Dobroty z Prague Food Festivalu (2015)

Sedím tu u nás na zahradě na takovém "meditačním kamenu" nebo soše chcete-li, a konečně se pouštím do psaní článku o tom, co jsme včera se setřenicí Kristýnou ochutnaly na Prague Food Festivalu. Dneska to celý den oddaluju, jakoby to snad byla nějaká povinnost, jako když jsem se třeba učila na zkoušku a nechtělo se mi... Tak jsem se v mezičase koukla na seriál, volala s Radanem a prohlížela si staré fotky v počítači... V poslední době mě psaní blogu ohromně baví. Žiju, vnímám, najdu nějaký "zdroj" ve mně a pak skrz něj píšu a jsem v souladu se vším, co píšu. Dneska se takto ale necítím. Dneska mnou prochází jedna myšlenka za druhou a často se na nějaké z nich zaseknu a strašně ji (se) prožívám. Přijde mi legrační to zároveň pozorovat :).

Ale přecejen. Chvilku svou dnešní (ne)přítomnost budu věnovat festivalu. Byla to má třetí návštěva za posledních sedm let a druhá v prostorách Hradu. Letos to tak hezky vyšlo, že jsem zrovna měla naplánovanou cestu domů a Kristýna se tam taky chystala a tak jsem se k ní přidala. I když bych šla i sama - ve dvou se to lépe táhne, že jo :).

Nejdřív jsem si doma vyfotila svůj "outfit" :). Tentokrát jsem si od maminky Leničky vypůjčila jen kalhoty. Většinou doma v ČR nosím jenom Leniččinu garderóbu, protože si s sebou z Osla skoro nic nevozím a taky se mi její oblečení líbí ... občas si nějaké pak odvezu i s sebou ... třeba ZROVNA TEĎ jsem Leničce posílala tuto fotku a ona mi napsala, že mi ty kalhoty moc sluší a můžu si je nechat ... tak takto nějak to funguje :D.

... a teď už přeskočím několikahodinovou cestu do Prahy, i hodinu a něco, co jsem měla v Praze jen pro sebe, předtím, než jsme se s Kristýnou potkaly a vyrazily na Pražský hrad.

Hned za vchodem nám sekuriťáci zkontrovali tašky, jestli v nich nemáme nějaké jídlo a pití. Pití jsem měla a tak jsem se rychle snažila vypít, aby tu flašku nemusela vyhazovat, zrovna to byla nějaká ochucená voda z Marks&Spencer ... dostaly jsme příbory, mapku a každá deset grandů + deset navíc, které jsme si rovnou koupily. Nejdřív jsme se snažily všechny stánky obejít, aby nám "nic neuniklo" a neutratily zbytečně za něco, co zas tak nechcem...


Procházely jsme kolem Secret of Raw ...

Domácí koprovka se zeleninovým knedlíkem, citronem, brusinkami a makadamovou šlehačkou ...
ještě, že mám teď u sebe ten program :)).

... a ještě raw dortíky

... i kolem vín ... kterých tam bylo požehnaně.

... a nebo kolem Rezidence Golf a jejich jeleního tataráčku, který mě docela lákal, ale nakonec nezlákal :)

Taky jsme si mohli nechat něco napsat na čokoládové lízázko, čehož Kristýna s posledními dvěma grandy na konci využila :).

Chutně vypadalo i thajské ořechové kari s plody litchi a krůtím masem z Yasmin Noodles ... pořád jsme ale jen koukaly ...

... až jsme si hladové nakonec, tak trochu zbrkle, daly sushi a smažené krevety ze Sakury ... načež jsme zjistily, že daleko "lepší" bychom asi měly z Kobe ... ale tak co, bylo to moc dobré. Sedly jsme si s tím na trávu (jako pak s každým dalším talířkem) a prostě si užívaly ...

Další zastávka byla v Míčovně, kde byla celá sekce nazvaná "Zdravá cesta" ... tu jsme si tedy jen prošly, ale chleby s různými zajímavými příchutěmi nebo možnost koupit si něco "bez obalu" - to bylo super a je fajn, že i na zdravou výživu byl na PFF prostor ...

