Leniččino vegetariánské menu

Dnes tu mám "velmi váženého hosta" a to moji maminku Leničku... Poprosila jsem ji, jestli by nám všem mohla sepsat menu našeho včerejšího oběda a ochotně tuto "mini výzvičku" přijala :) ... A vlastně vůbec nevím, co jiného k tomu psát. Snad jen dodám, že to i přes mé počáteční předsudky (a že jsem si tu formu hezky užila :)) mi moc chutnalo a hlavně ty barvy na talíři neměly chybu, o celkové vyváženosti - jak chuťové, tak nutriční ani nemluvím ... včerejší oběd byl pro mě moc inspirativní, tak snad bude i pro vás :). 

Leničko děkuju a předávám ti slovo -

Limetková šťáva s mátou rozdrcená s trochou třtinového cukru a zalitá minerálkou aneb
něco jako nealkoholické Mojito :)

Mušle neboli slávky podle kamaráda Roberta

Sobota odpoledne, kolem třetí hodiny. Jsem v práci, za hodinu zavíráme a nám všem co pracujeme je už teď jasné, že dnes nám všech chlebů a buchet zbydou mraky. Volám tedy Markétě, jestli by něco s přítelem Robertem nechtěli. Markét mi to nebere, tak jí píšu smsku a vracím se k práci. A ona mi po chvíli odpovídá, že jsou na pláži na jednom z oslovských poloostrovů a že mají spoustu mušlí a že ať přijdu na večeři a že za chleba budou rádi... Nejřív to nechápu, že jak jako mají mušle, ale pak jsem se dozvěděla, že jich prostě spoustu našli v moři.

A tak se pak večer k Markét a Robertovi vydám a stíhám i proces přípravy. A v ten moment mě napadlo, že bych to mohla zdokumentovat a Robertův recept vám sepsat. Není na něm nic složitého, ale znovu se potrvdilo, že v jednoduchosti je krása. Robert je sushi chef, roky se tomu věnuje, pracuje ve dvou z těch lepších restaurací v Oslu a mimo sushi umí prostě i výborně vařit... A tak, pokud se dostanete k čerstvým mušlím, třeba někde na dovolené na trzích, zkuste tento recept, bude vám chutnat, slibuju!

Letní salát z rukoly, rajčátek, lesního ovoce s olejem z lískových oříšků

Jsem ostuda. Docela velká. Asi před měsícem, když jsem byla doma, mi přišly na zkoušku čtyři druhy olejů z Bohemia Olej. Pár dní před tím jsem z Bohemia Olej dostala email, jestli bych s nimi (s těmi oleji) chtěla vyzkoušet nějaké recepty. Chtěla jsem a moc ráda souhlasila s posláním, protože i přesto, že jsem o nich až do té doby neslyšela, zaujal mě například jejich youtube, kde najdete i spoustu video receptů a navíc druhy olejů, které vyrábějí a prodávají mi přišly dost zajímavé...

Jenže ... jsem prostě pomalá a tak jsem se k prvnímu receptu dostala až dnes. A to ještě náhodou. Jsem totiž sama doma a tak jsem si byla číst venku a v kině. Po cestě domů jsem se stavila v Grønlandu, v asi nejznámějším a nejlepším oslovském obchodu s ovocem a zeleninou. Borůvky, maliny i jahody mají teď v sezóně skoro zadarmo a ostatní zelenina a ovoce jsou taky za pár korun. Dneska jsem k tomu všemu přihodila ještě fetu... A když jsem přišla domů, "zrodil" se nápad na salát, který by Radan pravděpodobně nejedl, ale pro mě je jak stvořený. Je v něm všechno, co mám ráda. Rukola, celozrnné těstoviny, rajčátka, jahody, maliny, feta ... A pro dnešek ještě olej z lískových ořechů. Vlastně jsem tam původně chtěla dát hroznový olej, ale nakonec jsem si říkala, že nádech ořechů se k salátu bude hodit. A hodil.

