Bezinkový cheesecake z kozího tvarohu

Hledáte recept na jedinečný, krémový, rozplývající se na jazyku a/nebo originální cheesecake? Tak čtěte dál, jste na správném místě.

Ale pěkně postupně. Minulý týden, když jsem přijela domů na "prázdniny", jsem v ledničce objevila kozí tvaroh. Já i Lenička jsme velkými milovnicemi kozích výrobků a tak trochu si myslím, že když Lenička věděla že přijedu, nakoupila jich o to víc. V Norsku si je totiž moc nekupuju. Každopádně, kozí tvaroh koupila poprvé a když jsem ho viděla, hned mi v hlavě naskočila myšlenka, že by z něj určitě byl vynikající cheesecake. V ten moment jsem ale ještě nevěděla jak MOC vynikající :).

Když jsem se pak na úterý domluvila s kamarádkou, která si nedávno otevřela moc příjemnou kavárnu v Olomouci, že bych jí mohla něco upéct, kromě levandulových a bezinkových cupcaků jsem se rozhodla zkusit právě cheesecake z kozího tvarohu. Moc mě totiž zajímalo, jestli by takový cheesecake někomu chutnal. Když mi pak od Evičky začaly chodit zprávy jako "je luxusní, lidi jsou vyřízení." nebo "pan (štamgast) říká, že to je neskutečný", měla jsem fakt velkou radost. Asi se ani moc nedivíte, co? :)

Péct z kozího sýru/jogurtu/tvarohu/mléka je vždycky malé "riziko" v tom, že je stále spoustu z nás, kteří máme vůči kozím výrobkům předsudky. Je fakt, že kozí mléko prostě je aromatické a má svou specifickou chuť, která ne všem sedne. Což je v pořádku. Když se ale pokusíte k receptům, kde je nějaký kozí výrobek, přistupovat otevřeně a bez předchozího "to mi stejně chutnat nebude", možná objevíte úplně nové chutě, které vám učarují. 

Kozí mléko má být lépe stravitelné, než kravské. Na druhou stranu, kvalita kozího mléka víc zavisí na tom, jak jsou kozy krmeny a navíc prý nejsou tak "produktivní" jako krávy, proto kozího mléka nikdy nebude tolik jako toho kravského. A co myslíte? Které mléko je z nutričního hlediska zdravější? Kozí? Kravské? - Je to remíza. Jsou zdravé víceméně stejně, jejich nutriční hodnota je dost podobná. Rozdíl je tak asi hlavně v tom, že jak je kraví mléko všude, někteří si na něj můžeme vybudovat intoleranci. To se u kozího mléka asi často nestává. 

A kde takový kozí tvaroh sehnat? Nejlepší jsou určitě trhy a nebo si prostě zajet na nejbližší farmu. Obchody se zdravou/alternativní výživou jsou jím určitě taky dobře zásobeny. No a pak je tu google, který vám všechny tyto možnosti pomůže lokalizovat :). Pokud jste z olomouckého kraje, tak mám pro vás hned dva tipy - Kozí farma ROZINKA, o kterou se stará paní, která na své kozenky nedá dopustit a kromě tvarohu vyrábí i jogurty nebo sýry ochucené třeba bylinkami nebo sušenými rajčaty. Najdete ji v Čelachovicích na Hané a každý týden ve čtvrtek (tuším, že jen v jarních/letních měsících) najdete její stánek na trzích v Prostějově. Přesně tam taky můžete najít výrobky další farmy a to Kozí farmy NIKÁDA, kterou najdete v Tištíně u Vyškova. Tato farma je mnohem větší a proto se s ní setkáte pravděpodobně častěji, je označená i logem "Haná - regionální produkt", což je mně osobně dost známé logo, protože na něm víceméně byla založená moje bakalářka o hanácké kuchyni :). 

Tvarohy jsem zkusila oba a výrazný rozdíl mezi nimi nevidím. Aby byl cheesecake z kozího tvarohu fakt dobrý, je docela podstatné ho dobře nakombinovat s jinými druhy sýrů/případně tvarohů v takovém poměru, aby se chuť kozího tvarohu neztratila, ale zároveň aby "nerušila". Neskromně si myslím, že se mi to podařilo a tak pokud máte rádi netypické chutě, tak tento recept určitě zkuste :)

Citronovo-borůvkové muffiny

Od té doby, co jsem si do života pustila cupcaky, mě muffiny vlastně moc neberou. Malé košíčky s upečeným těstem bez frostingu prostě nejsou ono. Předevčírem mi ale Lenička říkala, že na dědečkové zahradě je strašně moc borůvek. A já si zrovna v ten moment listovala časopisem Žena & Život :) a koukala na stránku, kde byl recept na citronovo-borůvkové muffiny. Tak mi to přišlo "jako osud" a říkala si, že to musím zkusit.