Podle popisků v programu jsem se docela těšila na menu z Terasy U Zlaté studně (plátky z mléčného telecího s lynýžem z Alby, mořké plody se sépiovým rizotem ... a takové různé vychytávky), ale když jsme přišly do prostor, kde sídlily, vlastně se nám to až tak nelíbilo a tak jsme šly o dům ... tedy o stánek dál ...

... narazily jsme tedy na to zmíněné Kobe a v ten moment mě na moment mrzelo, že jsme si Kobe nevšimly dříve, než Sakury ... hlavně, že jsme to tam nejdřív chtěly celé obejít .. :) I tak jsme ale z Kobe neodešly s prázdnou a užily si tak první "wow" zážitek toho odpoledne.

Miniburger byl vynikající, maso šťavnaté a dobře ochucené a domácí houska i coleslaw ho dobře doplňovaly ... Klidně bych zvládla větší porci :) ... Dokonalé ale bylo hlavně druhé jídlo, co jsme si od nich daly a to tuňák zabalený v ledovém salátu a něčím dalším a trochu mě mrzí, že nevím s čím .. Byla to jejich specialita, tak ji v programu ani neměli zapsanou ... Každopádně to byla doopravdická delikatesa. Originální, chuťově sladěná a krásně naaranžovaná.

Kristýna nám pak ještě skočila pro milánské risotto s fritovanými kalamáry, krevetou a gremolatou (pokud ani vy nevíte, co to je - googlím to pro nás pro všechny ... je to to zelené navrchu :)) z Oliva by Amandine a bylo teda vynikající. Krémové, dokonale vyvážené a tak vůbec, i prezentace pěkná!

Nooo ... a pak jsme se konečně dostaly k mé oblíbené části .. k dezertůůůům :))

Podle popisu mě zaujala lískooříšková makronka s krémem ze slaného karamelu, čokoládovou hlínou (? asi to kakao okolo) a gelem z oskeruší (opět, googlím), co vymysleli a upekli v La Bouchée a pak jsme taky moc chtěla vyzkoušet cheesecake s bílou čokoládou, lanýži a drobenkou s praženými lískovými ořechy. Jako třetí jsme zvolily ještě raw čokoládový dort, protože jsem nikdy žádný raw dort neměla, už nějakou dobu ho chtěla zkusit (i doma) a líbil se nám ... a k tomu si koupily deci polosladkého vína.

Makronka byla moc dobrá, ale upřímně, na zadek jsem se z ní neposadila (možná proto, že už jsem seděla? :)). Raw dort jsme ani nedojedly .. byl dobrý, to ano, ale chutnal jako tyčinky, které vždycky jím před cvičením ... dobré, ale neberu je jako sladkost ...

"Zlatý hřeb odpoledne" byl ale ten lanýžový cheesecake. Nebudu kecat, když mi dali do ruky takový ten "dezertní kelímek" proběhlo mi hlavou něco jako - "to je jako ono?" ... ale hned první sousto nás úplně zarazilo tím, jak to bylo zvláštní a zároveň dokonale lahodné ..

Celkem zajímavé je, že když jsem byla naposledy na PFF před čtyřmi lety, taky jsem měla cheesecake i makronku. A cheesecake byl i tehdy pro mě tím nejchutnějším, co jsem ochutnala (tehdy byl z kozího sýra) ... zato makronky, které tu tehdy nikdo moc nedělal a já o nich do té doby ani nic moc neslyšela byly šíííleně nedobré a myslím, že jsme je tehdy s Leničkou dokonce vyhodily ... tak to jen takový malý flashback, i s fotkami, co jsem vyhrabala na svém facebooku :)

Celé bych to "zhodnotila" tak, že to letos zas tak záživné nebylo ... jenže (ne)záživné v porovnání s čím - s mými představami? :) ... Nechaly jsme tam dohromady asi 50 grandů, což je docela dost, ale většina těch jídel byla vynikající, to zase jo. Trošku byla škoda, že u většiny stánků ta jídla nešla vidět, takže jsem neměla možnost tolik "jíst očima", což já ráda. Celkově jsme tam ale strávily příjemné dvě hodiny a i ta přeháňka, co se z ničeho nic spustila, měla něco do sebe. Hezky se pročistil vzduch. :)

Tak na zdraví a dobrou chuť. O čem si chcete přečíst příště? :)