Salát je díky rukole lehounce nahořklý, těstoviny jsou neutrální, feta slaná, ovoce a rajčátka sladké a olej to celé spojil výrazně oříškovou chutí. Přesto se chutě vůbec nebily. A tak jsem si říkala, že vám předám inspiraci. Takovou malou. A nakonec ho možná příště připravím i Radanovi :)

Lososové kousky s žampiony, bramborovou kaší a rukolovým salátem

Vstávání v 5:40 vždycky, když v práci začínám v 6:30 začíná být zase čím dál tím víc příjemnější. Třeba dneska byla vyloženě radost moct takto brzo vyjít ven a procházet se s červánky nad hlavou. Napsala bych, že to byl až kýč, ale na přírodě ve svých přirozených barvách není kýčovitého nic. Je to prostě jen nádhera! :)

Po velikonočním včerejšku, kdy byl v práci opravdu šílený den, který jakoby neměl konce, se dnes všechno vrátilo zpátky do "normálu". Zatímco včera jsme neviděli žádné známé tváře, dnes se všichni pravidelní zákazníci už vrátili zpátky ze svých srubů a tak jsme dnes potkávali naše "staré známé" , kterým kolikrát připravujeme kafe ještě předtím, než vůbec vejdou dovnitř. Dávají si vždycky to samé, každý den ... tak mě napadá, že bych o tom mohla napsat článek - o běžných dnech v práci - zajímalo by vás to?

Začínat v práci v 6:30 má ještě další výhodu - že končím už v 14:30 ... a tak mívám ještě celé odpoledne pro sebe. Dneska jsem to vzala domů oklikou, po cestě se stavila v obchodě a mimo jiné si koupila krásnou hortenzii ve slevě... A pak jsem se po delší době rozhodla uvařit něco, co nezahrnuje kolínka, kečup a strouhaný sýr nebo chleba, šunku, sýr a troubu (jakože zapečené chleby) ... Ještěže poměrně často vaří Radan. A výborně! :)

Ona teda ani dnešní večeře není bůhvíjak (v pravidlech českého pravopisu píšou, že se to píše dohromady :)) složitá, ale i tak třeba někoho z vás inspiruje. A vy mi zas můžete poslat vaše oblíbené "lososí" recepty. Když se vám bude chtít :). Budu ráda!

Krémové tagliatelle a mozzarellou a parmazánem

Dneska jsem se probudila do nádherně zasněženého rána. Skoro se mi zdá, že počasí v Oslu letos vychází téměř idylicky. Jaro začalo poměrně brzo, léto bylo teplé a slunečné, podzim nádherně barvený a začátkem prosince přišel sníh. Letos navíc i tu vánoční atmosféru nasávám tak nějak víc než "obykle". Nemám tedy ještě koupený/vyrobený ani jeden dárek, ale nic to nemění na tom, že si užívám vánoční dekorace, pochoutky, hudbu (už je prosinec! :)) a beru to tak, že Vánoce jsou vlastně celý tento čas. Byla by škoda si je užívat jen ten jediný den... A tak tu si koupím vánoční pivo nebo sodovku, tam zase ty krásné vánoční svíčky a pražené mandle z trhů a tady už si pouštím "all i want for Christmas" a peču vánoční cukroví (na které jsem nikdy moc nebyla). A s Radanem určitě půjdeme bruslit. Letos to nevynecháme. :)

K Vánocům a tomuto zimnímu času taky určitě patří i taková ta víc "hearty" jídla. Nebo teda já nevím, jak vy, ale studené saláty a jim podobné mě momentálně moc nelákají. Vkuse chuť na něco sýrového a krémověho. Zároveň ale nemám úplně zájem o "zásoby" na svém těle... :) No, a tak mě napadlo udělat takovou lehčí krémovou omáčku a přidat ji k těstovinám. 

Výsledkem je rychlé, chutné jídlo, které vás zahřeje, zasytí a zároveň vám nezpůsobí výčitky svědomí, že "už zase jím ty smetanové omáčky" (néé, vůbec neparafrázuju sebe! :)).

