#VánočníOsloVíkend

Nějak se mi nedaří dostat se k psaní tohoto článku. Včera jsem se rozhodla si místo článku zdřímnout u Radana v náručí a teď k nám zase přišli kamarádi, takže by bylo trošku "nevychované" si prostě vzít počítač a zavřít se v jiném pokoji ... právě teď ale všichni odešli na balkon, takže mám pár minut času alespoň začít.

Tak jo. Půl jedenácté večer, pojďme se do toho pustit :).

Pamatujete si, jak jsem v říjnu slavila svoje narozeniny a uspořádala soutěž o víkend v Oslu pro jednoho z vás? Pořád mi to přišlo "za dlouho", no a teď je najednou po a já se o tom snažím něco napsat. 

Pro Andrejku, co to tenkrát vyhrála to byl fakt rychlo-výlet. V pátek kolem poledne do Osla, v neděli ráno zase zpátky domů. Ale "to mezitím" jsme si tuším obě užily naplno. 

Čekala jsem na ni na hlavním nádraží, co je hned vedle fjordu a zrovna to za velkými okny hrálo všemi barvami. Podobnou fotku si fotila ještě jedna paní, která mi hned nadšeně podívala, jak je Oslo krásné. Jen asi nemohla najít "správný" úhel, protože tam postávala s mobilem ještě několik minut po tom, co jsem odešla. Andrejka za mnou přišla, když jsem tu fotku zrovna chtěla přidat na instagram.

Obě víme z těch "internetů", jak vypadáme, takže se nekonalo žádné seznamování, ale z mé strany to asi bylo trošku rozpačité, protože jsem nevěděla, jestli si máme podat ruku, obejmout se a nebo co vlastně :). Nakonec jsme to zamluvily a hned vyrazily ven z nádraží a od té doby jsme vlastně skoro nepřestaly mluvit.

Banánovo-nutellový dort s malinami

Je neděle odpoledne a já sedím ve "své" kavárně, kde v poslední době píšu většinu svých článků. Dneska jsem tu trošku i proto, že nám doma už čtyři dny nejde internet a psát, no a hlavně publikovat, článek bez internetu moc nejde :).

Docela se mi hodilo, že se dnes posouval čas a tudíž máme hodinu "k dobru". Včera jsme totiž byli na narozeninové párty a domů se vrátili až kolem třetí.  Noční autobus nám ujel před nosem, tak jsme s Radanem, Markét a Berťasem, což jsou v podstatě naši sousedi, šli domů pěšky. Bylo to asi čtyřicet minut svižné chůze, ale tuším, že nám to vůbec neuškodilo. A zas a znovu jsem si uvědomila, jak je Oslo krásně "propojené", nic tu není příliš daleko. Oceňuju Oslo stále víc a víc.

V pozadí Lucčiny výborné cupcaky :)

Včerejší párty se moc povedla. A co se dortů týče, stálo to taky za to. Lucka, u které se párty konala, upekla svému příteli (co slavil narozeniny) krásné a chutné vanilkové cupcaky s jahodovou příchutí a mrkvový dort. Jeden dort pak Lucka koupila i pro Nelu, která slaví narozeniny dnes. No a já jsem se rozhodla pro dárek v podobě dortu, protože ... dorty k narozeninám prostě patří. :) Je vtipné to takto psát, protože kdybych měla spočítat, kolik dortů jsem v životě upekla, takových jako "klasických", stačily by mi na to asi jen mé dvě ruce. Při každém pečení "se stane" něco, co by (teoreticky) nemělo a je to jen o tom, že jich prostě ještě nemám napečených dost a nemám tolik zkušeností. Někdy to může být demotivující, ale mnohem efektivnější mi přijde to obrátit, a brát to naopak jako motivaci. Z vlastní zkušenosti doporučuju :)).

