My week in pictures VI + recept na Mrkvové Cupcakes/Muffiny

První článek v novém roce. 

A než jsem se odhodlala napsat i jen tuhle větu, trvalo mi to asi hodinu. Mezitím po očku koukám na televizi, zrovna dávají "Ghost", ještě nikdy jsem to neviděla. Taky jsem volala přes facebook Radanovi, který se mě, stejně jako téměř každý den, nezapomněl zeptat, jestli "už píšu nějaký ten článek?" :) Za chvilku začíná další film, na který jsem chtěla kouknout, tak jsem zvědavá, jak dlouho mi to nakonec potrvá. Ale .. teď už jsem se rozepsala, tak by to mělo být v pořádku.

Přestože mám různě po papírcích několik receptů, které jsem sem chtěla popřidávat, rozhodla jsem se s jejich uveřejněním počkat. Chtěla bych je všechny upéct a nafotit ještě jednou.

Tento týden jsem si pořídila nový foťák, ze kterého jsem nadšená. Focení s ním je trošku "jiné kafe", než focení mobilem. A tak jsem si říkala, že jako první článek s ním bude právě "můj týden ve fotkách". Nebo spíš "vybrané dny ve fotkách" :).

My week in pictures V.

 Tuhle "rubriku" většinou používám, když jsem doma v ČR, protože ty dny vždycky bývají docela nabité a tak je o čem přispívat, v Oslu už přecejen žiju a tak dny začínají být o něco "všednější". Někdy se to ale v jednom týdnu docela seběhne i tady a tak jsem se rozhodla ho shrnout. Některé dny byly míň zajímavé, ale třeba včera byl pro Norsko velký den, a tak to stojí za zmínku, i když si myslím, že nemám "materiál" na celý samostatný článek. A tak prostě budu psát o tom, jaké to bylo pro mě. A o pár dalších věcech :).

Pondělí

V pondělí tu ještě stále byla Lenička.
O tom, jak jsme se spolu měly jsem psala tady.
Ještě jen dodám, že se už teď těším na příště, až zase přijede.
Jsem vděčná za to, že mám v mamince vpodstatě nejlepší kamarádku.
se kterou mám tendence probírat vše hned, když se to děje. I přesto, že
jsme od sebe "daleko", často si spolu na facebooku jen tak prohodíme pár slov,
víme o sobě. A já se možná i díky tomu necítím tak "home sick", jak bych se
možná čas od času cítila.

Úterý

V úterý jsem byla v práci. To jen další dokumentace mého oběda,
ani nevím, proč si to fotím stále dokola, takový (zlo)zvyk.
V práci už si nepřipadám jako "nová", vím, kde co hledat, co dělat s čím
a moc mě potěšil J.J., ten, který se mnou před pár měsíci dělal pohovor,
že se na mě ptal kolegů a všichni do jednoho mu prý řekli, že se jim se mnou
dobře pracuje a že se rychle učím. A on sám mi složil poklonu, že jsem jedna z těch,
kvůli kterým lidé chodí do kavárny každý den. Že si všímal lidí a i ti, co do kavárny
přišli zamračení odcházejí s úsměvem na rtech. Moc mě to potěšilo. Snažit se
rozveselit lidi, kteří jsou v mojí přítomnosti se snažím snad odjakživa a moc mě těší,
že to snad funguje. Ale jinak si myslím, že o to se snaží všichni mí kolegové. Nemáme
tam žádné nepříjemné lidi :).

Po práci jsem poprvé v životě vyráběla korunky z marcipánu.
Pár dní před tím nám totiž na candy barový email psala paní,
jestli nemůžeme pro její dceru k narozeninám upéct nějaké cupcaky
a podobně s princeznovským a hello kitty motivem. Objednávka byla
na čtvrtek, tak jsem se do toho pustila o dva dny dřív, abychom všechno stíhaly.

"Usušila" jsem i sněhové pusinky, protože ty stejně bývají
nejchutnější o pár dní později.

Středa

Ve středu jsem zase byla v práci. A večer znovu pekla. Tentokrát sugar cookies, na které brzy přidám recept.
A taky jsem se poprvé pokoušela do Hello Kitty z marcipánu. Určitě by bylo co zlepšovat, ale jsem vesměs spokojená
s výsledkem. Co říkáte?