 Zkusíte taky?

Vepřové nudličky s kokosovým mlékem a s rýží

Přijde mi, jakoby letošní léto utíkalo extrémně rychle. Vůbec mi nedochází, že už je skoro konec července a že, minimálně v Norsku, bude zase podzim dřív něž se nadějeme. Pro Nory jsou prostě prázdniny a léto v červenci, v srpnu už se všichni vrací ze svých dovolených, v půlce srpna začíná škola a koncem měsíce už začne být chladněji.

Červenec je pro mě víceméně pracovní, tím, jak všichni chtějí mít volno, tak mi často zvoní telefon s otázkou, jestli nemůžu vzít tu a tu směnu. A tak se z původních deseti dnů v měsíci vyklubalo dvacet. Vím, není to moc a nijak si nestěžuju. Jen jsem si jednoduše uvědomila, že to letošní léto je "jiné". Ne horší, ani lepší, prostě jiné.

Za deset dní ale letím domů. Na tři týdny a hrozně moc se těším. Na všechno. Opravdu, není nic na co bych se netěšila a doufám, že stihnu alespoň polovinu z toho, co mám v plánu. Nemůžu se dočkat Letav a všech známých tváří a celé té nepopsatelné atmosféry tam. Nemůžu se dočkat procházek kolem přehrady, zmrzlin a kafí se svými kamarádkami a neskutečně se těším na hodinové a hodinové povídání s Leničkou i s tatínkem i s kýmkoliv, kdo si bude chtít povídat. Těším se, jak budu hodně péct i na to, jak mi Lenička vždycky bude říkat, že jsem "hrozná a už se nedovoluju péct něco dalšího", protože jinak přibere. Těším se, až uvidím babičku a dědu a jak jim uvařím ovocné knedlíky a babička mi je pochválí, protože se ještě nestalo, že by mi něco nepochválila.

Prostě se těším, přestože se ani tady v Oslu nemám nijak špatně. Práce je sice celkem dost, ale volného času stejně tak a tak mám možnost se víc věnovat tomuto blogu i víc péct a vařit. Teda, s tím vařením to moc slavné není. Mám několik "osvědčených" receptů, které omílám pořád dokola a občas, když Radan není doma (minulý týden byl celý pryč a zítra jede zas), tak si vařím kolínka s kečupem a se sýrem k obědu i k večeři.

Občas mě ale baví zkoušet něco nového, jenom mi dlouho trvá vybrat co. A tak jsem včera procházela obchod sem a tam asi půl hodiny, až jsem došla ke koupi těch ingrediencí, ze kterých jsem pak uvařila tohle jídlo. Přestože asi nejde o nic závratně nového nebo inovativního, pro mě vařit (a ne péct) s kokosovým mlékem nové bylo a o to víc mě překvapilo/potěšilo, když z toho nakonec vyšla moc dobrá večeře, která mi připoměla všechny ty jídla, která ráda jím venku. Jako bonus je dobré zmínit, že jídlo nejen dobře chutná, ale taky není vůbec těžké na přípravu a do 40ti minut ho máte na stole! :) Takže vlastně ideální, no ne?

"hanácké ratatouille" s kuskusem podle Leničky

V minulém článku jsem ptala o tom, jak za mnou byla moje maminka Lenička na návštěvě v Oslu a dnes bych ráda přidala jeden z receptů, které jsme si vařili. Lenička takové zeleninové směsi vaří už roky. Této říká "hanácká" prý proto, že narozdíl od té francouzské, kde se každá zelenina dělá zvlášť a různě dlouhou dobu, tady je to všechno tak nějak naházené od oka (i když taky postupně) a hlavně se to celé vaří a dusí až úplně doměkka. A hlavně je do toho dá dát skoro cokoliv. Asi není třeba k tomu dodávat cokoliv jiného, tady je recept, jaký jsme "vymyslely" včera :)

