.. like from my diary III - má Norsko vůbec nějaké zápory?

Před pár dny nás byl tady v Oslu navštívit můj dlouholetý kamarád Dalibor. Strávil tady 4 dny, které jsme celé propovídali a prochodili po všech možných koutech Osla. Samozřejmě jsme neminuly ty "nejpopulárnější" místa v Oslu, jako je Vigelands park, Aker Brygge a nebo operu, ale dojeli jsme si například i na konečnou tramvaje č.19 a procházeli se v uličkách mezi krásnými domy s výhledem na oslofjord. Ty domy jsou kousek od centra a přesto v přírodě, v lese. A takto je to po celém Oslu, každý má přibližně 100 metrů od domova přírodu. Tím pádem nikdo ani nemůže mít pocit nějaké stísněnosti, je tu pořád dost místa....

.. dnes chci ale psát hlavně o tom, jestli spolu přijdeme na nějaké "zápory" v souvislosti s Norskem. Komukoliv totiž o Norsku vyprávím, nebo kdokoliv se sem přijede podívat a trošku se zamýšlí nad tím, jak to tu chodí, tak má pocit, že se ocitl v něčem dokonalém, v nějaké utopii, co snad ani není možná. Fakt je ten že to, co někteří vidí jako něco úžasného může ostatním připadat právě naopak.

- třeba vysoké daně. V Norsku je progresivní daň, tedy čím víc vyděláš, tím větší budeš odvádět daně. Zní to logicky a i to tady funguje, ale to proto, že je tu celkově nastavená úplně jiná úroveň, než třeba u nás, kde si to v současné situaci neumím představit. Tady mají na pohodlný život všichni, kdo mají práci. A spoustu lidí ty daně odvádějí skoro až rádi, protože z toho mají zase jiné benefity, třeba počas mateřství nebo při dlouhodobé nemoci. Nehledě na to, že ty peníze jsou pak i "vidět", např. ve školství nebo v tom, že se neustále něco zlepšuje a staví.

- na druhou stranu, i přesto, co jsem napsala v minulém bodě, si ne všichni můžou dovolit vlastní dům nebo byt. Abyste tady mohli vlastnit nemovitost, musíte mít k dispozici docela velkou zálohu, kterou spoustu lidí prostě dohromady nedá. Těžko říct, jestli je to dobře nebo špatně, fakt je ale ten, že se tu hypotéky jen tak na potkání nerozdávají a pokud neprokážete, že máte stálý příjem v určité hodnotě a nejste schopni dát dohromady asi 10% z ceny nemovitosti, prostě mít vlastní dům či byt nebudete. Jestli je to klad nebo zápor nechám na vás.

- jsou tu taky velké regulace, co se týče dovozu potravin a jiného zboží. Jen tak něco ze zahraníčí sem neprojde. Samozřejmě, že v obchodě nenajdete výhradně jen norské produkty, ale např. většina mléčných výrobku je tu od norské společnosti Tine a jiné mléko, smetanu nebo máslo tu najdete zřídka. Tak se třeba před pár lety stalo, že bylo Norsko pár dní bez másla. Z konzumního hlediska je to "katastrofa", na druhou stranu, všichni to přežili a nevydělala na tom jiná země.

- už spoustukrát zmiňovaný alkohol. V supermarketu si koupíte jen pivo a to do 8mi hodin ve všechní dny a o víkendu (resp. v sobotu) do 6ti. Jedna plechovka stojí cca 25-35 NOK (80-115Kč). Ostatní alkohol koupíte jen ve Vinmonopoletu, který patří státu. Nejlevnější víno stojí kolem 100 NOK, většina o dost víc. Alkohol tu prostě je drahý, zvlášť když jdete někam do baru nebo restaurace. Netvrdím, že se tu nepije, pije a dost, ale jednoduše to není tak dostupné jako u nás, kdy jsou třeba "krabicová vína" levnější než jídlo. Na plechovkách a plastových lahvích jsou tzv. panty (půl litr za korunu nebo litr a víc za 2,50), a třeba na tom tu často bezdomovci "vydělávají". Takto třeba máte s kamarády piknik v parku (jako jsme měli nedávno v Grünerløkke) a oni chodí s igelitkami v ruce a slušně se vás zeptají, jestli si tu prázdnou flašku od piva můžou vzít. Vydělají si na jídlo a v parku je uklizeno.

- nikdo nikam moc nespěchá. Třeba předevčírem jsem čekala na autobus. Většinou už stojí na zastávce o pár minut dřív před odjezdem, a řidiči mají tím pádem chvíli pauzu, ale tentokrát měl trochu zpoždění. Paní za volantem si i tak udělala asi tři minuty pauzu, přestože měl autobus odjet před dvěma minutama. Nikdo se tu z toho ale nenervuje, všichni pravděpodobně berou v potaz, že řidiči nejsou stroje a i oni si potřebují oddechnout. I tento fakt se ale může brát záporně, pokud se tím třeba necháte vytočit :).

Za závěr chci ještě dodat pár milých chvil posledních dní ...

Šli jsme s Daliborem poznávat město, v něděli, a on se mě ptá, jestli nemám papírové kapesníčky. Žádné jsem u sebe neměla a říkám mu, že v neděli to nebude zas taková sranda je sehnat :). Nasedneme do t-bane a během pár minut nám na sedačce vedle nás přistane balíček papírových kapesníčků s jednoduchým norským textem (podařilo se mi ho přeložit, víte jakou jsem měla radost? :)), že pán (který tam ty kapesníčky položil) se stará o ženu a děti a nemají peníze. Přiznám se, že jindy bych je tam asi nechala (Radan navíc říkal, že ten doplňující text je starý už minimálně dva roky), ale tentokrát se krásně hodily :).

Z t-bane mám ještě jednu historku. Předevčírem jsem jela sama do centra a přistoupili pouliční hudebníci. Stává se to celkem často a upřímně, většina lidí je ignoruje a nevšímá si jich, tentokrát ale kluk přímo předemnou začal na tu hudbu tancovat a smát se a musím říct, že mi to pěkně zvedlo náladu. A pak že jsou Norové chladní .. :)

 ... Ať už jste tyto "postřehy" vnímali jako kladné nebo záporné, pravda je taková, že Norsko, a konkrétně Oslo (o jiných městech moc mluvit nemůžu) je úžasné místo pro život. Ale taková jsou i jiná místa. Vždycky jsou taková, jaká je vidíte :).

Je něco, co by vás o Norsku zajímalo? 

Facebook