Pekla jsem i citronovo-makový "dort" na cake pops. Recept už
na blogu mám, v podobě muffinů. Jen jsem limetky nahradila
citronem a máku dala o něco málo víc. Frosting, kterým jsem
rozdobený korpus spojila byl z marcarpone, citronu a cukru.

Čtvrtek

A ve čtvrtek se už peklo docela ve velkém. Ještě, než kolem
půl desáté/desáté dorazila Terezka, upekla jsem cupcaky.
Vanilkové a kokosové. Na ty kokosové přidám, snad brzy, recept.
Jsou chuťově opravdu vynikající, až jsem sama byla překvapená.
Musím si je jen lépe nafotit, až je budu péct příště.

Terezka zdobila cookies, kytičkama, co jsem udělala v úterý
společně s korunkama. Ty úžasné Hello Kitty na cupcacích
dělala Terezka :)

Já jsem se mezitím "patlala" s cake pops. Musím říct, že mě jejich
příprava přestává bavit. A nebo máme opravdu hodně špatnou čokoládu.

Takto nějak vypadaly ty kokosové cupcaky
s marcarpone frostingem.

Potom, když už bylo všechno nachystané jsme se s Terez vydaly všechny tyto sladké dobroty předat. Cesta byla poměrně trnitá, ale paní, která si u nás cupcaky a spol. objednávala byla moc milá. Dům už měla vyzdobený v růžových barvách a u dvěří byly Hello Kitty balonky. Dozvěděly jsme se, že její dceři jsou teprve 4. My jsme s Terez typovaly 6-7 :). Pak když jsme se dostaly zpátky na T-Bane, zjistily jsme, že odtud žádná zpátky nejede a musíme se nejdřív dostat o jednu zastávku dál a až pak zase zpátky do centra. To už jsme si ale nemusely dávat pozor na to, jestli cupcaky vypadají, jak mají a tak to bylo nakonec docela v pohodě :). Ve čtvrtek jsem už nic dalšího nepekla...! :)

Pátek

... v pátek už ale ano. Naštěstí jen cupcaky. Dvě zakázky a jedna
pro Terez. Opět vanilka a kokos.

Všechny v norských barvách. Nebo teda jak
jen to šlo v norských barvách.

A večer jsme s kolegy z práce měli oficiální "summer party".
Konala se v jedné z kaváren, která se večer mění v pizzerii a
tak o spoustu dobré pizzy a vína nebyla nouze. Díky tomu,
že jsem alespoň párkrát pracovala ve všech třech kavárnách
a i v Tranenu, tak jsem z každé "skupiny" znala alespoň někoho,
nevíc jsem se ale "zdržovala" u stolu, kde seděla většina
mých kolegů z kavárny, kam chodím nejčastěji a nejraději.
Bylo to moc příjemné. Bylo mi trochu líto, že víceméně "kvůli" mně
a ještě snad jedné kolegyni a kolegovi většina mluvila anglicky,
i když jsem za to moc ráda. Když jsem pak ještě s některými mými kolegy
šla na "after party" k jednomu z nich domů, a oni občas přepli do svého
rodného jazyka, chytala jsem se jen stěží. Ale možná, kdybych na
takové párty chodila častěji, pochytím té norštiny víc :).

Sobota - 17. května

A teď už o sobotě, 17. máje. To je velký velký den pro Norsko.
Je to "den ústavy" (Norové tento den nazývají Grunnlovsdagen
a nebo taky Den syttende mai (tedy 17tý máj). Přesně před 200 lety,
v roce 1814 byla přijata norská ústava a byl zvolen norský král
Christian Fredrik (který byl původem z Dánska).

17tého máje ráno začíná pro skoro každou norskou rodinu typickou velkou snídaní, u které nechybí šampaňské. Ženy, dívky a děti jsou oblečené v národních krojích, které se nazývají "bunad"a tuším, že každý norský kraj má své typické barvy a stříhy. Muži jsou většinou oblečení v oblecích. Všichni jsou venku, všichni se usmívají, mávají norskými vlajkami a volají "Hurra Hurra Hurra". A taky si všichni Norové přejí "Gratulerer med dagen", tedy "Gratuluju ke dni", v přeneseném významu "všechno nejlepší k narozeninám". V průvodu vidíte snad všechny školy od prvních tříd až po střední, a když je pozorujete pozorně, všímáte si, jak si to každý užívá po svém. V průvodu taky krásně šlo vidět, jak je Oslo opravdu multikulturní. V některých skupinách/školách jste mohli vidět snad celou škálu etnických složení a všichni do jednoho nesli norskou vlajku a zpívali. Norské děti, minimálně tady v Oslu, už dávno nejsou jen krásné blonďaté holčičky a světlovlasí kluci. 

