Showing posts with label LOVE. Show all posts
Showing posts with label LOVE. Show all posts

Wednesday, September 9, 2015

LOVE (6): Jak jsem našla perfektního forografa i kameramana + květinová & dekorační inspirace

Máme fotografa, máme kameramana a celé tohhle zařizování trvalo doslova pár hodin!

Nevím, kdy přesně jsem psala poslední díl "LOVE", ale cítím, že je čas na další novinky :). Konečně jsem ve fázi, když (až tak moc) nevařím z vody a tudíž je o čem psát. Nebo ... zas tak moc není, protože celou novou informaci jsem vyklopila hned v první větě. Ale je to sranda, protože si pročítám první díl "LOVE", co jsem psala zhruba třemi měsíci, ve kterém píšu, že "podle pinterestu bych už dávno měla mít místo, fotografa i kameramana..." a tehdy jsem neměla nic a nikoho konkrétního na mysli a od včerejška můžu všechny tyto položky "odfajfknout". Což je super a mám obrovskou radost, jak to zatím plyne uvolněně a otevřeně a že zrovna tento fotograf a zrovna tento kameraman budou součástí toho našeho "svatebního týmu". Těžko říct, kolik mouder můžu prohlásit po pár poslaných mailech ohledně svatby, ale zatím mi z toho vychází fakt, že když se vyhnete přehnaným formalitám a vážnosti a hlavně budete "v souladu sami se sebou" a upřímní a přímí, přitáhnete k sobě lidi, kteří mají podobnou energii i "vizi" jako vy a zároveň i zjistíte, komu ta vaše (energie i vize) zas tak nesedne. A to je obojí skvělé. Všechno do sebe zapadá. Jména samozřejmě zveřejním, ale na to je ještě čas :). A abych nezapomněla, velké díky patří Elišce!


Rýsuje se i cukrářka, která je opravdu šikovná a profesionální, i když tam si zatím úplně jistá nejsem. Čím dál tím víc si hraju s myšlenkou oslovit nějakou šikovnou blogerku/blogerky. A tak pokud to některá teď čtete a chtělo by se vám do toho jít s námi, tak se určitě ozvěte! :) Kromě dortu a candy baru s Radenem uvažujeme ještě nad jinými "bary" - takový waflový, zmrzlinový, pájový a nebo třeba slaný bar taky nezní vůbec zle. Bude nás tam hodně, jídlo formou rautů a takovéto "sekce", kde si každý vybere, co bude chtít ... co si o tom myslíte vy?

A ještě na něco jsem se vás chtěla zeptat. Jaký máte názor na podávání tvrdého alkoholu? Vím, že na Slovensku je běžné mít k dispozici hodně alkoholu, ale mně se to upřímně moc nezdá. Určitě jsem pro pivo i víno, ale s těmi likéry si prostě nejsem jistá. Jakou máte zkušenost vy?
...

Sunday, August 30, 2015

LOVE (5): Našli jsme místo a další novinky

Prodíráme se houštinami, lesem a pak ... pak se ocitneme na místě, které je jak stvořené pro svatbu, kterou jsem si vysnila... Bylo dokonalé, krásné a v lese, ale tak trochu nedostupné. No, vlastně trochu přeháním, ale nevím ve které části... Asi v té s tím sněním. A nebo možná i s tím prodíráním se. Jen s tou (ne)dostupností moc ne. Každopádně, našli jsme místo k oslavování lásky a radosti a není to to, které jsem právě popsala. Měla jsem ho přímo před nosem a než abych ho neviděla vůbec, tak jsem ho spíš nechtěla vidět... Abych to vysvětlila - měla jsem o tom místě vytvořenou nějakou představu postavenou na velmi chabých základech a z ní jsem usoudila, že tam teda svatbu rozhodně nechci... Jaké bylo překvapení a uvědomění si, že jsem se zase nechala zmást domněnkami, když jsme se na něj šli podívat a zjistili, že je naopak ideální. Dokonalé, tak jak je.

