Nabitá energií a nápady se ucházím o Blogerku roku!

Nemohla jsem to už vydržet! Dneska v práci jsem odpočítávala každou minutu, ať už mi proboha skončí ta směna. Dneska jsem byla těžce nepřítomná, ale nemohla jsem se dočkat, až si sednu k počítači a začnu psát...

Začala jsem s tím už v té práci. Utrhla jsem si kousek papíru z roličky na účtenky a mezi každým jednotlivým zákazníkem, který přišel, jsem si na něj něco naškrábala. Vlastně to teď ani nemůžu pořádně přečíst, ale tuším, že to půjde i bez toho. 

Cítím se tak nabitá energií a motivovaná jako už dlouho ne. A přestože je to pomíjívý stav, který v takovéto intenzitě zase odpluje, protože pocity a emoce nejsou trvalé, mám chuť, elán a ambici jít tam, kam mě to táhne a dělat to, po čem toužím. 

Celé roky jsem tento blog psala stylem "však uvidím, ONO to nějak vyplyne". Věnovala jsem mu svůj čas, ale pořád jsem se vnitřně utvrzovala v tom, že stejně není moc dobrý a tak jsem si za ním ani tolik nestála. Došla jsem ale do bodu, do vnitřního srozumění s tím, že můžu věci nechat plynout a dát jim prostor a zároveň jim jít naproti. Došla jsem do bodu, kdy mi není nepříjemné přiznat, že mi na tom záleží. 

Tento víkend jsem zjistila, jaké to je, když se spojí dohromady spoustu energie. Vzniká něco neuvěřitelného a nabíjejícího. Logicky - jde o energii :). Je to něco, co chci společně s vámi "takto veřejně" spoluvytvářet dál.

Snad se pomalu dostávám k tomu, abych vás s velkou pokorou a láskou poprosila o to, abyste mě letos podpořili v Blogerce roku.

Byla jsem nominovaná i loni, v kategorii food a upřímně - věděla jsem, že nemám šanci. Nevěřila jsem si a nevěřila jsem, že to, co sdílím je "hodno" nějakého ocenění. Tento rok jsem nominovaná v kategorii life. A nevím, jestli si letos už to ocenění "zasloužím". Co ale vím je, že jsem se vydala po cestě, které věřím. Mám hlavu plnou nápadů a chuť je realizovat. 

Častokrát u blogerek čítávám, a myslím, že jsem to i já loni vytáhla jako "důvod", že by bylo fajn dostat se do TOP 10 v Blogerce, abych se mohla zúčastnit té párty. Upřímně, nevím už, co mě k tomu vedlo loni, ale letos vám můžu otevřeně napsat, že to určitě není ten důvod, proč mi na tomhle projektu záleží. Ani samotné vítězství v té soutěži není hlavní motiv, proč vám tu dnes vykládám všechny své momentální myšlenky... Blogerku roku sledují lidé, kteří blogy čtou a zajímají je. Je to úžasná příležitost, jak to co sdílím a tvořím, ukázat více lidem. Mou hlavní motivací je tedy ta "spojená velká energie", o které jsem psala dřív. Jinými slovy možnost sdílet s více lidmi.

Můj blog je takovým obrazem mě v každé fázi cesty, ve které se nacházím. Proměňuje se, ale začíná vnímat svou "podstatu". V procesu jsou právě určité změny, blogerka neblogerka, a máte se na co těšit! :) 

Tento článek jsem napsala v první řadě proto, že jsem se z toho, čeho jsem teď plná, potřebovala vypsat. A pak jsem ho taky napsala proto, abych vám upřímně řekla, že se teď tyto tři týdny, kdy to hlasování probíhá, chystám být hodně aktivní. Ale věřte, že to dělám s čistým záměrem, který jsem tu tímto článkem odhalila.

On ten samotný "cíl" není kolikrát cíl. Ale tou cestou chci kráčet s tím, že opravdu dělám to nejlepší, co v daný moment dokážu. Že jednám v souladu s tím, co cítím.

Děkuju za každý hlas, za každé sdílení i za každou zmínku někomu, koho by to mohlo zajímat. A víte co? Děkuju jenom tak. S láskou.

Tereza 

....

Link pro hlasování. 

....