Protože norských kamarádů tu zatím moc nemám, pravděpodobně jsem včera nezažila typický Den syttende mai, ale to nic nemění na tom, že to byl krásný den

Ráno jsme s Radanem začali palačinkami a ovocem
v "norských barvách".

Pak jsme se kolem desáté přesunuli do centra. Norské vlajky
VŠUDE. A davy taky VŠUDE. Jen fotit se to moc nedalo.

Fotka z náměstí, kde průvod začínal.

Pak jsme se potkali s kamarády, popíjeli bublinkové víno, někteříi typicky norský alkohol - akevit (toho jsem se zdržela), jedlicukrovou vatu a bavili se.

A na večeři jsem uvařila tyhle výborné tygří krevety.

Neděle

A dnes jsem byla zase v práci. Kupodivu bylo narváno.
Myslela jsem, že všichni budou dospávat kocovinu :).
Moji kolegové Norové vesměs nepracovali, dneska
jsme byli samí cizinci :)).

Měla jsem na sobě tohle super tričko, co mi kdysi dala
moje americká host mom a zjistila jsem, že to je super věc ho mít
na sobě. Když je čas si povídat se zákazníky, hned je téma na světě
aniž bych něco řekla :).

A taky byl dnes krásný den, takové to opravdové vedro.
Nejdřív jsem vytáhla ven Radana, který celý den sedí u diplomky,
ale nakonec jsme se odpojili a já jsem se ještě sama šla projít na
Sognsvann, který máme kousek od bytu. Byla to moc příjemná
procházka a chystám se chodit mnohem častěji! :)

A jaký byl váš týden? :)

Facebook

My week in pictures IV

Dnes je nezvykle jasno. A tak i z výšky 11 593m je krásně vidět až dolů. Už dlouho jsem to takto neviděla. A je to krásný pohled. Sedím v letadle a letím do svého druhého domova.

Abych byla upřímná, měla jsem rozepsaný článek o tom, co pro mě znamená "domov", ale pak jsem si uvědomila, že mám jen něco přes hodinku čistého času a tak o tom napíšu třeba příště. :) Nakonec jsem se rozhodla udělat "foto článek" s fotkami z mého uplynulého týdne. Tedy, zjistila jsem, že jsem si (nečekaně) fotila v podstatě (zase) jen jídlo. Ale i tak, tady to je :)

Jedna z mých nejoblíbenějších knih je "Sofiin svět" od Joestein
Gaardera. Poprvé jsem ji četla před 4mi lety. Zjistila jsem tehdy,
že ji máme doma. A že ji Lenička nečetla. Už ji několik měsíců
přesvědčuju o tom, že tuhle knížku si prostě přečíst "musí".
Tak mi tentokrát asi hodinu předčítala a já se rozhodla, že
si ji musím přečíst znovu. Českou verzi jsem nechala doma,
v Oslu máme anglickou a já tajně doufám, že si ji jednou budu
moct přečíst v originále - tedy v norštině... Stejně je to dobrá náhoda,
že jsem tu knížku četla ještě dááávno předtím, než mě vůbec napadlo,
že bych se mohla do Osla jenom podívat :). Jostein Gaarder je úžasný
spisovatel. Zkuste třeba i jeho knihy "Hrad v Pyrenejích" nebo
"Dívka z pomeranči" :)

V poslední době si guacamole dělám při každé příležitosti. Teď
doma jsem to stihla dvakrát. Dělám ho úplně jednoduše. Oloupu
avokádo (nebo dvě), nakrájím na malé kousky, přidám nadrobno
nakrájená rajčátka, 1-2 stroužky česneku, sůl, pepř. Někdy to
projedu ponorným mixérem, někdy mi stačí vidlička.
Zdravé, rychlé, chutné. :)