- na místě, kde jsem vyrůstala a má na něj nespočet krásných vzpomínek
- je uzavřené a přesto otevřené, v přírodě
- je v něm dostatek místa pro spoustu lidí, včetně přespání
- je cenově i "logisticky" dostupné
- máme volnou ruku, co se týče dovozu jídla, nápojů atd. atd.
- obřad se bude konat s výhledem na les
- je z něj nááádherný výhled na plumlovský zámek
- je v něm velká plocha na tancování
- můžeme začít už v pátek
- jednoduše jsme se tam cítili dobře
a-tak-vůbec.





Saturday, July 25, 2015

LOVE: (4) O tom, jak jsme se bavili o nedůležitých maličkostech a dortová foto-inspirace

Sedím ve svojí oblíbené francouzské kavárně v Oslu, je pátek a jela jsem sem rovnou z práce. Včera jsme dostali klíče od našeho nového bytu, a tak nás teď čeká docela náročný týden, ale o tom dnešní článek nebude. Sobotní články jsou totiž o lásce, o svatebních (ne)přípravách a vůbec všem okolo toho. Minule jsem se rozepsala o několika důvodech z nekonečna, proč miluju Radana. No a dneska to vidím na "klasickou" foto-inspiraci. Prostě fotky, díky kterým získávám lepší představu, jak by to celé mohlo "reálně" vypadat.

Ještě předtím mi ale dovolte napsat pár postřehů z posledních dvou týdnů. Nebavíme se s Radanem o svatbě zatím nějak aktivně, spíš prostě občas, když nás něco napadne. Možná i proto tu zatím nejsou žádné "užitečné" články, prostě zatím jen tak "plácáme". Tohle jsme uplácali:

  •  O rozpočtu jsme se zatím bavili stylem: "Nejdřív si všechno vymyslíme jakoby žádný limit nebyl a pak postupně budeme zvažovat, co opravdu chceme/"potřebujeme". Radanův návrh. Větší detaily, na čem šetřit nebudem a co klidně oželíme určitě napíšu, až v tom budeme mít víc jasno :).
  • Chtěli bychom "svatební logo" (trochu doufám, že nám ho vytvoří moje úžasně šikovná sestřenice) a hashtag na instragramu. Asi #radanaterezka. Velice originální :). Určitě lepší, než #miláčikovia :D.

Saturday, July 18, 2015

LOVE: (3) Jak tento článek není o svatebních přípravách a 7 důvodů z nekonečně, proč miluju Radana

Je pátek kolem sedmé hodiny a zrovna jsem odešla z jedné kavárny (z té, ve které pracuju), abych v jiné, v centru, napsala zase pár řádků v rámci sobotního "love" tématu. Společnost mi cestou sem dělala má americká kolegyně, která se v úterý vdává a nemá zásnubní prsten a vlastně ani snubní a dneska si jde kupovat šaty, pokud se jí to podaří a nějaké najde. Je to sympatická mladá holka, mladší než já, a asi by se ještě nevdávala, kdyby jí za chvíli nemělo vypršet povolení k pobytu a ona tu tak moc nechtěla zůstat. Dneska mě poprosila, jestli bych jí upekla makronky... No, nepekla jsem je už pekně dlouhou dobu, ale tuším, že třicet dám s Radanovou pomocí (ruční šlehání bílků) v pohodě. A těším se na to.

Každopádně, co se týče našich příprav, tak jsme za poslední týden nějak moc nepostoupili. Radan je celý týden pryč a i když jsme se o svatbě bavili před týdnem nebo dvěma v neděli, když jsem byla pozvaná na tacos a margaritu, nemám dostatek "materiálu", aby to vyšlo na celý článek. Dokonce ani ten krásný sešit, kde si budu všechno psát, co mi minule poradila úžasná Anetka, jsem si "nestihla" pořídit. To je pak se mnou těžký, že jo. Jsem si vymyslela svatební články a pak nevím, o čem psát (i když mi přišlo několik krásných a nápaditých zpráv, za které moc moc děkuju a nebojte se posílat dál, určitě se "neztratí" :)) ... pořád mi to přijde ještě dost daleko, 11 měsíců je šíleně dlouhá doba na plánování a věřím, že až nebudu "vařit z vody", ale "actually" zařizovat všechny ty věci, rázem budu mít o čem psát...