Hovězí burgery s domácí houskou

Vím, že přesně takto začínal můj minulý příspěvěk, ale v posledních týdnech jsem docela na roztrhání. Od té doby, co jsem začala pracovat v kavárně jsem tam téměř neustále a navíc takto chodím na tři různá místa, ve kterých to vždy chodí trošku jinak (i když jde o stejnou síť), tak je to občas takové matoucí. Na druhou stranu se ale nenudím, pokaždé je to trochu jiné a navíc mě to moc baví. Každý den se naučím alespoň jedno norské slovíčko a v přípravě cappucina nebo latté jsem si vždycky o něco jistější a baví mě to na tom celém asi nejvíc. Je to příjemná, psychicky nenáročná práce, zato časově a fyzicky to docela vyčerpávající je. Zatím se to dá všechno skloubit, ale jsem zvědavá, jaké to bude, až se nám pohrnou naše candybarové zakázky, je to docela dobře našlápnuté. Ale asi to budu řešit, až to bude aktuální, protože teď s tím stejně nic neudělám a jenom bych se tím zbytečně nervovala.

Každopádně, včera jsem měla konečně volno a tak jsem se rozhodla, že si s Radanem uvaříme něco dobrého a pořádného, protože moje obědy v posledních dnech jsou dost monotónní (pečivo s máslem a marmeládou a kafe/čaj, voda). Už dlouho mám chuť na pořádný burger, a tak jsme si ho řekli, že si ho uděláme doma.

Zadělala jsem na těsto, podle tohoto receptu, přesně podle pokynů ho nechala kynout až na plechu a o chvíli později jsem se chystala do obchodu pro ostatní ingredience. Mezitím ty housky Radan strčil do trouby. V obchodu jsem si připadala jak typická Norka, protože jsem kupovala norský kilový sýr (ne ten jejich "brunost", prostě normální sýr), norskou majonézu, norské mleté maso a pak taky nějaký norský natírací sýr, který má rád Radan, norskou šunku a norské kyselé okurky. Všechno norské, protože tady skoro nic nenorského nenajdete. Je mi to docela sympatické, u nás jsou hrozně populární "české výrobky", ale jestli jsou skutečně české musíte skoro luštit s lupou, tady tento problém odpadá :). Důvod, proč jsem si tentokrát připadala jinak byl ten, že většinu těch potravin nekupuju, ale většinou jsou to potraviny, které nakupují lidé, co stojí přede mnou v řadě ...

Příšla jsem domů a Radan mi naznačil, že ty housky asi moc použitelné nebudou ... ony totiž tak nějak moc nenakynuly a tak z nich byla jen taková malá houstička, do které by se nevešel ani ten nejmenší burgříček, natož ty naše 180g velké kusy masa. Trochu mě to naštvalo a rozesmutnilo, ale Radan hned vyhledal další recept a začal s přípravou dalších. Takže teď vlastně budu psát o houskách, které dělal převážně Radan, já mu pomohla až ke konci... i když jsem ho po očku pozorovala, jestli to dělá "správně" :)). Každopádně jsme už nechtěli čekat dvě hodiny, než nám vykyne těsto (bylo už kolem druhé) a tak se Radan vydal do obchodu pro housky kupované. Navíc jsme mysleli, že nám to těsto ani nevykyne a tak už jsem si říkala, že tentokrát prostě recept na blogu nebude. Nakonec ale vykynulo a tak jsem housky dodělala a na večeři jsme už měli burgery s houskama, které nechutnají jako .. ani nevím, nechutnají nijak. A rozhodla jsem se o to s vámi podělit, i když samozřejmě receptů je na netu spoustu. My ho dělali podle tohoto, jen je malinko upravený.

EN: The recipe can be found here. 