Vyzvídala jsem od Lucky, jakou příchuť má Petr rád a dostala odpověď - vanilka, čokoláda, banán, tutti frutti... Takže banán, jako základ :). Měla jsem doma skoro celou nutellu, co jsem nedávno koupila k palačinkám a když jsem pak našla tento recept, měla jsem jasno. Přidala jsem k tomu ještě maliny a bylo to.

Nadšená a šťastná - MÁME VÍTĚZKU o víkendový pobyt u nás v Norsku!

Sedmnáct. Sedmnáct jedinečných a naprosto originálních příběhů. 

V hlavě mi zní jedna sebevědomá myšlenka, že "tohle se (mi) teda povedlo"! Hned vzápětí mi však naskočí další, pokornější i pokojnější, že to, co tento víkend vznikalo a JE, by nešlo bez vás.

#25 #narozeniny - Vděčná, nadšená & přeslazená

Polosedím v posteli s posledními zbytky svých narozeninových dortů. Jsem už trochu přeslazená, stále mi to ale nedá a v docela pravidelných intervalech zvedám dezertní vidličku (takovou tu miniaturní) a zabořím ji do jednoho z těch vláčných dortů. Nemůžu se rozhodnout, který mi chutná víc, tak je průběžně střídám ...

Lenička (maminka) mi včera ráno popřála - "Terinkáááááááá....má dnes za pět minut dvanáct 25. Huráááááá. Večer si zavoláme, jo? Pusinkuuuu a kráááásně si ten dnešek užij (eště líp než jiné dny v tom čase, který neexistuje :D)." A musím teda přiznat, že ten "včerejší den, v tom čase, který neexistuje" (ať už to berete jakkoliv) stál za to a těší mě, že to s vámi můžu sdílet. 

Sdílení ... Včera, hned ráno jsem zveřejnila článek, který byl na první (a možná i druhý) pohled tak trochu sobecky o mně. Teda on byl - "o mém příběhu". Součástí toho a taková hlavní myšlenka však byla a je, aby byl o nás. O vás, o mně, jako o individualitách a zároveň o nás jako celku. A upřímně, jsem vděčná a dětsky nadšená z toho, co vzniklo.

Veřejně sdílet svůj příběh v deseti větách je výzva. Zastavit se, podívat do sebe a sdělit, co tam vidím, vyžaduje čas a možná i notnou dávku odvahy. Vážím si vás, co jste se do toho pustili! a vážím si i těch, kteří jste se rozhodli, že "sami sebe" veřejně sdílet nechtějí. Je to obojí v pořádku ... 

Ať už to cítíte jakkoliv, tak jen ještě informuju, že i během dneška své příběhy můžete sdílet (na facebooku, instagramu i blogu - podmínky v minulém článku) a zítra vám dám vědět, koho v prosinci přivítám u nás v Oslu.

Můj příběh v deseti větách & SOUTĚŽ, která stojí za to! :)

Psát blog je jako sdělovat příběh. A tady je ten můj v deseti větách.

Narozeninový dort & Narozeninový den

Včera jsem v Oslu oslavola svoje druhé narozeniny. Teda 24té narozeniny, ale druhé v Oslu, chápete :) 

Loni jsem trávila den s Radanem, zajeli jsme si na jeden z poloostrovů a byli jsme na výborné večeři. Letos to bylo trošku jiné v tom, že nejsem zdravotně úplně v pořádku a vlastně bych měla ležet. Ale místo toho jsem chodila do práce a vlastně ani moc neležela. A taky v noci ze středy na čtvrtek přiletěl Radanův nejlepší kamarád Lubo, který teď bude v Oslu žít a první noc spal u nás.

A tak jsme včera brunchovali všichni tři, což bylo moc fajn. Kluci mi zazpívali "hodně štěstí zdraví", Radan nakoupil moc dobré šunky a sýry, které v kombinaci s úžasným chlebem z kavárny, kde pracuju, neměly chybu. A dokonce se vrátil do obchodu i pro svíčky na dort, který jsem si upekla ve středu v noci. A jehož recept najdete dole :).

Procházka podzimním Oslem.

