Like from my diary VII. - Co poslouchám tento podzim.

Hudba je součást každého mého dne. Nejradši ji poslouchám, když někam jdu. Většinou si představuju, že já sama jsem tou, která tu písničku zpívá a někdy jsem dokonce i tou, která se při zpěvu doprovází na kytaru nebo na klavír. O tom, že jsem ji napsala ani nemluvě :)... Zpívat sice moc neumím a na žádný hudební nástroj taky nehraju. Jsem ale přesvědčená o tom, že kdybych se rozhodla, určitě by to "nějak" šlo, jen v hlavě je to "pohodlnější" :)

Dneska, když jsem šla ráno do práce, a do uší si pustila písničku, které v poslední době poslouchám v kuse, uvědomila jsem si, že na podzim znějí nějak "líp". Stejně jako mi vždycky znějí líp ve tmě. Myslím, že to má spojistost s jakýmsi klidem a tichem, které v sobě pro mě podzim má. Jakoby se pak ty tóny a slova dostaly "hlouběji"... a tak jsem se rozhodla si po delší době zase trošku "odskočit" od receptů a jídla a napsat vám o písních, které mnou v posledních dnech proudí vpodstatě stále..

Už v létě vznikla jedna krásná "podzimní" fotka :).

Daniela Andrade - Crazy 

Tohle je ta píseň, o které jsem psala před malou chviličkou. V originále od Gnarls Barkley je to taková letní pozitivní věc, když jsem ale před pár týdny poprvé slyšela tuhle verzi, zamilovala jsem se znovu. Do písničky i do hlasu zpěvačky, která má takových coverů na seznamu desítky a všechny jsou úžasné.

Když jsem tu písničku poslouchala dneska, nějak mi do sebe poprvé zapadl i text. Přišel mi tak nějak "vědomý". Asi to zní zvláštně, že? Ale prostě jsem v něm našla svoji hloubku a celý ten song pro mě získal úplně nový rozměr. :)

And when you're out there 
Without care, 
Yeah, I was out of touch 
But it wasn't because I didn't know enough 
I just knew too much 

Does that make me crazy ..?

ještě stojí za zmínku
Crazy In Love
Latch
Summertime Sadness
a celý její channel 

Coldplay - Magic

Tato písnička se mě držela celé léto a ještě mě nepustila. Text, melodie, celkově ta "coldplayovská" atmosféra, stále jí nemám dost.

Asa - The Way I Fell

The Way I Fell znám už roky. Pamatuju si, a bylo to taky na podzim, jak když jsem ještě studovala v Praze a procházela se v podvečer po Karlíně, tak mi zněla v uších a já si na ní tancovala a neuvěřitelně ji prožívala. Je to jeden z těch hluboko zakořeněných pocitů, co jsem měla, které se mi vždycky a znovu vrátí zpátky. Vzpomněla jsem si na ni nedávno znovu, stáhla si ji do mobilu a ten pocit, ta podstata, je pořád stejná, je to všechno stále tam.

Keira Knightley - Lost Stars

V červenci, když jsem byla v Oslu sama, jsem si zašla do kina na film "Begin Again" a od té doby je tahle písnička stálice v mém playlistu. Ten film sám o sobě je krásný, realisticky pozitivní a takový "čistý". A z té písničky mám podobné pocity.

Who are we? Just a speck of dust within the galaxy.
'Woe is me' if we're not careful turns into reality.
Don't you dare let our best memories bring you sorrow.
Yesterday I saw a lion kiss a deer.
Turn the page; maybe we'll find a brand new ending.
Where we're dancing in our tears.

Michael Jackson - Man In The Mirror

Když jsem byla naposledy doma, vzpomněla jsem si na tuhle písničku a na to, že se mi vždycky líbila. Melodicky, pocitově. A když jsem si ji pustila znovu, tak mi došlo, že musí mít své stálé místo v mém seznamu. Hlavně textově je dokonalá.

