaků, na které tu dnes najdete recept.

V práci bylo skvěle. Včera jsem se dozvěděla, že dostanu přidáno a ne zrovna málo. Nevím ani proč přesně to píšu, asi že je to fajn fakt :). Přemýšlela jsem nad tím, co pro mě práce vlastně znamená. Jestli v sobě třeba náhodou nepotlačuju nějaké hrooozně tajné přání "být někde jinde". Ale přišla jsem na to, že mě moje práce baví. Z tolika možných aspektů a hlavně prostě proto, že tak to teď je a přijde mi vyčerpávající být nespokojený s něčím, co je. Nechápejte to špatně, nespokojenost je ve své podstatě úměrná akci a změně a proto, pokud jste opravdu nespokojení s čímkoliv, co je přítomno ve vašem životě, změňte to! Občas ale stačí změnit jen úhel pohledu a přístup. A hlavně poslouchat ten"vnitřní hlas" a jít s ním a ne proti němu :) ...

Tak a teď zpátky ke cupcakům! :) Před pár dny jsme spolu s Radanem chvíli mluvili norsky a v jeden moment mu říkám, že mám ráda "mange mango", což znamená něco jako "mnoho mang" :). Radan si to zapamatoval, když šel do obchodu a dvě mi koupil ... o pár dní později jsem přemýšlela, jaké upeču cupcaky na party, kterou pořádá Radanova kolegyně a když jsem uviděla v míse přede mnou ty manga, napadlo mě, že by nemusel být vůbec špatný nápad zkusit mangovou příchuť ... nakonec včera večer ještě psala Terezka, jestli nechci dorazit na její večírek a já tak spontánně změnila plány a tím změnily plány i tyto cupcaky. Teda, ony plány nemění, ale já jim je změnila a tak půjdou se mnou k Terez místo s Radanem k Vilde ... jako kompenzaci jsem ale vzala spoustu různých "buchet" z práce :)

Cupcaky byly čistá improvizace a kriticky přiznávám, že to nejsou nejlepší cupcaky, co jsem kdy upekla. Těsto by mohlo být trochu vláčnější, proto, pokud se do něj budete pouštět, přidejte ještě jedno vajíčko ... Naplnila jsem je pyré z manga a banánu, co chutná jako smoothie a zbytek vám bude klidně chutnat jen tak samotný. Frosting je klasika klasik - creamcheese, cukr, vanilka a celkový výsledek je svěží a neotřelý. Pokud tedy máte rádi netypické chutě, zkuste je, budou vám chutnat :).

Like from my diary IX - Být vědomý a přítomný = nudný život?

Právě v momentě, kdy jsem se s Radanem snažila po ledě vystoupat malý kopec tam u fjordu kousek od Osla, zabzučel mi mobil se zprávou. Není to zrovna moc "přítomná" věc, ale hned jsem se pustila do čtení. Byl od čtenářky. Psala mi mimo jiné o tom, že má pocit, že jsme "na stejné vlně" a doporučovala mi jednu knížku, která by mě mohla zaujmout ...

O pár hodin později, po jednom nočním spánku, sedím v kavárně v srdci Majorstuenu, hraje tu příjemná francouzská hudba a obsluhuje tu milá Maďarka. Když jsem přišla, nikdo tu nebyl. To už teď není tak úplně pravda. Vedle mě si dvě slečny pochutnávají na čestvém croissantu a pán naproti čeká na své kafe to go. Já tu dopíjím to své kafe latté a píšu tyto řádky a zatím stále moc nevím, o čem tento článek vlastně je. 

Prostě jen je :). Jen tak ťukám do klávesnice a moc o tom nepřemýšlím. Protože tak to většinou jde přímo ze mně, z nějakého "zdroje" ve mně... Mysl právě namítá, že tak to přece nefunguje, že ji potřebuju k tomu, abych tohle vůbec psala. A má pravdu. 

Jenže nejintenzivnější prožívání toho co je, lásky, proudu, prostoru, přítomnosti ... zažijete tehdy, když to celé jen pozorujete, příjmete, neztotožníte se s tím a nevytvoříte si koncept o tom "jaké to je" ...

Pancake day aneb palačinky 3x jinak v jednom dni

Probudila jsem se asi v osm třicet, ale pocitově mi přišlo, jako by byly tak čtyři hodiny ráno. Zvedla jsem hlavu a venku bylo bílo a sněžilo. V posledních dnech tu všechno tálo a zase zamrzalo a cesta do práce pěšky se změnila na takové klouzání se a neustálou obezřetnost, abych si něco nepolámala... Zvedám se pro mobil, tak nějak automaticky, je to návyk, který by vůbec nebylo na škodu tak trochu "rozbourat", a lehám si zpátky do peřin, Radan ještě spí. Po chvíli prohlížení facebooku narazím na něčí status, že dnes je "pancake day" ... zhruba v té době se Radan probouzí a já mu to hned říkám, že dneska bychom si měli udělat palačinky, protože se slaví "jejich" den :).