Až do oběda bylo venku docela "škaredě", foukalo, pršelo a rozhodně nás počasí nevybízelo k tomu, abychom se vydali ven. Pak se ale kolem jedné vyčasilo a tak jsme šli Lubovi ukázat takové ty "základní" atrakce Osla, jako je opera, hlavní ulice Karl Johan, parlament a nebo palác. Jenže mi po chvilce nebylo moc dobře a tak jsem jela domů. Po chvíli pak přijel i Lubo, Radan zůstal v centru, protože potřeboval něco vyřídit v práci...

TEN úžasný balónek, hortenzie, po kterých jsem sama ten den pokukovala
a úžasná krabice plná krásných věcí.

.. a pak mi kolem šesté Radan volá, že je před domem a nemůže najít klíče, tak jestli mu nemůžu jít otevřít .. bylo mi to teda trochu divné, ale šla jsem ... a našla jsem tam Terezku a Lucku s kráásným velkým balónkem, hortenziema a krabicí s dárkama. To bylo hrozně milé a fakt mě to potěšilo. :) Nemám za sebou v životě moc takových překvapení, ale vždycky jsem si nějaké takové "tajně" přála... a pak jsme šly na drink. Holky mě přesvědčily, že vzít si ten obrovský balónek s nápisem "Happy Birthday" je dobrý nápad a vlastně docela byl. Občas bylo sice obtížné ho korigovat, ale dva náhodní lidé mi díky němu popřáli "Gratulerer med dagen". A v baru nám to možná pomohlo mít slevu. Teda kromě faktu, že pán za barem je Slovák a pamatoval si nás z minula.

Krásné a milé bylo, jak Terezka s Luckou tak nějak podvědomě vybíraly dárky v "našich" Candy Barových barvách :)

Celý ten večer byl moc příjemný, s Terezkou i s Luckou jsme se zas poznaly z trochu jiné stránky a v jeden moment si k nám přisedl i takový mladý kluk z Ameriky, který se do Osla přestěhoval snad před týdnem a pravděpodobně pomalu zjišťuje, že jen tak oslovit Norku nebo Nora není úplně nejjednodušší, protože jsou tu lidé přece jen zdrženlivější. Nás se asi nebál.

Přestože jsem žádné plány na narozeniny neměla, potěšilo mě, že nakonec byly přesně takové, jaké byly :). Protože i když jsem je nikdy nijak extra neslavila, zvlášť v mém "dospělém životě", takové překvapení a pár drinků s kamarádkama je něco, co jsem si představovala vždycky! :)

Jo, a taky mě veeeelmi těšíte VY! Včera mi od vás přišlo tolik krásných přání ... DĚKUJU ZA NĚ, moc si toho vážím! :)

A teď už tedy recept. Na podzimní čokoládový narozeninový dort :). Původní recept najdete tady.

Red Velvet Pancakes

V minulém, valentýnském, článku jsem zmiňovala jídla, která jsme si ten den s Radanem dopřávali. Na jedno z těch jídel bych dnes ráda přidala recept, protože se dá využít v podstatě za každých okolností, ne jen těch "zamilovaných". Nápad a inspirace se vyrojila na, již v některých předchozích příspěvcích zmíněném, pinterestu. Podle názvu je jasné, že se jedná o red velvet lívance/palačinky.

Miluju red velvet dort. Ale na to, jak moc ho mám ráda, jsem ho zatím pekla jen dvakrát nebo třikrát. Tyto palačinky jsou časově podstatně míň náročné, než pečení dortu a jsou jako stvořené na víkendový brunch nebo potěšení vašich blízkých s něčím ne úplně "tradičním". Mají "opravodovou" red velvet chuť, přestože v nich není kefír, ale jen mléko. Díky tomu jsem zjistila, že ta typická chuť red velvet dortu není dána kefírem. Možná je dána octem? Tou trochou kakaa? A nebo asi tím vším dohromady :). Ale jen kefírem to není! 