I'm starting with the man in the mirror
I'm asking him to change his ways
And no message could have been any clearer
If you wanna make the world a better place
Take a look at yourself, and then make a change

XO - Beyoncé

Nevím přesně proč, ale XO ve mě vyvolává až euforické pocity. Někdy se mi to tak stává a neumím to úplně popsat. Míváte to u některých písniček taky tak? :)

A co na podzim posloucháte vy?

Cupcakes s arašídovým máslem, s arašídovým frostingem

Už když jsem minulé úterý letěla domů do ČR, měla jsem celý ten týden tady naplánovaný skoro na minuty. Čekalo mě totiž pečení cupcaků, pusinek a makronek na svatbu v Bratislavě. Věděla jsem o tom alespoň půl roku a jsem moc ráda, že to nakonec všechno tak hezky vyšlo, protože to pro mě byla v podstatě nová a skvělá zkušenost. Nikdy předtím jsem nepekla 120ks makronek najednou a asi bych se o to ani v nejbližší době nepokoušela. Teď už ale vím, že to sice je náročné, ale rozhodně ne nereálné a že se stačí jen zbavit "strachu" z toho, že to nevyjde. Protože když se člověk zbaví strachu, jde v podstatě všechno :).

Nejnáročnější se nakonec ukázala být přeprava do Bratislavy, protože v ČR a na Slovensku je momentálně krásné babí léto a to teplo frostingům na cupcacích určitě neprospívalo. Nakonec to ale vyšlo krásně a v Bratislavě jsem se mimo jiné stihla potkat i s Angie, která je milá a sympatická a nabídla mi super banánový cheesecake :)). 

Z receptů, co jsem na tuto svatbu pekla, mě nejvíc potěšily cupcaky z arašídového másla. Pekla jsem je poprvé a jsem z nich tak nadšená, že bych je teď pekla stále dokola. Pokud máte v oblibě arašídové máslo stejně jako já, zkuste je i vy. Fakt, slibuju - stojí to za to! :)

Salted Caramel, resp. Dulce de Leche

Mám pro vás takový rychlý recept. Relativně rychlý. Vlastně ne moc rychlý. Ale jednoduchý. Na slaný karamel. Používala jsem ho jako náplň do makronek, ale chutná stejně tak dobře na chlebu a nebo jen tak. A přitom energeticky na tom rozhodně není tak "špatně" jako třeba nutella nebo arašídové máslo. Zkuste ho :).

Dnes večer budu vyrábět kytičky z marcipánu. Zítra totiž letím domů do ČR, abych pekla na další svatbu. Tentokrát na Slovensku. Čekají mě hlavně makronky (120ks), jednou z příchutí shodou okolností bude právě salted caramel a pak taky cupcaky (50ks). Jen času mít moc nebudu a dnes mám volný večer, tak mi to přijde jako docela dobrý nápad. :) Co děláte vy?

P.S.: recepty na makronky jsou tady.

Jak jsem pekla další super Candy Bar

Zrovna jsem se vrátila domů po třetím dni, který jsme s Terezkou strávily aktivním zařizováním Candy Baru na včerejší svatbu a přiznám se bez mučení - jsem unavená. Zároveň jsem toho ale plná a navíc po měsíční odmlce, kdy jsem si jednoduše potřebovala dát od blogu pauzu, cítím, že tohle je dobrá příležitost zase začít. Psát o něčem, co mě baví a co mi dělá radost.

Bezinkový cheesecake z kozího tvarohu

Hledáte recept na jedinečný, krémový, rozplývající se na jazyku a/nebo originální cheesecake? Tak čtěte dál, jste na správném místě.

Ale pěkně postupně. Minulý týden, když jsem přijela domů na "prázdniny", jsem v ledničce objevila kozí tvaroh. Já i Lenička jsme velkými milovnicemi kozích výrobků a tak trochu si myslím, že když Lenička věděla že přijedu, nakoupila jich o to víc. V Norsku si je totiž moc nekupuju. Každopádně, kozí tvaroh koupila poprvé a když jsem ho viděla, hned mi v hlavě naskočila myšlenka, že by z něj určitě byl vynikající cheesecake. V ten moment jsem ale ještě nevěděla jak MOC vynikající :).