No, a dneska ráno cestou do práce napadlo, že štítek z názvem "love" vlastně nemusí být nutně jen o svatbě. Je prostě o nás dvou. A tak dnes budu psát o Radanovi. Tohle konkrétně mě napadlo až teď během psaní, takže vůbec netuším, kam to povede. Jestli ho víc vychválím nebo naopak :). Asi to první, protože kdyby náhodou někdy něco psal Radan o mně, mohl by to použít proti mně! :) A nebo víte co, možná to nemusím škatulkovat a prostě uvidíme, co z toho vzejde

Léto 2015

1. Radan & já si navzájem vyhovujeme

První, co mě napadlo a co je pro mě velmi důležité je, že si s Radanem sedneme. Už když jsem za ním byla poprvé na návštěvě v Oslu, prostě jsme spolu "žili", jako bychom se znali věčnost a bydleli spolu už léta. Jednoduše jsme byli "svý". Jsme povahově, zkušenostmi a vlastně i "filosofií" docela odlišní, ale nějak to vyšlo tak, že se dokonale doplňujeme a dokonale si ... vyhovujeme. Používáme tohle slovo už od začátku a shodli jsme se, že to sice asi nezní zrovna super romanticky, ale je to pro nás důležité a "osvobozující", že jsme naprosto přirození (i když se oba dost měníme a změnili jsme se počas těch let), známe jeden druhého "aktuální verze" a tak moc se milujeme.

Saturday, July 11, 2015

LOVE: (2) O tom, jak o svatbách vlastně nic moc nevím, o tom, jak bych chtěla, abychom všechny byly blogerky a taky inspirace na pozvánky

Je sobota dopoledne, a já si zhruba od středy každý den "lámu hlavu" nad tím, o čem tedy bude dnešní článek. S něčím se vám totiž přiznám. O svatbách vím velké nic. Jasně, mám ty svoje představy o tom, jak by asi měly vypadat moje šaty, před očima asi padesát různých druhů dortů, víme, že bychom chtěli svatbu v lese a moje pinterestová složka skýtá asi 400 fotek "plých inspirace", ale jak se opravdu oragnizuje svatba nebo jestli se dá zrealizovat alespoň polovina mých představ, to už nevím.

... a ani jsem to neměla moc možnost zjistit "v praxi". Všehovšudy jsem byla asi na čtyřech svatbách a z toho si dvě nemapatuju, protože jsem byla ještě celkem malá. Těch posledních dvou jsem se účastnila jako Radanova +1. Obě svatby byly moc hezké, obě byly v kostele a obě měly spoustu prvků, kterými se dá inspirovat. Jenže reálně ještě nic neorganizujeme, neobvoláváme, nevybíráme a vlastně ani moc nevím, na co čekáme :). Myslím, že čekáme na to "až budeme v srpnu doma", takže pokud v té době ještě nebudeme objevovat místa, kde by to mohlo být, nebo reálně uvažovat nad konkrétním fotografem, prosím, nakopněte mě, jo?

A vlastně mám na vás ještě jednu (nebo teda dvě) otázky - 
Budete se se mnou a s Radanem podílet na plánování? Podělíte se se mnou o vaše zkušenosti, poznatky nebo i nápady tak, jak se to snažím (a budu snažit) dělat já?