Dohromady s krémovou polevou jsou red velvet pancakes dokonalé. Zkusíte i vy? :)

Facebook

Instagram

Pinterest

Nejkrémovější cheesecake s medovými ořechy / The creamiest cheesecake with honey nuts

Cheesecake. Jak se tak dívám na recepty, které tu zatím mám, na cheesecaky je jich tu zatím nejvíc. Přesto bych chtěla přispět dalším, i když se  nějak zásadně od těch ostatních neliší.

Je to zhruba rok, co jsem pekla svůj první cheesecake a od té doby jsem ho dělala minimálně patnáctkrát. Některý vyšel líp, některý hůř a nechápala jsem, že čím častěji cheesecake peču, tím horší mi přijde. Spoustukrát mi popraskal nebo měl takovou zvláštní tuhou konzistenci. Za svůj nejpovedenější cheesecake považuju můj v pořadí třetí - s para ořechy, který měl dokonale krémovou konzistenci a už nikdy potom se mi jí nepodařilo docílit. Až teď. A paradoxně jde zase o cheesecake s ořechy - tentokrát pekanovými a kešu :).

Myslím že hlavní důvod, proč ty ostatní cheesecaky nebyly úplný top (ale nebyly zas tak špatné, musím podotknout :)), je jednoduše v kombinování různých druhů sýrů, možná ve způsobu přípravy a možná taky v příchutích, které ty cheesecaky měly. Pamatuju si jeden, který jsem pekla u Radana doma, s malinovým pyré, které jsem přimíchala do sýrového základu a totálně tím narušila konzistenci, takže dost výrazně popraskal.

Včera měl kamarád narozeninovou oslavu a pro mě to byla skvělá příležitost se do cheesecaku znovu pustit, bedlivě se soustředit a zapisovat každý krok a následovat pár "pravidel", které jsem vždycky ignorovala, protože jsem si říkala, že "nejsou zas tak důležité". Ale celkem jsou.

Samozřejmě je spoustu druhů cheesecaku a já se zatím víceméně snažím docílit perfektního "New York style" cheesecaku. A troufám si říct, že se mi to konečně podařilo.

Takže tady je recept! :)

EN: Cheesecake. I was looking at the recipes I have here on this blog so far and I already have couple of recipes for cheesecake. However, I would like to share another one even though it is not so different from the others. 

It has been about a year since I baked my first cheesecake and since then I may have done it maybe 15 times. Some of them came out good, some of them not so much and I could not get the fact that the more I bake cheesecake, the worse I turns out. Many times it cracked or it had this rigid consistency. As my best cheesecake I always considered the third I made - with Brazil nuts, which had this creamy consistency which I was not able to make. Until now. And, paradoxically, it is cheesecake with nuts again - this time with pecans and cashew. :)

I think that the main reason why other cheesecakes I baked were not the top ones (but were not bad either, I must add :)) is basically in combinations of the cheeses, maybe in the method of preparation and maybe in the flavorings I used. I remember one cheesecake I made at Radan´s home, with raspberry puree which I incorporated into the cheese base and totally disturbed the consistency, so it pretty much cracked a lot.

Yesterday, our friend had birthday party so I though it is a great opportunity for me to try cheesecake again. I paid close attention to the process and write every step and also followed some rules which I always ignored since I did not find them so important. But they kind of are.

Of course, there are many kind of cheesecakes, what I have been doing so far is trying to make the perfect "New York style" cheesecake. And I kind of think that I finally have. 

So here is the recipe :).

Facebook

Narozeninové dorty / Birthday cakes

V posledním týdnu jsem na facebookové stránce blogu několikrát zmiňovala, že mě dva moji známi poprosili, abych pro ně upekla dort. A protože z toho mám velkou radost a hlavně proto, že ta celá příprava nebyla vždy jen zábava, rozhodla jsem se o tom napsat blog.