Krevetky na másle s rýží / Buttered shrimps with rice

Přemýšlela jsem o tom, že si asi spoustu z vás musí myslet, že jen vkuse jím sladké a na žádná "normální" jídla už nezbývá místo. No .. upřímně, sladkého peču a pak i jím dost. Až moc. A klepu na dřevo (a na čelo), že to na mě není zas tak moc vidět. Ale zase není pravda, že bych nejedla nic jiného. Často jím třeba různě obložené bagetky s trochou zeleniny, hodně vařím těstovinová jídla - se špenátem, s tuňákem, s lososem .., občas taky bramborová jídla, kuskus, sem tam si s Radanem děláme silný hovězí vývar, na snídani míváme čas od času vajíčka (mícháná, omeletu, naměkko..), jíme hodně ovoce, hodně sushi, miluju avokádo .. a občas uvařím nějaké rýžové jídlo. Třeba jako včera. Ne, že by ta rýže byla ten hlavní "bod" večeře, ale jako doplněk je dostačující až až.

Miluju mořské potvory. Kromě ústřic snad všechny. Krevetky, mušle, chobotnice .. na co si jen vzpomenete. A začínám si čímdál víc uvědomovat, že žít v Norsku s láskou k těmto potravinám je celkem fajn. Protože například krevetky tady běžně v sumermarketu seženete za 29 nok/kilo, což je nějakých 95 korun. A jsou výborné a čerstvé. 

Je mi jasné, že v ČR nebo na Slovensku takový výběr mořských plodů není, ale třeba v takovém Makru/Metru je výběr dostačující a není na škodu si jednou za čas udělat radost (pokud tedy mořské plody máte rádi) :)

Vím, že se krevetky často jedí například v kombinaci s majonézou a s citrónem na chlebu (tak jsem to našla na jedněch norských stránkách), ale to zrovna není moje oblíbená verze a tak vám představuju tuto svoji. Třeba vám bude dobrou inspirací :)

Facebook

Instagram

Pinterest

Žemlovka s jablky a s tvarohem

Moje 3 nádherné týdny, které jsem strávila doma, jsou téměř u konce. Zítra se zase vracím na sever a jsem plná energie. Ale o tom se ráda rozepíšu zase v jiném článku. Třeba zítra mě čeká skoro dvou a půl hodinový let (poprvé poletím do Osla z Vídně), tak uvidíme, jestli se do něj pustím už v letadle (možná ale skončím u sledování nějakého seriálu, proto radši neslibuju :)).

Mohla bych se ale trochu rozepsat o žemlovce, ne? Když už se tento článek tak jmenuje :). Mám pocit, že jsem žemlovku měla snad jen párkrát v životě. Určitě v jídelně na základce (a musím říct, že mi celkem chutnala) a od Leničky si ji pamatuju tak jednou (ale nechci jí křivdit! :)). Byla to ale právě maminka, která mi tak nějak zhruba řekla postup "jak na to", ale abych připsala nějaký "kredit" (protože to je přece důležité :)) i sobě, tak jsem si ten recept v podstatě vymyslela za pochodu. Teda vymyslela. Není na něm nic nového. Myslím. Ale i tak mi maminka Lenička i tatínek řekli, že je to nejlepší žemlovka, jakou jedli. Tatínek řekl, že je "dokonale vyvážená. Akorát sladká, není tam moc ani málo tvarohu, není suchá ani rozmočená, prostě skvělá." Jsem si skoro jistá, že v téměř každé rodině je nějaký oblíbený recept na žemlovku, ale pokud není a nebo byste chtěli vyzkoušet nějaký jiný (doufám teda, že je jiný :)), tak tady je.

P.S.: Ještě to nemám vyzkoušené, ale předpokládám, že by to mohlo být dobré i s bílými bagetkami místo rohlíků. Takovou verzi vyzkouším v Norsku.

Facebook
Instagram
Pinterest

Fusilli s hřebenatkami na víně / Fusilli with scallops

Na hřebenatky (moc mi "nevyhovuje" tento český název, tak to budou prostě scallops) koukám kdykoliv kolem nich projdu v obchodě už dobré dva roky, tedy od doby, co jsem do Osla začala jezdit. A poté, co jsem začala sledovat amerického MasterChefa jsem po nich toužila ještě víc, protože Gordon vždycky tak chválil ty "perfectly seared scallops", že nejde nic jiného, než na ně mít prostě chuť. Navíc je mám nejradši i na sushi a vždycky si kousek se scallopem nechávám na konec.