Doma jsem se úplně poprvé pokusila upéct "sugar cookies"
a tohle je moje první ozdobená v životě. Nikdy jsem nezdobila
ani vánoční perníček. V nejbližší době se je chci naučit opravdu dobře,
budou součástí našeho sortimentu :)

Smoothie. Přišel nám domů balíček, který Lenička nedávno
objednávala a jedním z těch věcí byl "smoothie maker". Stihla
jsem si ho za těch pár dní velice oblíbit a tak se obávám, že si
ho budu muset pořídit i do Osla. A nebo alespoň mixér.
Líbí se mi, že se do toho dá dát snad všechno a máte
z toho opravdu chutnou a vyživnou snídani nebo svačinu.

Budoucí smoothie :)

Tohle je pražma. Jeden z mých obědů. Jedla jsem jí jen takto :)

Kvůli tomuto steaku jsme jeli s bráchou do Makra. Je to
argentinská svíčková. Neuvěřiteně křehké a dobré maso.
Děláme ji takto: Nejdřív se nakrájí maso na tyto steaky,
nechá se asi hodinu odležet v pokojové teplotě. Potom
steaky opepřete a osolte a potřete trochou oleje.
Rozpalte si pánev zase s trochou oleje a pak maso
prudce osmahněte z každé strany cca 45 sekund. Pak maso
sundejte z plotny a nechte asi 4 minuty na talíři, podložce.
Znovu potřete olejem a dejte do rozehřáté trouby na 180C
na 6-10 minut (podle toho, jak moc chcete maso propečené
a jak moc jsou steaky vysoké). A to je všechno. :)

Podávejte třeba takto :))

Asi (pro mě) nejlepší kafe v Prostějově maji v kavárně Corso.
Jinde bývá většinou dost hořké a celkově nedobré.

Moje rodné město :). Fotka pořízená při čekání na kamarádku.

V poslední době, vždycky když jsem doma, chodím s kamarádkami
na nějaký drink. Tohle je Margarita. V Oslu
si drinky nedávám, protože ty ceny za jeden jsou prostě šílené.
Vezu sebou ale z duty free vodku, tak myslím, že si brzy uděláme
nějaký drink doma za pár korun.
Nemyslete si, že jsem nějaký alkoholik :)). Jen ty koktejly se
čas od času tak hezky pijou .. no ne? :)

Pobyt doma vždycky vnímám (taky) jako velký nákup všeho,
co je v Norsku docela dost drahé. Tohle všechno je koupené
v Prostějově, buď v Tescomě nebo v obchodě, který se
jmenuje Modrý ráj. Za ten týden jsem pak těchto "maličkostí"
nasbírala ještě o něco víc, ale to už není zas tak zajímavé :)

Takto nějak vypadá můj kufr. Vlastně skoro vždycky :)

Jedna "selfie" z letiště :)

A nakonec. Jedna skákací.

Už musím končit, budeme přistávat. :)

Valentine's Day 2014

Včera jsem pravděpodobně poprvé slavila den Sv. Valentýna. Pamatuju si, že na základce si vždycky moje spolužačky dávaly Valentýnky mezi sebou, ale nikdy jsem se toho neúčastnila. A potom, když už se to bralo tak, že se přece "Valentýn oslavuje s klukem" jsem nikdy žádného neměla :). Dokonce i v Americe, kde je Valentýn "big deal" to pro mě byl den jako každý jiný ... s Radanem je to trochu jinak. Tohle byl náš třetí společný Valentýn. A zároveň máme 14tého vždycky "výměsíčí", včera to bylo 2 a půl roku.

Před dvěma lety jsme taky byli v Oslu, ještě jsem studovala, ale měla jsem po zkouškovém a tak jsem sem za ním odjela skoro na měsíc. Tehdy jsme šli společně s ještě jedním párem večer na sushi, dostala jsem jednu rudou růžičku a tuším, že termo hrnek s logem oslovské univerzity. Nevím proč, ale tehdy jsem neměla pocit, že bychom to nějak "slavili" :). Loni jsme na Valentýna ani nebyli spolu. Sice jsem Radana zase asi na tři týdny přijela navštívit, ale 14tého jsem už byla zpátky v Praze, pravděpodobně ve škole. Ještě předtím, než jsem odjela mě ale Radan vzal do obchodu se zdravou výživou, ať si něco vyberu. Myslím, že jsem si vybrala čaj, který se jmenoval "detox" :) ...