EN: In past few days I mentioned on  a facebook page that two of my friends wanted me to bake a cake for them. I was very happy about it, since that is kind of my dream to bake cakes for people. But the preparation was not always a "piece of cake" so I decided to share "the story" with you :)

Facebook 

Brunch, Hovedøya, Brasserie 45 --> moje skvělé narozeniny

Za dobu neaktivity na blogu jsem mimo jiné stihla získat novou práci (ale o tom až jindy), učit se menu, které je pouze v norštině, učit se správně vařit kávu, objevit nový úžasný obchod se vším, co potřebujete k pečení, upéct sladké na meeting Amnesty, upéct "provizorní" mrkvový dort  ... no a dnes, dnes mám narozeniny.

Radan se mě nedávno ptal, co bych chtěla k narozeninám. Moc jsem nevěděla, ale říkala jsem mu, že by se mi líbil prostě hezky strávený den. Napadlo mě jít třeba do čokoládovy Freia, ale zjistili jsme, že vstupenky jsou opravdu drahé. Levněji to vyjde, když půjdeme ve skupině a určitě to bude i větší sranda. Tak příště :).

náš skvělý brunch

Celý den začal úžasným brunchem. Čerstvý celozrnný chléb, šunka, gouda, camembert, lístky špenátu, rajčátka, spoustu ovoce a "provizorní" mrkvový dort :). A taky výborný čaj a káva s domácí mléčnou pěnou :). Ráda bych napsala, že mi byl donesen brunch do postele, ale nebyla by to úplně pravda. Připravovali jsme ho s Radanem spolu.

Mezitím jsem si četla první přání k narozeninám, jak na facebooku, tak ve zprávách nebo v e-mailech. Nevím, jestli je to zvláštní a nebo jen trochu, ale moc ráda si všechny ty přání čtu a jednotlivě na ně odpovídám. Je to jedna z mých oblíbených činností narozeninového dne. A upřímně děkuju všem, kdo mi popřáli! :)

Kolem dvanácté jsme vyrazili ven. Dneska bylo krásně! Asi 18 stupňů a nádherné sluníčko. A všude ty úžasné stromy s "podzimním motivem". Nevzpomínám si, jestli to tak bývá každý rok, ale letos je podzim, alespoň tady v Oslu, nádherný a moc si ho užívám. Loďkou se dá dostat na několik poloostrovů a ostrovů okolo Osla a tak jsme se vydali na jeden z nich - Hovedøyu. Je to moc krásný ostrůvek, na kterém bývá plno lidí většinou v létě, především díky velkému prostoru na piknik a díky pláži. Strávili jsme tam asi hodinu a půl a bylo tam fakt krásně, s výhledem na Aker Brygge a radnici, na Ekeberg, na Hollmenkolen a vlastně na celé Oslo. Kdybych měla k Oslu přiřadit nějaké barvy, byla by to modrá a zelená. Modrá díky obloze a fjordu a zelená kvůli všepřítomným lesům :)

Když jsme zase připluli zpátky do centra, stavili jsme se ve vinmonopoletu pro víno. Mají totiž otevřeno jen do šesti. Vybrali jsme si polosladké šumivé portugalské víno. Zrovna ho popíjíme, zatímco píšu tento článek.

Bylo už kolem páté a docela nám vyhládlo. Vzpoměli jsme si na restauraci, kterou nám nedávno zmiňovala naše kamarádka - Brasserie 45. Je přímo v centru, s výhledem na národní divadlo (pokud teda sedíte u okna) a trošku mi připomínala místo, ve kterém teď pracuju. Krásný "čistý" interiér, ne moc obsáhlé menu a ceny na úrovni vyšší střední třídy. Oba jsme si s Radanem dali předkrm a hlavní jídlo a musím se přiznat, že to byly jedny z nejlepších jídel, jaké jsem v Oslu zatím jedla.

Po této příjemné večeři jsme se už pomalu vydali zpátky domů a stále užíváme večera. Noc je ještě mladá :). Zítra jdu ale do práce, takže to na nějaké dlouhé ponocování nevidím. I tak jsou tyto moje 23tí narozeniny strašně fajn. A už teď se těším na ty další :).