Nikdy jsem je ale nekoupila, protože mi to přišlo drahé. Asi 12 ks za 70 nok (230kč). Minulý týden jsem ale pracovala 6 dní a odrazilo se to na dýškách a tak jsem si jednoduše řekla, že jednou za čas si můžeme dopřát něco dražšího .. a rovnou jsem vyrazila i do Vinmonopoletu a koupila suché bílé víno, že budu "stylově" vařit i s ním :). U pokladny jsem prodavačovi automaticky ukázala občanku, protože by ji po mě stejně chtěl (mají tam dokonce i takovou cedulku, která říká, že všichni, co vypadají pod 25 musí ukázat ID, i když na to, abys mohl alkohol pít nebo i koupit, musíš mít 18 a nebo 20, pokud chceš koupit alkohol nad 22%).

Recept jsem si v podstatě vymyslela a i když určitě není nějak vyjímečný, třeba někoho z vás inspiruje. :)

Facebook

Vepřová panenka s kuskusem / Pork tenderloin with couscous

Už dlouho jsem nepřidala žádný recept. Není to vůbec proto, že bych snad v posledním měsíci nevařila nebo nepekla, ale spoustu jídel a dezertů tady už recept má a nebo mi to prostě přišlo příliš "obyčejné". A taky jsem často jedla venku. Dnešní recept zní taky jednoduše a vlastně i jednoduchý je, přesto doufám, že jím někoho inspiruju :). K masu jsem vařila kuskus č.1, ale přidávám i recept na kuskus č.2, který jsem dělala dnes jen tak jako hlavní jídlo. U kuskusu se mi líbí právě to, že je skvělý jako hlavní jídlo i příloha. Jakou přílohu nejradši vaříte vy?

Jinak pokud navštěvujete můj blog pravidelně a štve vás, že jsem tak málo aktivní, můžete mi dát "like" a sledovat mě na facebooku, tam jsem přece jen o něco víc činná :). Sweet melange na facebooku. 

EN: I haven't add any recipe for a while. It is not because I haven't cooked or baked this past month but many of the recipes are already here on blog or I just thought that the dish or dessert is way too "ordinary". And I have been eating out quite often as well. Today's recipe seems simple as well and it actually is but I hope it will inspire someone somehow. :) I am posting two versions of couscous today, both of them goes well with the meat but can go just as good by itself. What is your favorite side dish?

Also, if you are regular visitor of this blog (or even occasional) and it bothers you that I am not really active, you can give me "like" on facebook page, I am much more active in there :). Sweet melange on facebook.

Gnocchi se špenátem a slaninou / Gnocchi with bacon and spinach

Miluju bramborové gnocchi. Častokrát, když jdu do italské restaurace, dávám si právě je. Občas, když jsem ještě byla doma, jsem si je koupila a připravila si k nim nějakou jednoduchou, většinou tuňákovou omáčku (recept zde). Nikdy jsem ale nedělala domácí noky, protože jsem se obávala, že to zabere spoustu času a chutově to zas takový rozdíl nebude. Párkrát jsem dělala třeba šulany s mákem nebo bryndzové halušky, ale přiznám se, že u toho většinou byl Radan a v podstatě se staral o přípravu brambor (loupání, strouhání a tak podobně), takže mi tím vždycky ušetřil spoustu práce. Včera jsem se ale konečně odhodlala gnocchi "úúúúplně sama" vyrobit a vlastně to nebylo vůbec složité ani náročné. Celé to zabralo asi hodinku a půl (včetně vaření brambor a přípravy omáčky) a opravuju se - na chuti je to opravdu poznat. Navíc jsem si spočítala, že příprava vlastních gnocchi vyjde několikanásobně levněji, než kdybych je koupila hotové, což se v drahém Norsku vždycky hodí. Omáčku jsem zvolila jednoduchou, ale třeba se vám jako inspirace bude hodit :).

