Saturday, July 18, 2015

LOVE: (3) Jak tento článek není o svatebních přípravách a 7 důvodů z nekonečně, proč miluju Radana

Je pátek kolem sedmé hodiny a zrovna jsem odešla z jedné kavárny (z té, ve které pracuju), abych v jiné, v centru, napsala zase pár řádků v rámci sobotního "love" tématu. Společnost mi cestou sem dělala má americká kolegyně, která se v úterý vdává a nemá zásnubní prsten a vlastně ani snubní a dneska si jde kupovat šaty, pokud se jí to podaří a nějaké najde. Je to sympatická mladá holka, mladší než já, a asi by se ještě nevdávala, kdyby jí za chvíli nemělo vypršet povolení k pobytu a ona tu tak moc nechtěla zůstat. Dneska mě poprosila, jestli bych jí upekla makronky... No, nepekla jsem je už pekně dlouhou dobu, ale tuším, že třicet dám s Radanovou pomocí (ruční šlehání bílků) v pohodě. A těším se na to.

Každopádně, co se týče našich příprav, tak jsme za poslední týden nějak moc nepostoupili. Radan je celý týden pryč a i když jsme se o svatbě bavili před týdnem nebo dvěma v neděli, když jsem byla pozvaná na tacos a margaritu, nemám dostatek "materiálu", aby to vyšlo na celý článek. Dokonce ani ten krásný sešit, kde si budu všechno psát, co mi minule poradila úžasná Anetka, jsem si "nestihla" pořídit. To je pak se mnou těžký, že jo. Jsem si vymyslela svatební články a pak nevím, o čem psát (i když mi přišlo několik krásných a nápaditých zpráv, za které moc moc děkuju a nebojte se posílat dál, určitě se "neztratí" :)) ... pořád mi to přijde ještě dost daleko, 11 měsíců je šíleně dlouhá doba na plánování a věřím, že až nebudu "vařit z vody", ale "actually" zařizovat všechny ty věci, rázem budu mít o čem psát...

No, a dneska ráno cestou do práce napadlo, že štítek z názvem "love" vlastně nemusí být nutně jen o svatbě. Je prostě o nás dvou. A tak dnes budu psát o Radanovi. Tohle konkrétně mě napadlo až teď během psaní, takže vůbec netuším, kam to povede. Jestli ho víc vychválím nebo naopak :). Asi to první, protože kdyby náhodou někdy něco psal Radan o mně, mohl by to použít proti mně! :) A nebo víte co, možná to nemusím škatulkovat a prostě uvidíme, co z toho vzejde

Léto 2015

1. Radan & já si navzájem vyhovujeme

První, co mě napadlo a co je pro mě velmi důležité je, že si s Radanem sedneme. Už když jsem za ním byla poprvé na návštěvě v Oslu, prostě jsme spolu "žili", jako bychom se znali věčnost a bydleli spolu už léta. Jednoduše jsme byli "svý". Jsme povahově, zkušenostmi a vlastně i "filosofií" docela odlišní, ale nějak to vyšlo tak, že se dokonale doplňujeme a dokonale si ... vyhovujeme. Používáme tohle slovo už od začátku a shodli jsme se, že to sice asi nezní zrovna super romanticky, ale je to pro nás důležité a "osvobozující", že jsme naprosto přirození (i když se oba dost měníme a změnili jsme se počas těch let), známe jeden druhého "aktuální verze" a tak moc se milujeme.


2. Radan uklízí mnohem víc než já

Asi už jsem to psala v minulém článku o nás. Ale  Radan v posledním třeba roku uklízí daleko víc, než já. Nebylo to tak vždycky, předtím jsem zase uklízela víc já ... a Lenička mi ze srandy (a nebo bez srandy?) říkala, že "dělám chybu", protože když si na to Radan zvykne, budu to už muset dělat pořád ... no a evidentně to tak horké není. Každopádně jsme oba docela bordeláři, Radan si zásadně sundává kalhoty tak, že je nechá sjet dolů a pak z nich vyjde a kalhoty nechá na zemi tak, jak jsou . Já zase neumývám podlahu. Klidně vysaju, ale prostě neumývám.

Zima 2013, Sognsvann. 

3. Pokaždé, když sleduje nějaká videa nebo se na něco díváme spolu, masíruje mi nohy

Tenhle bod je asi takovej víc o mně, teda ty body jsou asi všechny o mně (a o něm), protože jinak než ze své perspektivy a v rámci svého vnímání to asi ani napsat nemůžu. Všechny ty body se mě týkají a většinu toho, co na Radanovi (nebo vlastně na lidech obecně, když jsme u toho) miluju nebo nemám ráda mi v podstatě zrcadlí zase mě. Nebo tak to vnímám.