EN: While I was inactive on a blog, I managed to find a job (but I will talk about that later), learn menu which is only in Norwegian, learn how to make good coffee, discover new amazing shop with all the great baking equipment, bake some sweets for Amnesty International meeting, bake a trial cake which I will bake on Friday for someone´s birthday .. and well, today I have birthday. 

Radan asked me recently what I would like for birthday. I did not really know, but I told him I would just want nicely spent day. I was thinking maybe going to chocolate factory (Freia) but we found out the tickets are rather high and they would be cheaper if we went with a group. I think we will do that, it will even be more fun. 

We started our day with amazing brunch. Fresh whole wheat bread, ham, gouda, camembert, leaves of spinach, cherry tomatoes, lots of fruit and that trial cake I was baking :)). Plus tasty tea and coffee with homemade milk foam. I would like to say the brunch was delivered to me into bed. But I would lie. Me and Radan made it together :).

Meanwhile I was reading first birthday wishes on Facebook, messages or emails. I do not know if its weird or just a little but I love all these wishes and I like to respond to all of them individually. It is one of my favorite parts of the day. And thank you for that!

Around noon, we finally went out. It was beautiful out there today. Around 18 C and shining sun. And all those beautiful trees with "autumn motive". You can go to several islands or semi-island by little boat here in Oslo so we decided to go on one of them - Hovedøya. It is a small island which is usually crowded during summer since there is a lot of space for picnic or a beach. We spent there around hour and a half and I loved it. You can see Oslo beautifully from there. If I could assign some colors to Oslo, it would be blue and green. Blue for the beautiful sky and fjord and green for ubiquitous forests. 

When we arrived back to the city, we decided to go to vinmonopolet to buy some wine. They have open just until 6pm so there was not so much time left. We went for semi-sweet sparkling wine from Portugal. We are just drinking it while I am writing this :).

I was around 5pm and we started to be hungry. We recalled on one restaurant our friend told us about - Brasserie 45. It is located right in the city center with the view on National theater (if you are sitting by the window) and it reminded me a little of the place I am working now - beautiful "clean" interior, quite short menu and price on upper-middle class. We both had appetizer and main course and I must say it was one of the best food I had in Oslo so far. 

After the dinner, we slowly went back home and enjoying the evening. Night is still young :). But I am working tomorrow so I guess I will not go to sleep too late. But it is a great Birthday day anyway. I cannot wait to have another one :).

A teď ještě fotky. / And here are some pictures :)

norská vlajka nemůže na loďce chybět :)

restaurace Brasserie 45, Stortingsgata, Oslo

ještě teplá bagetka s pěnovým bylinkovým máslem

můj předkrm - krémová polévka s mořskými plody

Radanův předkrm - uzený losos s pastou z mořských plodů s rukolou a chřestem

Hovězí svíčková a kuřecí prsa na špejli se zeleninou a rajčatovo paprikovou omáčkou s pečenými brambory

pečená jehněčí noha s omáčkou z lesních hub, restovanou zeleninou
a gratinovanými brambory (bohužel nejsou na fotce)

Facebook

Red Velvet Cake

Když jsem se loni v létě začala víc zajímat o pečení (a nebo cukrařinu?) a při pročítání různých stránek a blogů narazila na red velvet cake, přišlo mi to hrozně náročné. Už si ani nepamatuju proč, asi mě děsilo to potravinové barvivo a (téměř) nutnost použít dvě stejné pečící formy. Nevím. Tak jako tak jsem si ho podvědomě zařadila do kolonky "na to zatím nemáš" a přestala se tímto dortem zabývat.