EN: I love potato gnocchi. Oftentimes, when I go to an Italian restaurant, I order them. Sometimes, when I was still at home, I would buy some at grocery store and prepare simple, usually tuna, sauce to go with them. I would never made homem

ade gnocchi, though, because I would be afraid it would take way too long to prepare them and that the taste wouldn't be so different. I've made some potato dumplings with poppy seeds or bryndza cheese before but I must confess that Radan was usually present and he had helped me with the preparation of potatoes (like peeling, grating and so on), so it doesn't really count. Yesterday, however, I finally decided to do homemade gnocchi "all by myself" and it really wasn't so complicated or difficult as I though. The whole thing took about an hour and a half (including cooking the potatoes and preparation of the sauce) and I changed my mind - the taste is really different and better. Besides, I figured that preparation of homemade gnocchi is several times cheaper that if I would buy them at store which is always useful in expensive Norway. I decided to go with simple sauce but maybe if will inspire you for your own dish. :)

Celozrnné tortilly s vepřovým masem / Whole wheat tortillas with pork meat

Stejně jako většinu jiných dní jsem se i včera ptala Radana, co by chtěl k večeři. Nejdřív nevěděl a pak navrhl, že bychom si mohli koupit jednorázový gril, jít si sednout na louku a ugrilovat si nějaké maso. K tomu mě napadlo, že bychom k tomu mohli koupit tortilly a udělat si wrapy. Ale pak jsem si řekla, že přece nebudu kupovat tortilly, když určitě nebude tak těžké si je udělat sama. Nikdy předtím jsem je nedělala, ale věděla jsem, že obsahují tak maximálně čtyři suroviny a všechny z nich jsme už doma měli. Takže maso a tortilly. Pak jsem si vzpoměla, že máme ještě jedno avokádo, protože den předtím jsme dělali sushi (moje, a vlastně i Radanova, nejoblíbenější kombinace je losos+avokádo) a v Oslu je většinou prodávají po dvou. Takže co takto guacamole? Nakonec jsem do obchodu skočila (máme ho doslova za rohem) jen pro rajčata, salát, smetanu a přibalila jsem čtvrtku melounu jako dezert. Na to, že Radan z tortil ze začátku úplně nadšený nebyl (nebo možná proto), mu to myslím fakt chutnalo. A přiznám se, že i mně. A tak se s vámi chci podělit o recept, protože věřím, že si pochutnáte taky :).

EN: Like the other days, I was asking Radan what he would like for dinner yesterday. At first he didn´t know but then he suggested we could buy disposable grill, go outside and grill some meat. I thought buying tortillas to go with it would be a good idea, so we could make wraps. But then I was thinking why would I buy tortillas if I could make them by myself. I´ve never done them before but as far as I knew, you need only few ingredients to make them and I already had everything needed. So, meat and tortillas. Then I remembered that I still have one avocado left from the day before when me and Radan made sushi (our favorite combination is salmon+avocado). So what about guacamole? In the end, I went to the store just for tomatoes, lettuce, cream and I took piece of watermelon for a dessert. Radan wasn´t very excited about tortillas at first but I am sure he really liked them. And I have to say so did I. So I want to share the recipe with you because I believe you will enjoy them, too :). 

Quiche s nivou, slaninou a s rajčátky

Moje maminka mi včera v podstatě zakázala péct další sladký dort/cokoliv sladkého, že si mám dát alespoň den dva pauzu. A tak jsem upekla sice koláč, ale slaný :). Dělala jsem něco takového vůbec poprvé. Ve Francii jsem byla jen v Paříži a tam jsem nikdy žádný quiche nezkoušela, jednou jsme nějaký zkoušeli v prváků ve škole, ale to jsme dělali ve skupince po pěti a párkrát jsem ho jedla připravený od kamarádky, která nějaký čas ve Francii strávila.