My Valentine :)

Dny plné příjemných "forem"

Včera jsem přiletěla domů. Ale ještě předtím, než jsme se zase celá rodina mohli sejít v našem milovaném domě, mě maminka navštívila v mém druhém domově. Do Osla přiletěla ve středu v podvečer a sotva jsem ji stihla doprovodit k nám domů, musela jsem utíkat do práce. Stejně jako všechny ostatní dny. V sobotu to ale taky bylo naposledy, co jsem v Tranenu pracovala. Kvůli určitým změnám v otvírací době (o 6 hodin kratší každý den) už není potřeba tolik lidí a tak se se mnou, jakožto s poslední příchozí, museli rozloučit. Ani na chvilku jsem to ale nebrala jako něco negativního. Jasně, mrzí mě to, protože jsem si to tam velmi oblíbila, ale beru to jako úžasný odrazový můstek, jako skvělou příležitost, kterou jsem měla a ze které jsem si vzala, co jsem mohla. Uvidíme, kam mě náhoda zavede dál, ale nemám strach, že by to trvalo moc dlouho. Stačí nepochybovat a být otevřený :). A kdo ví, třeba jsem v Tranenu nebo v Apent Bakeri pekárnách, kterým Tranen patří, neskončila úplně.

Ale chtěla jsem spíš psát o tom, jak krásné dny jsme měly s Leničkou v době, kdy jsem v práci nebyla. Prošly jsme několikrát centrum, které bylo velmi klidné, žádný velký předvánoční stres a pobíhající lidi vrážející do těch dalších. Jen vůně mandlí v cukru, sobího burgeru a vánoční světla. Jen počasí je letos značně nevánoční, ale to, jaké počasí je "správně" vánoční je koneckonců jen taky naše představa, takže bylo krásně. S Leničkou jsem navštívila místa, kde jsem zatím nikdy nebyla, byly jsme ve spoustě kaváren, byly jsme v muzeu na úžasné výstavě brazilských umělců, byly jsme se jen tak projít na místa, kde zdánlivě "nic" není, ale hlavně jsme se těšily z toho faktu, že jsme v Oslu spolu. Lenička několikrát zmínila, že se v Oslu cítí jako doma a jakoby to tam znala, přesto, že tam předtím byla jen 3 dny v létě. Oslo je přátelské město, lidské. Minimum velkých budov, které vás můžou pohltit, takže cítíte hodně prostoru. V sobě. Okolo sebe. Je to skvělé místo k naplnění příjemných životních "forem". Aker Brygge vás spoustá luxusem, značkami, které ve střední Evropě skoro nikdo nezná a restauracemi s nejvybranějšími specialitami. Grunerlokka ve vás najde hipstera, který touží po těch vintage věcičkách a "undergroundu". Centrum Osla je příjemné pro všechny, protože je dokonalé.. Fjord vám dá pocit svobody. A všudypřítomné lesy a parky zase pocit klidu. 

S Leničkou jsem si užívaly hlavně prostřednictvím dobrého jídla a vánočních nákupů. Ale myslím, že fotky to (doslova) vyobrazí mnohem lépe, než slova :).

My week in pictures III.

Třetí článek v řadě a další fotky. Nerada bych, aby se z blogu stal jen takový sborník mých fotek, které náhodně nachytám počas týdne, ale fakt je ten, že momentálně se všemi mými přesuny sem a tam je tohle asi nejlepší "řešení". Ale už jsem zase zpátky v Oslu a nějaký ten měsíc se asi nikam nehnu a tak nebudu mít žádnou objektivní výmluvu "proč nejde napsat regulérní článek". :)

Jsem ráda, že jsem zase v Oslu. Pomalu, ale o to jistěji začíná být zima (třeba teď když tohle píšu jsem schoulená v teplé měkké fialové dece, kterou jsem včera koupila na Radanovo přání. S jeho dnešním vysvětlením, že teď začíná období, kdy venku bude zima, ale ještě se netopí, to najednou dává větší smysl.), ale alespoň mi to dává (i) podvědomý signál, že je čas začít tu opravdu žít a nebýt tu v podstatě jen jako turista. Takže se těším na práci a na všechno, co se v ní můžu naučit a těším se na první vydělané peníze, za které si koupím třeba permanentku na nějaké lekce tance a nebo třeba nějaký hezký kousek oblečení z kolekce Olsen twins pro Bik Bok. A nebo nějaké nové "nářadí" do kuchyně. A nebo si zajdu do kina (v listopadu jde do kin nový film Richarda Curtise (Love actually, The boat that rocked) "About time", tak to bych ráda viděla) ... No, doufejme, že to bude už opravdu brzo :).