Vzpoměla jsem si na něj až nedávno, když jsem se o něm bavila s kamarádkou. Tak jsem se znovu koukla na recept a konečně si ho přidala na "to do" list receptů, které chci vyzkoušet. Shodou okolností se mi naskytla příležitost red velvet vyzkoušet hned záhy, protože Silvana včera pořádala párty na počest její rodné Chile a "povinností" každého bylo přínést něco na stůl. Chvílemi jsem uvažovala, že upeču něco typicky chilského, ale našla jsem jen jakýsi ananasový dort a to mě moc nezaujalo.(Při příležitosti této oslavy vznikly i vynikající empanadas, na kterých jsem se podílela, ale o tom zas příště. :))

Takže jdu péct red velvet. Překážka první - jednoduše nemám dvě stejné formy! Takže v den pečení, tedy v pátek, jsem si zajela do centra, do takové obchodní galerie, která je víceméně ráj pro milovníky vybavení do kuchyně. Najdete tam téměř vše. Shodou okolností tam ale forem na pečení moc nebylo, i tak jsem ale našla krásné, nové, kvalitní a kupodivu nepředražené kulaté pečící formy s průměrem 24cm, ze kterých mám hroznou radost. Cestou domů jsem se stavila ještě do obchodu pro ingredience. Překážka druhá - mascarpone, které je v  původním receptu, stojí asi 70 NOK (230Kč) a i když na surovinách šetřím nerada, tohle mi připadá hodně. Tak jsem k Philadephii, která je taky v receptu a kupodivu není až tak drahá, přikoupila ještě jeden krémový sýr norské značky. Jdu domů, převleču se, vyskládám ingrediencie, koukám na recept a překážka třetí - zapoměla jsem koupit stěžejní ingredienci - podmáslí. Naštěstí máme obchod hned za rohem a tak vybíhám v teplákách a Radanové mikině dokoupit podmáslí. Konečně můžu začít. Tady je recept :).

EN: When my interest in baking started over a year ago and I was reading all the blogs and webpages about it, I stumpled across red velvet cake and it seemed really difficult for me to bake it. I do not even remember why anymore, I guess it was because of the food coloring and the (almost) necessity to use two identical baking pans. I do not know. Either way, in my had I put this recipe into the box that says: "You are not able to do yet" and then stopped think about it.

But recently, I was mentioning this cake with my friend. So I looked at the recipe once again (after a year) and finally added it into "to do list" of recipe I want to try. Coincidentally, I had a chance to bake it almost right away since Silvana was throwing a party in honor of her home country Chile and "the obligation" was to bring something to the table. At first, I was thinking about baking something Chilean but the only thing I could find was some pineapple cake and it did not seem interesting to me. Maybe some other time.

So I am going to make red velvet. Problem n.1 - I just do not have two identical baking pans. So on the day of baking, on Friday, I went to the center to one shopping gallery which you make consider a paradise if you like kitchen equipment as much as I do. I found beautiful, new, good quality and not so expensive spring-form pans and I am excited about that :). On the way home, I went to grocery store to buy the ingredints. Problem n.2 - I know that in the original recipe is mascarpone in the frosting but in here it costs 70 NOK (approx. 12 Dollars or 9 Eur) and even though I do not like to cheat on the ingredients I decided to buy another cream cheese, Norwegian brand, instead. So, I am going home, changing my clothes, putting out the ingredients, looking at the recipe and problem n. 3 - I forgot to buy the key ingredient - buttermilk. Fortunately, the grocery store is just by the corner so I run there with my sweatpants and Radan´s hoodie on and bought the buttermilk. Finally, I can start now. Here is how I did it :)

Facebook 

Foodblogy 
(pokud se vám blog líbi, můžete mi dát "like" v podobě srdíčka :))

Narozeninový dort s tvarohem a s ovocem

Můj brácha měl nedávno narozeniny. Nevěděla jsem, co mu dát, tak jsem se rozhodla mu upéct alespoň dort. Jak jinak :). Akorát čokoládových dortů a cheesecaků (na ten se určitě zas chystám:)) měla dost a tak jsem se rozhodla udělat takový víceméně "klasický" skoro-piškotový dort, místo máslové náplně udělat tvarohovou a ozdobit ho italskýma sušenkama a ovocem. Nic převratného, spíš naopak, ale chutnal a snad i vypadal celkem dobře, tak se o něj s vámi ráda podělím :).