V podstatě o quiche nic moc nevím. Nevím, jestli existuje nějaký opravdu "pravý" quiche, kde jsou specifické ingredience a nebo se jako quiche označuje "jakýkoliv" slaný koláč s nejrůznějšími ingrediencemi. Nevím, ale budu předpokládat, že druhá možnost je správně. Protože jinak bych svůj včerejší výtvor nemohla nazývat quiche :).

Gnocchi s tuňákem

Na to, jak mě všeobecně baví vařit a péct, tak se k tomu v Praze dostanu a vůbec dokopu málokdy. Přiznám se, že mě dost ovlivňuje stav kuchyně. Nejradši vařím doma. Naše kuchyň je velká tak akorát, praktická, všechno mám po ruce, hrnců, misek a pánviček mám kolik potřebuju a celkově se mi líbí styl, jakým je vymyšlená. Až budu velká, tak bych chtěla podobnou, jen ještě víc "vylepšenou" - s velkou "pracovní" plochou uprostřed a s hrnci a pánvičkami zavešenými podél té plochy. Nebo tak nějak.

Potom ráda vařím i v Oslu. Je to kolejní kuchyň, ale je v ní spoustu světla, všechny talíře, hrnce a pánvičky jsou vidět (jsou poskládané v otevřených policích) a prostoru je dost ..

Jen tady v Praze - kde paradoxně trávím nejvíc času, mě to prostě nebaví. V kuchyni je tma, málo prostoru na přípravu, málo hrnců a dodneška nevím, jak se zapíná plynová trouba, takže nic nemůžu péct. Přiznávám, že to poslední je trošku moje chyba..

Každopádně, jednou za čas něco uvařím. Většinou se jedná o něco (až příliš) jednoduchého a není tomu jinak ani dnes. Ne vždy je ale chuť a čas vařit něco složitého, tak sem svůj recept na "bramborové noky" (ne knedlíky! :)) s (vděčným) tuňákem dám. Samozřejmě by bylo nejlepší, kdybych si noky udělala sama, ale opravdu se mi tady do toho nechce. Tak snad příště :).

Chilli con carne

Po delší době jsem vařila něco jiného, než těstoviny s tuňákem nebo mákem a tak se o to s vámi musím podělit :). Ptala jsem se Radana, co by si dal a řekl mi, že něco z mletého masa a s rýží. Po chvíli přemýšlení mě napadlo chilli con carne. Nikdy jsem ho doma nevařila, ale párkrát jsem si ho dávala v restauraci a vždycky mi chutnalo. Moje verze chutnala jinak a byla přizpůsobena možnostem, které tu mám, ale myslím, že se celkem povedla :). Koupila jsem sice nějaké zvláštní chili, takže to nakonec vůbec nebylo tak pálivé, jak asi mělo, ale shodli jsme se s Radanem, že je to vlastně dobře ..

Chilli con carne (chilli s masem) pochází původně z Texasu. Hlavními ingrediencemi jsou mleté maso,  červené fazole a chilli. Maso se používá většinou hovězí nebo jehněčí, ale může se použít i vepřové a já jsem použila kuřecí. Existuje samozřejmě i vegetariánská verze Chilli sin carne, ale ta určitě není pro mě :). Je opravdu spoustu způsobů, jak si uvařit chilli con carne, tady je ten můj ..

Tagliatelle s lososem a sušenými rajčaty

Dnešní těstovinová kombinace byla víceméně improvizace, ale je fakt, že základy tohoto receptu mám "osvojené" už dlouho - vařím často těstovinová jídla (v blízké budoucnosti se pokusím o domácí těstoviny, ale tady v Norsku na to nemám dobré podmínky), pravidelně používám žampiony, sójovou omáčku, italské koření (které nám z Itálie vozí kamarád a já si ho přivezla do Norska), sušená rajčata a v Norsku i lososa. A tak jsem tyto ingredience dala dohromady. A tady je výsledek :).