Na co se tento podzim těšíte vy?

EN: Third blog in the row and it is only pictures again. I would not like this to be a habit, that the only thing on my blog would be this kind of articles but the fact is that I have been traveling a lot in the past weeks so I thought this is the best "idea". But now I am back in Oslo and it seems I will not be leaving for some months so from now on I do not have any objective reason "why not to write regular blogs" :).

I am glad to be back in Oslo. It is slowly (but surely) becoming to be cold (right now, as I write this article, I am covered in soft, warm purple blanket which Radan asked me to buy few days ago. Today he explained to me that this is the time of year when outside is cold already but the heaters are still not working. So right now the purchase of that blanket makes more sense.) As it gets cooler, I am feeling more and more ready to start living here properly. So I am excited for work and all the things I could learn, I am looking forward to earning money and that I will be able to buy dance lessons, or some piece of clothes from the new collection of Bik Bok designed by Olsen twins. Or I will buy something nice for my kitchen, or I will go to cinema (I am excited to see new movie from Richard Curtis "About time" which is airing in the beginning of November) ... Well, I hope it will be really soon. :)

What are you looking forward to this fall?

-------------------------------------------------------------------------------------

Sweet melange on facebook

Sweet melange on foodblogy.cz

-------------------------------------------------------------------------------------

My week in pictures II.

Tento týden, co právě proběhl, byl dost nabitý. Především cestovně. Během šesti dnů jsem tam a zpátky dala Prostějov - Brno - Bratislava - Zlaté Moravce - Spišskou Novou Ves - Zlaté Moravce - Brno a znovu Prostějov. Původně jsme do toho chtěli s Radanem vtěsnat i Vídeň, ze které právě teď letí zpátky do Osla, ale nakonec jsme si řekli, že tu necháme na příště. Když jsem se teď před chvílí prodírala fotkama z tohoto týdne, zjistila jsem, že jich mám mnohem méně, než jsem předpokládala. I tak se ale s vámi chci o ty co mám podělit, protože můj týden byl opravdu krásný. Jaký byl ten váš?

EN: This week was really busy. Especially with traveling. In 6 days I got to go from Prostějov to Spišská Nová Ves across Bratislava and Zlaté Moravce and back. I know we are still speaking "only" about Czech Republic and Slovakia but still. Me and Radan were planning to go also to Vienna today (Radan is flying back to Oslo from Vienna just now) but then we decided we will go another time. When I was looking at the pictures from this week few hours ago I was surprised that I do not have as much of them as I first thought. But I still want to share the ones I have because my week was truly beautiful. What about yours?

Facebook page

Foodblogy

My week in pictures I.

Jsem přesně ten typ holky, ze které si spoustu lidí v dnešní době dělá srandu. Fotím každou maličkost a fotím především jídlo. A samozřejmě "jdu s dobou" a tak všechny ty fotky "tahám" přes různé filtry na instagramu. Spoustu těch fotek ale nakonec nikam nepublikuju a tak jsem se rozhodla, že si založím takovou (ne)pravidelnou rubriku na blogu, kde vyberu ty "nejlepší" a krátce je popíšu. Některé z nich jsou už přecejen i na facebookové stránce blogu nebo na mém profilu, tak doufám, že vás nebudu nudit. Tady jsou :)

EN: I am exactly the kind of girl that many people make fun of nowadays. I take pictures of nearly everything and my specialty is (of course) food. And sure, "I am going with the flow", so I use instagram filters frequently. However, I do not post many of those pictures anywhere so I decided that I set up a (non)regular section on this blog where I post "the best" ones and briefly describe them. Still, some of the pictures you may have seen on facebook page of the blog already so I hope I will not get bored. Here they are. :)