Chvíli spekulujeme nad tím, jaké si uděláme a pak Radana napadne, že když je palačinkový den, mohli bychom je tedy jíst celý den, ve třech různých podobách. Já jen souhlasně přikyvuju. Jíst palačinky celý den zní jako moc dobrý nápad.

Nakonec jsme se rozhodli pro tyto tři druhy:

• Celozrnné palačinky na sladko
• Špenátovo-houbové palačinky s bryndzou
• Babkino mäso na hubách v palacinke

Posílám Radana, s velkou vděčností, do té zimy na nákup (s papírkem v ruce se seznamem, jak se to dělávalo dřív) a zatím si dělám malý "průzkum", proč se to vlastně dneska slaví. A dozvídám se, že to má souvislost s Velikonoci a masopustem a každý rok se slaví v jiný den (loni na začátku března, příští rok to vychází na devátého února). Jde o "masopustní úterý", které předchází "popeleční středu". Ve Skandinávii se dnešnímu dni říká "Fetetirsdag" (v norštině), tedy tlusté úterý a většinou se jedí tzv. fastelavnsbolle neboli semla (což je ale víc švédsky) a jsou to nadýchané buchty proříznuté uprostřed a plněné krémem ze šlehačky a morušek nebo třeba mandlové pasty (tedy marcipánu) a taky se do šlehčky často míchá malinová marmeláda. Takže žádné palačinky pro Skandinávii, ale my se do nich pustíme i tak. A dokonce ani nebudeme moc "masopustní". Prostě si vybíráme, co se nám zachce, jsme trošku drzí :)

Jak jsme se projedli Valentýnem

Sedím na sedačce, nohama si podepírám notebook a jsem trochu přejezená. Radan si zrovna pustil hru, potom, co jsme si asi hodinu horlivě vyprávěli, co všechno bych mohla na tento blog přidávat a pokud se do toho opravdu pustíme, tak to bude velká zábava a vy se máte na co těšit. Myslím. Doufám. :)

Dnes je Valentýn. A dnes s Radanem oslavujeme tři a půl roku spolu. Tři a půl roku. Nevím moc, co víc k tomu psát. Láska mezi námi dvěma poletuje stále intenzivně a hlavně je živá, v pohybu. A přesně taková, jaká je, je dokonalá. Nenahraditelná.

Měli jsme krásný den. A já bych ho s vámi, hlavně pomocí fotek, chtěla sdílet ... :)

Made with love - Limetkový dort s lesním ovocem zjemněný ganache z bílé čokolády

Láska je cítít ... ve všech kavárnách, obchodech a třeba i časopisech. I když to spíš už před měsícem. V sobotu je zase ten den v roce, kdy si máme vyznávat lásku, náklonost, dávat si dárky a jen se na sebe usmívat a být hodní. Na povel a skoro povinně... cítíte, že to píšu trošku ironicky, že jo? Jestli ne, tak to nevadí, právě jsem vám to řekla :).

Já jsem "v lásce" stále. Život je láska, prostor, proud :). Vždycky se snažím vycházet z lásky. Ať už reaguju na okolnosti, řeším nějakou konkrétní situaci, nebo mluvím s lidmi. S kýmkoliv. Když mě něco naštve, znervózní, dostanu strach - nádech, výdech - nechám sebou projít "lásku" a vidím vše jasněji a reaguju vědomě(ji). Zním jako blázen? Zkuste to někdy! :)

Mohla bych psát, dlouho, také o lásce k lidem, které mám okolo sobě. Třeba o Radanovi. Ale o tom někdy udělám samostatný článek, Bude to dlouhé a Radan bude jistě nadšený :).

ALE - dort. O tom je tento článek, přece!! Je výborný. Vláčný, sladký tak akorát a hlavně super roztomilý. Je limetkový a limetka se zdá být oblíbená příchuť skoro všech, včetně mě a spousty z vás (alespoň podle reakcí na facebooku). Ganache z bílé čokolády s hrstkou polohořké se mi k tomu hodil a pusinky mě napadly, když jsem přemýšlela, jak to trochu obzvláštnit. Podobných nápadů je ale určitě i plný pinterest :) ... Tak pojďme na to :)

11 faktů o mně

Na instagramu teď probíhá takový tag "11 faktů o mně" a protože jsem byla včera "označená" taky, tak jsem se do toho s radostí pustila. Akorát to nakonec je tak dlouhé, že by se to na ten instagram snad ani nevešlo. A tak jsem se rozhodla to dát sem... :)