Když jsem se pak na úterý domluvila s kamarádkou, která si nedávno otevřela moc příjemnou kavárnu v Olomouci, že bych jí mohla něco upéct, kromě levandulových a bezinkových cupcaků jsem se rozhodla zkusit právě cheesecake z kozího tvarohu. Moc mě totiž zajímalo, jestli by takový cheesecake někomu chutnal. Když mi pak od Evičky začaly chodit zprávy jako "je luxusní, lidi jsou vyřízení." nebo "pan (štamgast) říká, že to je neskutečný", měla jsem fakt velkou radost. Asi se ani moc nedivíte, co? :)

Péct z kozího sýru/jogurtu/tvarohu/mléka je vždycky malé "riziko" v tom, že je stále spoustu z nás, kteří máme vůči kozím výrobkům předsudky. Je fakt, že kozí mléko prostě je aromatické a má svou specifickou chuť, která ne všem sedne. Což je v pořádku. Když se ale pokusíte k receptům, kde je nějaký kozí výrobek, přistupovat otevřeně a bez předchozího "to mi stejně chutnat nebude", možná objevíte úplně nové chutě, které vám učarují. 

Kozí mléko má být lépe stravitelné, než kravské. Na druhou stranu, kvalita kozího mléka víc zavisí na tom, jak jsou kozy krmeny a navíc prý nejsou tak "produktivní" jako krávy, proto kozího mléka nikdy nebude tolik jako toho kravského. A co myslíte? Které mléko je z nutričního hlediska zdravější? Kozí? Kravské? - Je to remíza. Jsou zdravé víceméně stejně, jejich nutriční hodnota je dost podobná. Rozdíl je tak asi hlavně v tom, že jak je kraví mléko všude, někteří si na něj můžeme vybudovat intoleranci. To se u kozího mléka asi často nestává. 

A kde takový kozí tvaroh sehnat? Nejlepší jsou určitě trhy a nebo si prostě zajet na nejbližší farmu. Obchody se zdravou/alternativní výživou jsou jím určitě taky dobře zásobeny. No a pak je tu google, který vám všechny tyto možnosti pomůže lokalizovat :). Pokud jste z olomouckého kraje, tak mám pro vás hned dva tipy - Kozí farma ROZINKA, o kterou se stará paní, která na své kozenky nedá dopustit a kromě tvarohu vyrábí i jogurty nebo sýry ochucené třeba bylinkami nebo sušenými rajčaty. Najdete ji v Čelachovicích na Hané a každý týden ve čtvrtek (tuším, že jen v jarních/letních měsících) najdete její stánek na trzích v Prostějově. Přesně tam taky můžete najít výrobky další farmy a to Kozí farmy NIKÁDA, kterou najdete v Tištíně u Vyškova. Tato farma je mnohem větší a proto se s ní setkáte pravděpodobně častěji, je označená i logem "Haná - regionální produkt", což je mně osobně dost známé logo, protože na něm víceméně byla založená moje bakalářka o hanácké kuchyni :). 

Tvarohy jsem zkusila oba a výrazný rozdíl mezi nimi nevidím. Aby byl cheesecake z kozího tvarohu fakt dobrý, je docela podstatné ho dobře nakombinovat s jinými druhy sýrů/případně tvarohů v takovém poměru, aby se chuť kozího tvarohu neztratila, ale zároveň aby "nerušila". Neskromně si myslím, že se mi to podařilo a tak pokud máte rádi netypické chutě, tak tento recept určitě zkuste :)

Citronovo-borůvkové muffiny

Od té doby, co jsem si do života pustila cupcaky, mě muffiny vlastně moc neberou. Malé košíčky s upečeným těstem bez frostingu prostě nejsou ono. Předevčírem mi ale Lenička říkala, že na dědečkové zahradě je strašně moc borůvek. A já si zrovna v ten moment listovala časopisem Žena & Život :) a koukala na stránku, kde byl recept na citronovo-borůvkové muffiny. Tak mi to přišlo "jako osud" a říkala si, že to musím zkusit.