Věřím, že tohle je způsob, jak spolu můžeme ještě lépe komunikovat a navzájem se inspirovat. Občas mi přijde, že blogerky jsou brané jako ty "na druhé straně", co něco určují, ty, co motivují a inspirují, ale mně upřímně přijde, že si toho nejvíc můžeme předat společně. Za blogerkou stejně nejvíc stojí její čtenáři a jejich nápady ... A vůbec, necítím se být "na druhé straně". A konkrétně v této rubrice bychom mohly být "blogerkami" všechny. Pište mi do komentářů, na facebook, instagram nebo na email terez.sehnalova@gmail.com s předmětem "love" a budeme tu mít prostor všichni. Myslím, že tak by tento štítek postupně mohl být studnou inspirace i užitečných informací i pro všechny, pro které to zatím není aktuální... Jdete do toho? :) ... příště bychom mohly otevřít třeba téma ... co je potřeba k tomu, aby se dva mohli vzít aaaa třeba .... inspiraci na celkové "téma/barvy" svatby.

No, a aby tehle příspěvek nebyl jen "kecací", tak chci začít s inspiracema na pozvánky. Chtěla bych, aby byly jednoduché, s čitelným písmem a chtěla bych, aby byly psané v ich formě a nebo aby v ní byly použité naše jména místo neutrálního "ženich a nevěsta". Prostě (my) Radan a Terez(k)a vás zveme... :)

Spoustu materiálů se dá sehnat na fler.cz nebo na aliexpress.com.


Saturday, July 4, 2015

LOVE: (1) Jak bych chtěla svatbu v lese, knedlíčkovou polévku a o tom, kdy se bude podávat dort :)

Je pátek odpoledne a já sedím doma na sedačce, s miskou jahod a malin na klíně, s oknem dokořán nechávám do bytu proudit teplo, a už dobrou půlhodinu píšu tuto větu. Teda ne tuto konkrétní větu, prostě "úvod". Trochu jsem si to s tím psaním "inspirativních článků" o přípravě svatby asi zavařila. V hlavě jsem měla nějakou představu, že to je přece jednoduchý, prostě najdu pár fotek na pinterestu, které mi dají lepší obrázek o tom, jak bych chtěla, aby naše svatba vypadala a ty pak hodím sem a něco k nim napíšu. Ach ty představy! "Realita" je taková, že mi každý třetí obrázek na pinterestu říká, že už je dávno pozdě a nemáme vůbec šanci to všechno stihnout zařídit. Místo i fotografa nebo kameramana už máme mít dávno zarezervovaného, protože "to nejlepší" je vždycky zabukované rok dopředu!!! A to vůbec nemluvím o tom, že bych už měla mít návrh pozvánek a v rukávu dalších deset nápadů, jak požádat své kamarádky nebo členy rodiny, aby se staly mými družičkami. No ... místo, fotograf, kameraman - NOT check, pozvánky už vůbec ne a co se týče družiček, zatím ani nevím, kdo jimi bude, i když "nápad" mám. Zatím mi z toho vychází to, že pinterest může sice být dobrý zdroj inspirace, ale spoustu toho jde "mimo" mě. Celkově se cítím dost v klidu a jestli mám "jasnou" představu o něčem, chci, aby taková byla i naše svatba. Uvolněná a přirozená. Někdy (vždycky:)) je lepší poslouchat hlavně sebe :).

A tak si i ty fotky plné inspirace, necháme na příště. Nehledě na to, že mě zatím ani nenapadlo, jak to "uspořádat" dohromady, aby to bylo zajímavé i pro vás. Jeden článek jenom o šatech, květinách nebo dortech? Nebo všechno dohromady? Máte nějaké nápady vy?

Zdroj: Pinterest

Jéé, a jak tě požádal o ruku? A kdy bude svatba? Jaké budeš mít šaty? Těšíš se?

