Nebojte se fotit v noci!

V posledních pár dnech píšu neustále za pochodu. Teda za jízdy. Od té doby, co jezdím domů do ČR jen na návštěvy, tak si toho vždycky naplánuju tolik a pak neustále pendluju. Takto jsem včera "pendlovala" do Prahy s dvouhodinovým zpožděním a dneska zase jedu zpátky, abych hned zítra brzo ráno vyrazila do Jeseníků. Ale o těch příště.

V Praze jsem se včera kromě kafíčka s kamarádkou zúčastnila workshopu, který pořádal Olympus.  K němu jsem se dostala docela velkou náhodou. Když jsem si po Vánocích kupovala nový foťák, neměla jsem jasnou představu o tom, že to musí být Olympus Pen. Nakonec jsem se ale rozhodla pro něj, protože mi v poměru cena-výkon-design přišel nejlepší. A stále si myslím, že je. No ... a pak šel čas a já si všimla, že na instagramu existuje #mujolympus, který jsem pak čas od času k nějaké fotce použila... A asi před týdnem mi sympatická Míša poslala pozvánku na workshop nočního focení a já jsem zrovna doma a tak jsem s velkou radostí a nadšením mohla jít. Já vím, je to trochu stroze napsané, ale vlastně to není až tak podstata tohoto článku :).

Ani nevím, co je podstata tohoto článku. Asi prostě to, že to byl skvěle a užitečně strávený večer, díký kterému jsem se spoustu naučila a trochu té atmosféry bych ráda předala i dál :).

Celá akce měla začít v 19:30 ve Škole Stylu na Národní. Jsem ten "typ", který vždycky chodí radši dřív, než aby přišel pozdě. Proto často někde čekávám, protože spoustu lidí se kterými se stýkám to mívá spíš naopak. Včera to ale moc nevadilo (ono to tedy nikdy nevadí), navíc jsme se tam deset minut před půl sešly čtyři a alespoň měly prostor pro focení všeho okolo :). Nakonec se zůčastnilo asi 12 blogerek a přiznám se, že jsem poznala jen tři z nich, což jsem se po skončení snažila napravit, ale ne všechny se mi podařilo si dohledat. Nebylo tolik prostoru k bavení se mezi sebou a když už, tak se většinou utvořily skupinky, které už se mezi sebou znají. Všechny holky ale byly usměvavé, milé a sympatické. Přijde mi to úžasné - tato "blogerská komunita", ale ve své podstatě je to pro většinu z nás koníček, ke kterému se asi vztahuje určitý "lifestyle", ale v principu se neliší od jiných koníčků. Vlastně bych ráda někdy na toto téma něco napsala, bavilo by vás to?

S celým programem, po tom co jsme do sebe každá elegantně "hodila" trochu jídla, jsme začali asi v osm a to přednáškou o tom, jak ty foťáky vlastně fungují, co všechno si na nich můžeme nastavit a při jaké příležitosti a plynule jsme se dostali i k nočnímu focení, o kterém tento workshop byl. Zabývali jsme se hlavně tzv. "malováním do fotky" pomocí různých světýlek a přiznám se, že jsem vůbec neměla potuchy, že něco takového ten můj foťák Almond umí :). A vlastně celkově, najednou pro mě dostává focení jiný rozměr, protože o něco málo víc vím, jak s foťákem zacházet.

Dostali jsme malou pozornost od Olympusu. uhádnete, co to je? Voňavka né! :)

Po desáté hodině jsme se vydali do "ulic velkoměsta", což v podstatě znamenalo přejít přes silnici a pak na kraj mostu. Nabité vědomosti jsme zkoušeli v praxi a i když jsme po chvíli začali trochu mrznout, nikomu se moc nechtělo jít domů, chtěli jsme zkoušet víc a víc možností a vychytávek :).

Míša, která má na starosti pravděpodobně veškerou komunikaci s "veřejností" v Olympusu :).

A tak jsme se nakonec rozloučili před dvanáctou, každý se tak nějak rozutekl na jinou stranu a celé to skončilo. Myslím, že Olympus skvěle využívá svého potenciálu a stává se dominantní značkou na "fotografickém trhu". Ve svojí kategorii, minimálně. Stojí za tím tým úžasně sympatických a talentovaných lidí a konkrétně za tento večer jim mnohokrát děkuju. Doufám, že u nějakého "příště" budu zrovna náááhodou opět doma :).