Jen teda myslím, že to vlastně asi nejsou úplně muffiny. Konzistencí se totiž blíží spíš k těm cupcakům. Jsou jemné a vláčné a chutné. Z původního receptu jsem vyřadila jedno vajíčko a přidala vanilku a jogurt. Myslím, že právě ten jim dodal tu vláčnost a takovou krémovost. Frosting jsem tentokrát fakt vynechala, ale použila jsem švestky ze včera a vyšlehala šlehačku, jen tak, bez cukru. A výsledek? Vyvážený "delikátní" dezert, kterého si budete chtít přidat.

Švestky můžete nahradit klidně i rozvařenýma borůvkama nebo malinama a nebo tak. :)

P.S.: Měla jsem takový nápad na facebooku, kde jsem nedávno začala postovat pár svých videí, že jedno z nich by mohly být odpovědi na otázky, které vás zajímají (ohledně blogu, vaření, pečení, Osla, mně, čehokoliv). Upřímně, nemyslím si, že jsem nějaká zajímavá celebrita, které se takové dotazy budou hrnout po stovkách. Nikdy nevím, který z těch postů, fotek, článků .. co vydávám se bude líbit a nebo naopak nebude. Jen se snažím dělat to, co jde ze mě, co mě baví a těší. A natáčení videí mě těší a tohle "téma" mi přišlo fajn, i když samozřejmě trošku narcistické, ne že ne! :) Každopádně pokud vás něco zajímá, budu ráda, když se zeptáte. :)

Švestkovo-mirabelkový koláč s drobenkou s horkými švestkami

Sedím na terase, zrovna odbyla sedmnáctá hodina na kostelních hodinách a sluneční paprsky mi ztěžují pohled na obrazovku notebooku, který mám podložený "velkou knihou otázek a odpovědí". Slyším kvákání žáby a  praménky vody stékající do jezírka plného rybiček. Neumím slovy vyjádříit, jakou harmonii a vnitřní klid v sobě mám pokaždé, když jsem doma. Moji rodiče jsou pro mě nekonečným zdrojem lásky a inspirace a pro mě jen být v jejich přítomnosti a cítit mezi námi to "propojení" je něco neuvěřitelného.

Těší mě, že pokaždé, když jsem doma, sejdeme se tu všichni. Většinou totiž přijede i brácha. Tentokrát přivezl i svého kocourka, kterého si nedávno pořídili s přítelkyní. Bruce sem zapadl okamžitě a mě opravdu baví pozorovat, jak objevuje a zkouší a hraje si a nic pro něj není problém. Takto se k životu snažím přistupovat, i když to neznamená, že už pro mě tedy nic není problém nebo se mi vždy chce jen objevovat a že jsem vždy hrozně "happy" a nikdy nejsem smutná. Odmalinka je nám vštěpováno, jací bychom měli být a jak se má chovat člověk "správně" a když (ne)dělá to a ono, je to "špatně". A s těmito dráhami a schématy rosteme, vytváříme si na nich naši identitu a zavíráme sami sebe do škatulek. A ono v podstatě stačí jen být otevřený a všechno přijímat a dívat se na to tak, jako bychom to právě viděli poprvé. Podobně jako ty kočky :).

Dnes jsme k nám na návštěvu pozvali ještě tetu se strejdou a moje dvě sestřenky, které jsou po delší době obě naráz "na Moravě", jak říkají našemu domovu po tom, co se přestěhovaly do Prahy :). Brácha griloval maso i zeleninu a já jsem se pustila do dezertu. Měli jsme doma plný koš švestek, které bylo nutné spotřebovat a co je nejlepší péct v létě? No přece koláče a bublaniny :).

Hrozně ráda bych napsala, že i ty horké švestky, které jsem k dezertu přidala, stejně jako zmrzlinu s vlašskými ořechy, byly mým nápadem. Ty ale dělala Lenička a mně by bylo blbé to nepřiznat. Přípravu mám ale z první ruky, takže pro vás snad bude užitečný i tak :).

Tento koláč, popřípadě celý tento dezert, je ztělesněním léta. Představte si pod tím, co chcete, ale hlavně ho zkuste, jo? :)