Saturday, June 20, 2015

Jak si užít každičký moment, zásnubní fotky z Aker Brygge a nový štítek "LOVE" :)

Nikdy jsem nebývala ta holčička, která má odmalička vysněnou představu o "princi", zásnubách a/nebo pohádkové svatbě. Vždycky mi to přišlo jako taková neuchopitelná věc a taky vzdálená. Na zásnuby jsem se těšila, ale neměla jsem žádnou konkrétní představu ani přání, prostě jsem si jen vychutnávala každý okamžik něvědění. Fakt je ten, že ten okamžik, ta přítomnost té "události" uteče ohromně rychle. V mžiku se objeví další přítomný okamžik, ve kterém už jste s prstýnkem na ruce a s trochou štěstí už nikdy znovu zasnoubení nezažijete ...

V mysli je to nastavené tak (alespoň myslím, odborné vědomosti o tom jak funguje mozek nemám), že si ráda neustále vytváří nové a nové podněty na těšení se, na představy o tom, jaké co bude a jaké nechce, aby to bylo a pak si to buď užívá nebo neužívá podle toho, jak se to s těmi představy zrovna slučuje. Krásně jsem to zjednodušila, co? :) Mně přijde mnohem jednodušší, přirozenější a efektivnější něco "vymyslet" a nebo možná ani vůbec nevymýšlet a nechat to plynout a vědomě si užít každičký moment, tak jak je. Jste nemocní, když máte zrovna v plánu něco významného? Vědomě a s láskou se tomu přizpůsobte. Máte dlouho naplánovaný výlet a celou dobu prší? Využijte déšť ve svůj prospěch ... 

Nehledě na to, že když "netlačíme na pilu" a užíváme si věci tak, jak jsou, nemůžou už být ani lepší, ani dokonalejší, ani nápaditější. Prostě jsou. Teď. Nikdy jindy. :)

Co se týče mě, já si náš "zásnubní rok" užít chci. Chci si užít každý moment, každou myšlenku i přípravy, bez toho, aniž bych měla jasnou představu o tom, jak to má vypadat. Opravdu ji nemám. Mám nápady. A inspiraci. Nelpím ale na ničem z toho.

Noooo ... A jedna z takových příjemných forem "tohoto období" jsou společné fotky. Tyhle jsou od kamarádky Lucky, se kterou jsme strávili skvělé dvě hodiny na Aker Brygge a moc jsme si užili jak proces, tak výsledek. Co říkáte vy? :)





Sunday, June 14, 2015

The story of Radan & Terezka

Celkem nedávno jsem si sama pro sebe řekla, že jako takový „dárek“ k zásnubám pro mě a pro Radana bude článek o naší „love story“… A teď jsme čerstvě zasnoubení a já tu sedím s krásným prstýnkem na levé ruce, abych ten „slib“ co jsem dala sama sobě splnila. Popravdě, zatím nevím, co se z článku vyklube, ale vím naprosto jistě, že bude psaný s nekonečnou láskou, s citem a s trochou štěstí i s nadhledem :).

„Budeš moja frajerka?“

Byl relativně teplý letavský večer , srpen 2011. Zrovna jsem si povídala s několika lidmi, když v tom přichází Radan, kluk s kudrnatými vlasy a arafatkou kolem krku...  Gabo, náš společný kamarád, je iniciativní a hned nás dva seznamuje. Myslím, že nás seznamoval stylem: „Radan je … a Terezka je …“, ale jediné, co si z toho celého pamatuju je, jak se Radan ptá: „To je TÁ Terezka?“ a líbá mi ruku.

O pět minut později už stojíme s jinou skupinkou u ohně a máme k sobě velmi blízko. Byli jsme oba trochu opilí, nic to ale nemění na faktu, že mě něčím šíleně přitahoval… Bavili jsme se spolu asi deset minut a až zpětně vím, že jedna z otázek, která z Radanových úst padla, byla, jestli „na Letavách budu jeho frajerka?“ ... „Pusu na to!“, slyším odjinud a tak si dáváme pusu, kterou někdo vyfotil... A pak jsme se každý rozutekli jinam…

Naše první pusa, srpen 2011 ... :)