Každopádně, zpátky k masírování nohou. To je taková čistě "povrchová" věc, ale stala jsem se na ní značně závislá. Ani nevím, kdy to začalo, myslím že loni, když jsme byli u našich doma. V té době ale asi Radan netušil, jak často se ho budu ptát, "jestli mu můžu dát nohu?" Občas už ale ani na to nečeká a prostě jen řekne "nohu" a já už vím, co dělat :). Jsem mu za to velmi vděčná a vlastně potažmo i jeho mamince, která prý kdysi "vyžadovala", aby jí u televize "škrabkal" po zádech ... a tak to Radanovi prostě nevadí, na něco se kouká a u toho mi vytváří jeden z nejpříjemnějších pocitů, co znám ... hmm, to zní dost dvojsmyslně :).

4. Je v podstatě taková má osobní encyklopedie

Radan je člověk, kterého zajímá všechno. A o tom "všem" ví alespoň něco. Vesmír, fyzika, historie, aktuální dění, vývoj lidstva, na co si vzpomenete ... Takže  když něco nevím (a že toho je), stačí se zeptat a Radan pro mě má nějakou zajímavou odpověď, většinou dostupnou mému chápání... Je to obdivuhodné a častokrát mi nějakou zajímost o tom, jak co bylo nebo vzniklo vypráví před spaním jako pohádku. Jedna malá (ne)výhoda je, že mě to dokonale uspává a tak si drtivou většinu ráno nepamatuju.

V čem se úplně neshodneme je to, že Radan musí mít všechno vědecky podložené. V tom se naše "filosofie" docela liší, na druhou stranu se ale navzájem respektujeme a obohacujeme a naše soužití to nijak nenarušuje.

léto 2013, doma.

5. Je empatický, tolerantní, trpělivý a motivuje

Radan je ten kluk, kterého opravdu zajímá, jak se cítíte, jak se máte a baví ho se o tom bavit. Je v souladu s "ženskou stránkou" svého "já" a nesnaží se být tvrďák nebo nějaký "macho" a to z něj pro mě dělá jednoho z nejvíc cool lidí, co znám. On sám o sobě je ohromně zajímavý. Umí motivovat své kolegy, je přímý, když se ho někdo na něco zeptá a je neskutečně trpělivý, tolerantní a podporující. Vyjít s ním je jednoduché a přesto neztrácí "sám sebe". Žití s ním je pro mě přirozené a příjemné a naplňující :). A moji rodiče (a brácha taky) ho milují od první chvíle, co ho poznali. I když s Leničkou někdy vedou "horlivé dialogy" :).

6. Rád se (se mnou) fotí

Tohle je další (hned po nohách) čistě povrchní bod. Ale jsem opravdu ráda, že Radan je podobný "pozér" jako já a tuhle tu formu si se mnou užívá naplno. Je trpělivý, když si chci něco vyfotit a rád fotí mě a rád se fotí se mnou. Nebo to tak alespoň působí. To mi stačí :). Jo, a miluju jeho úsměv. To nevím, jestli patří zrovna k tomuto bodu, ale teď mě to napadlo.

Jedna z mých úplně nejoblíbenějších fotek, přestože je úplně "obyč"... Měla jsem potřebu ji sem dát dvakrát :).

7. Miluje mě, miluju ho

Asi je to (samo)zřejmé, ale musím to zmínit. Cítím Radanovu lásku stále, pořád. Vždycky. Prostě je. Oboustranně.

Jsem vděčná každý okamžik za to, s kým můžu sdílet svůj život. Jsem vděčná, že to vesmír (a Gabo :)) takto zařídili, že jsme se poznali a sdílíme spolu prostor, lásku, život... Je to naše. Je to dokonalá životní forma, za kterou stojí nekonečná láska a která mi pomáhá poznat dokonale samu sebe. Děkuju.

To je asi pro dnešek všechno. Možná někdy bude pokračování, pokud to je něco, co vás bude bavit číst ... přecejen podobné články nemusí být pro každého ... vlastně jako všechny jiné :).

Mějte se krásně a napište mi do komentářů o svých láskách. A nebo jen tak. Těším se :).

14 comments:

  1. AnonymousJuly 18, 2015

    Krasny clanek. Mam kamarada ktery je presne jak pises uplne v souladu s zenou ktera v nem drima. A je to hukot. Nic "zenskeho" co prinasim v nasem kamaradstvi neni tabu. Vsechny moje emoce dokaze prijmout, casto me objima a hladi, kdyz mam chut se nevine pomazlit, a pritom to nema sexualni podtext. A vazne neni gay! :) Snad si jednou zas najdu i takoveho kluka, jen u nej budu rada sexualnim objektem, jasne. :) At vase laska kvete. A klidne napis dalsi podobny clanek, je to super. Leny

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Leny, děkuju za super komentář! :) No, ono je to skvělé ... a samozřejmě i to, že jsme "normálně" i partneři a že tím Radan nic na svojí sexualitě neztrácí, naopak :D. No ... ale to zas asi není téma, které mám úplně potřebu rozebírat, že jo :D. Děkuju moc ... nechám to zase chvilku tak, abych tím víc lidem spíš nelezla na nervy, ale určitě mi to nedá a zase něco napíšu ... přecejen beru svůj blog jako takový veřejný deník :) Měj se krásně, Terez

      Delete
  2. :-) moc hezký článek... ten bod s encyklopedií mi připomněl můj vztah, i když trochu jinak... je moc fajn vědět, že se můžu na Jirku obrátit s čímkoli, co mi nefunguje nebo s čím si nevím rady. Jakmile je nějaká mechanická, elektrická, technická věc, mám jistotu, že ho to bude zajímat a bude o tom vědět všechno nebo si to všechno dohledá :-)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Magdi, to je super! Na tohle má většinou Radan radu takovou, že ať to zapnu a vypnu :D ... většinou to funguje :D ... Mám radost s tebou, působíš moc spokojeně! :) Měj se krásně!

