Podzimní neděle v Oslu

Poslední týdny v Praze byly ve znamení školy, práce a (další) nemoci a tak nebylo o čem psát. Teď jsem ale v Oslu a už je zase dobře :). Tentokrát tu strávím "jen" 10 dní, ale děkuju za každý den, který můžu strávit po boku Radana a tak si nestěžuju (i když Radan by vám možná tvrdil něco jiného :)).

Dnešní víkendový den byl a stále je moc příjemný. Ráno (tedy spíš dopoledne) mě Radan překvapil vynikající snídaní v podobě míchaných vajíček se slaninou s cherry rajčátky a celozrnným chlebem .. pak jsme se ještě nějakou dobu váleli v posteli a povídali si a kolem druhé jsme vyrazli do města..

Chtěla jsem konečně jít do Blå, kde se každou neděli konají trhy s oblečením apod.. Popravdě jsem čekala spíš něco jako "second hand stánky", ale byly to spíš stoly plné ručně pletených čepic, rukavic, šál, botiček pro děti, ručně vyráběných pohlednic, obrazů .. a voněly tam vafle :). Bylo to milé, ale každou neděli bych tam asi chodit nemusela.

Z Blå jsme se vydaly do nedaleké, a mé oblíbené, Grünerløkky a stavili jsme se na "nejlepší kávu v Oslu" do Tim Wendelboe. Tim Wendelboe vyhrál Nordic Roaster Competition třikrát po sobě a je fakt, že se vůbec nedivím. Jedná se o malý, neustále plný, podnik, kde nabízejí pouze a jen kávu. Žádné dezerty, žádné čaje, prostě jen několik druhů té nejkvalitnější kávy z celého světa. Cenově dostupná, chutově zapamatovatelná na dlouhou dobu.

Z Grünerløkky jsme pokračovali na Bislett do naší oblíbené sushi restaurace. Musím být úplně upřímná, od té doby co do Sushi Godbit chodíme, se výrazně zhoršil servis a částečně i kvalita sushi, ale stále se jedná o nadpůměr v porovnání s téměř jakýmkoliv pražským sushi. Před pár dny jsme ale s mojí spolužačkou byly ve Fashion Areně v Praze a velmi se podivovala, že jsem bez problémů schopná sníst 16 (mini) kousků maki sushi. Kdyby viděla, kolik s Radanem běžně sníme, asi by se zhrozila ještě o poznání víc :).

Je krásné být po měsíci zase v Oslu. Cítím se tu doma ...