Jen teda myslím, že to vlastně asi nejsou úplně muffiny. Konzistencí se totiž blíží spíš k těm cupcakům. Jsou jemné a vláčné a chutné. Z původního receptu jsem vyřadila jedno vajíčko a přidala vanilku a jogurt. Myslím, že právě ten jim dodal tu vláčnost a takovou krémovost. Frosting jsem tentokrát fakt vynechala, ale použila jsem švestky ze včera a vyšlehala šlehačku, jen tak, bez cukru. A výsledek? Vyvážený "delikátní" dezert, kterého si budete chtít přidat.

Švestky můžete nahradit klidně i rozvařenýma borůvkama nebo malinama a nebo tak. :)

P.S.: Měla jsem takový nápad na facebooku, kde jsem nedávno začala postovat pár svých videí, že jedno z nich by mohly být odpovědi na otázky, které vás zajímají (ohledně blogu, vaření, pečení, Osla, mně, čehokoliv). Upřímně, nemyslím si, že jsem nějaká zajímavá celebrita, které se takové dotazy budou hrnout po stovkách. Nikdy nevím, který z těch postů, fotek, článků .. co vydávám se bude líbit a nebo naopak nebude. Jen se snažím dělat to, co jde ze mě, co mě baví a těší. A natáčení videí mě těší a tohle "téma" mi přišlo fajn, i když samozřejmě trošku narcistické, ne že ne! :) Každopádně pokud vás něco zajímá, budu ráda, když se zeptáte. :)

Švestkovo-mirabelkový koláč s drobenkou s horkými švestkami

Sedím na terase, zrovna odbyla sedmnáctá hodina na kostelních hodinách a sluneční paprsky mi ztěžují pohled na obrazovku notebooku, který mám podložený "velkou knihou otázek a odpovědí". Slyším kvákání žáby a  praménky vody stékající do jezírka plného rybiček. Neumím slovy vyjádříit, jakou harmonii a vnitřní klid v sobě mám pokaždé, když jsem doma. Moji rodiče jsou pro mě nekonečným zdrojem lásky a inspirace a pro mě jen být v jejich přítomnosti a cítit mezi námi to "propojení" je něco neuvěřitelného.

Těší mě, že pokaždé, když jsem doma, sejdeme se tu všichni. Většinou totiž přijede i brácha. Tentokrát přivezl i svého kocourka, kterého si nedávno pořídili s přítelkyní. Bruce sem zapadl okamžitě a mě opravdu baví pozorovat, jak objevuje a zkouší a hraje si a nic pro něj není problém. Takto se k životu snažím přistupovat, i když to neznamená, že už pro mě tedy nic není problém nebo se mi vždy chce jen objevovat a že jsem vždy hrozně "happy" a nikdy nejsem smutná. Odmalinka je nám vštěpováno, jací bychom měli být a jak se má chovat člověk "správně" a když (ne)dělá to a ono, je to "špatně". A s těmito dráhami a schématy rosteme, vytváříme si na nich naši identitu a zavíráme sami sebe do škatulek. A ono v podstatě stačí jen být otevřený a všechno přijímat a dívat se na to tak, jako bychom to právě viděli poprvé. Podobně jako ty kočky :).

Dnes jsme k nám na návštěvu pozvali ještě tetu se strejdou a moje dvě sestřenky, které jsou po delší době obě naráz "na Moravě", jak říkají našemu domovu po tom, co se přestěhovaly do Prahy :). Brácha griloval maso i zeleninu a já jsem se pustila do dezertu. Měli jsme doma plný koš švestek, které bylo nutné spotřebovat a co je nejlepší péct v létě? No přece koláče a bublaniny :).

Hrozně ráda bych napsala, že i ty horké švestky, které jsem k dezertu přidala, stejně jako zmrzlinu s vlašskými ořechy, byly mým nápadem. Ty ale dělala Lenička a mně by bylo blbé to nepřiznat. Přípravu mám ale z první ruky, takže pro vás snad bude užitečný i tak :).

Tento koláč, popřípadě celý tento dezert, je ztělesněním léta. Představte si pod tím, co chcete, ale hlavně ho zkuste, jo? :)