      Delete
  3. Super článek :) Já si vždycky říkala, že rčení "protiklady se přitahují" je prostě blbost nesmírná, že jo, jak by ti lidi mohli spolu žít. Ale teď až s norečkem chápu, o čem to je. Jsme stejní v důležitých věcech jako pohled na svět, na budoucnost, na rodinu, na finance a tak. Ale jinak, jinak jsme kompletně odlišní, snad ve všem co si vzpomenu. Já chci A, on B, já mám ráda A, on B. Až mě fascinuje, když se občas shodneme. Jenže! Krása je v tom, že, za A: vzájemně se tak děláme lepšími lidmi a učíme se a vyvíjíme, a za B: být odlišní je v pořádku. To, že máme rádi naše vejce jinak neznamená, že se milujeme méně nebo že to není žádná romantika. Je! <3

    ReplyDelete
    Replies
    1. Baru, krásný komntář :). Vlastně už k němu není moc co dodat, vystihlas to přesně! :)

      Delete
  4. AnonymousJuly 18, 2015

    Taky jsme s přítelem z těch protikladů, které se přitahují. Někdy je to sranda, někdy záhul, ale bereme to jako plus a už pár let to takhle táhneme. :) Mimochodem moc vám to s Radanem sluší. A jsi krásná k zbláznění. Lucka

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Lucko, děkuju za komentář i za sdílení :). Je super, že to přijímáte, jak to je a milujete se, i když to je někdy "záhul" :) ... Děkuju za komplimenty, hezky se to čte :)). Měj se krásně, Terez.

      Delete
  5. Terezko, hezké povídání. Je prostě opravdu štěstí, že jste se s Radanem potkali. Užívejte si sebe a života vůbec.
    Moc tě zdravím do daleka. Jarka

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Jarko, děkuju krásně :). I já moc zdravím, už jenom chvilku a nebudu zase na chvilku tak daleko :). Měj se moc moc hezky! Tereza

      Delete
  6. AnonymousJuly 20, 2015

    Ahoj Tery, vždycky mě dojme, když se potkají dva lidi, kteří k sobě prostě patří :) Vystihuje to můj oblíbený citát, který jsem kdysi našla na jednom svatebním oznámení: "Hledali jsme štěstí a našli jsme sebe." :) Snad budu mít také někdy štěstí... Kdybych měla aspoň z poloviny štěstí na fajn kluka jako ty, budu spokojená! Zatím jsem vážný vztah neměla a jelikož jsem taková filozofka, která pořád nad něčím přemýšlí a pitvá v myšlenkách věci až na dřeň (i věci, které si přeju, aby se staly až v budoucnu), zajímal by mě tvůj názor - jak holka pozná, že ji kluk upřímně miluje a myslí to s ní naprosto vážně? Že to nejsou jen prázdné řečičky a holka pak na ně naletí... Jestli mě něco opravdu děsí při představě prvního vážného vztahu je to, že ten kluk bude místo upřímné lásky falešný, bude si ze mě dělat jen srandu, zahrávat si se mnou a já to z naivity a nezkušenosti s klukama nepoznám, že vše jsou od dotyčného jen řeči :( Děkuju za krásný článek a tvůj pohled na tuto věc, nad kterou se snažím přemýšlet (:? Kačka

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Kačko, děkuju ti moc za komentář a nezlob se, že odpovídám tak pozdě! Co se týče tvé otázky, tak - bude to znít jako klišé - ale prostě to poznáš :). Jiná věc ale je, že menší tendence "naletění" bude tehdy, když budeš v souladu sama se sebou a budeš se mít ráda. Nevím, kolik ti je let, ale třeba mně bylo 21, když jsem Radana poznala a i když jsem předtím byla zamilovaná, a opravdu velmi, tak on je takový můj první vážný vztah a prostě jsem "věděla" ... ne to, že se jednou zasnoubíme a budeme se brát, jako spíš to, že se cítím "správně" ... všechny vztahy jsou tu ale předvším pro tebe, pro to, aby ses díky nim dostala zase "sama k sobě". Zkus se odprostit od strachu a obav a prostě využít to, co je teď v té největší míře. Všechno přijde ve správný čas a budeš "vědět" :).

      Měj se krásně, Tereza.

      Delete
  7. Ahoj terez.. Krásný článek! Mám přítele který taky "všechno ví a všechno zná" a občas jsem to brala až negativně. Ale tvůj článek mi ukázal že je nutné na to koukat i pozitivně!:) Ivet

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Ivet, tak to jsem ráda, že jsi diky článku viděla i jiný úhel :). Měj se krásně, Terez.

      Delete