1. Od čtyř do devatenácti jsem tancovala balet, což byla jediná záliba/kroužek, u kterého jsem vydržela tak dlouho.
2. V první třídě jsem se účastnila soutěže "Miss školačka" a měla jsem sebou plyšáka - tygra. Na otázku "Jak se jmenuje?" jsem suverénně odpověděla "Lvíček" :)
3. Jako malá jsem moc neuměla sykavky a vždycky, když jsem chtěla koupit časopis Pusík, ptala jsem se "Koupíš mi Pufíka, profím?" Od té doby mi tatínek říká "pufi, pufínku nebo pufíne".
4. S oběma rodiči mám neobyčejně dobré vztahy, mamince říkám "Leničko" a většinou bývá první, se kterou mluvím o všem, co se (mi) děje.
5. Ve čtrnácti jsem se hodně začala zajímat o zdravou výživu, která časem na nějakou dobu přešla až k lehké formě anorexie. Postupně se můj strach z jídla přeměnil v lásku k němu.
6. Péct jsem začala poměrně nedávno, dva a půl roku zpátky, a s každým dalším pečením cítím, jak se zlepšuju, posouvám se. Naplňuje to mé dny, je to forma (žití), kterou si opravdu hodně užívám a která by mě snad jednou mohla i živit, ale asi bych to nenazvala svou vášní. Nevím, jestli mám nějakou vášeň v tomto slova smyslu. A cítím, že to je v pořádku.
7. Všechno, co dělám, se snažím dělat jak nejlépe v ten moment dokážu. A věnovat tomu pozornost a lásku. Nemám ale potřebu být ve všem "nejlepší", "perfektní" nebo s někým soupeřit.
8. Mám pozitivní přístup k ... životu, k sobě, k prostoru kolem, lidem. Neznamená to ale, že mám pořád jen pozitivní myšlenky nebo se neustále cítím jen "pohádkově". Když přijdou negativní myšlenky, strach, smutek... snažím se je prostě jen přijmout takové jaké jsou, a zase je nechat odejít.
9. Mám spoustu přání, snů i představ, ale na ničem z toho nelpím. Jsem v souladu s tím, co je. Dělám co mě baví a to samo o sobě mi stačí. Všechno ostatní (vy)plyne.
10. Přijde mi v pořádku nemít na všechno názor.
11. Setkání s Radanem byla "láska na první pohled" a věřím tomu, že spolu můžeme s láskou prožít spoustu krásných let, ne-li celý život.

Napíšete mi i vy (do komentářů, do zpráv, na email ...) o sobě nebo co máme společné? Zajímáte mě a moc! :)

Čokoládový páj s pekanovými ořechy a extra porcí čokolády

Vzhledem k tomu, že jsem tento recept zpropagovala na facebooku asi třikrát, měl by (teda) stát za to, co? Tak já vám povím, že jo - že stojí za to! A myslím to doopravdy :).

Před pár dny jsem se vydala objevovat pro mě zatím nepoznaná místa Osla. A i když jsem se pak zpátky ocitla na známých místech (Oslo totiž není zas tak obrovské :)), jedno poprvé jsem okusila v malé útulné palačinkárně v podobě úžasně vyvážené slano-karamelové palačince s jablky. Palačinka mi tam chutnala natolik, že jsem odcházela s vnitřním příslibem, že "tam se někdy vrátím" a hned další den dopoledne jsme se do palačinek pustili i s Radanem doma.

No, a to co jsem právě napsala nemá s dnešním receptem vůbec nic společného... tak já to zkusím znovu. V ten samý den jsem po cestě domů přes centrum narazila na venkovní stánek s knihami ve slevě. Knihy za 50 noků a míň, to mě zaujalo :). Tak se tím přehrabuju a postupně narážím na kuchařské knihy. Od asijské, přes italskou až po sladké. A mezi nimi pak i jedna s názvem "Sjokolade". Chvíli si jí jen listuju, poměrně rychle mi začínají mrznout ruce a tak "zrychluju své otálení" a vydávám se i s knihou dovnitř do knihkupectví, abych ji zaplatila. Procházím kolem další palačinkárny ("vtipná náhoda," říkám si) a ocitám se v jednom z nejkrásnějších knihkupectví, jaké jsem kdy viděla. Chodívám kolem něj často, ale nikdy předtím jsem do něj nevkročila. Eldorado se jmenuje. A je fakt fajn.

... a tak jsem pak s knihou dojela a dokráčela až domů a začala jí listovat znovu. Už mám receptů z ní vyhlédnutých několik, ale tento čokopáj s pekany mě zaujal na první pohled, protože ty ořechy mám zrovna doma (a vy byste taky mohli mít, pokud jste zkoušeli minulý recept :)) a kombinace s čokoládou mi přišla skvělá... Radan mi pomohl s norským překladem postupu a já se včera večer pustila do pečení..

A pokud máte zájem, pustit se do něj taky, tak tady je "návod" :)