Pepperkaker aneb norské perníčky

Mám plný šuplík mašlí, provázků, stuh a balících papírů, ale dárek vlastně nemám ani jeden. Ale dneska to prolomím. Už fakt! Spoléhám na to, že mě prostě něco cestou trkne. A kdyby náááhodou ne, tak něco upeču, to funguje vždycky :).

Jenže s tím pečením ... jsem dost netrpělivá a nejvíc mě baví ty sladkosti, které můžu upéct hned (to proto peču tolik cupcaků, muffinků, cookies apod.). Takže když má většina norského cukroví v postupu ... "a nechte odležet do dalšího dne.", většinou to hned zavřu a jdu najít něco jiného. Kdyby to alespoň bylo ..."a počkejte hodinu, dvě, tři.", ale celou noc? Trošku přeháním, to jo, ale fakt je, že jsem i díky tomu spoustu receptů nezkoušela ... pečení je pro mě sice úžasná zkouška trpělivosti, ale jde to pomalu. 

Každopádně ... letos jsem si řekla, že alespoň ty norské perníčky pepperkake upeču, i když tam ta "kouzelná" věta o odležení taky je. Recept mám od nás z kavárny, prodáváme tam totiž už hotové těsto a k němu je přiložený papírek s receptem. Tak jsem si prostě jeden ten papírek vzala :). Malý háček byl akorát v tom, že na papírku jsou jen ingredience a poměry, ale postup už ne. Tak ten jsem hledala na internetu. 

Původní recept je z 850g mouky, ale přišlo mi, že tolik perníčků určitě nepotřebujeme, takže jsem připravila těsto z půlky. 

Je to jednoduché, fakt dobré ... akorát musíte počkat s vyválením a pečením do dalšího dne. Je to běžné i u našich perníčků? Nikdy jsem je zatím sama nepekla.

Banánovo-avokádové muffiny s kousky čokolády

Dneska jen v rychlosti. Za chvíli totiž vyrážím na nádraží, abych vyzvedla Andrejku, která v říjnu vyhrála mou narozeninovou soutěž. Měla bych ještě uklidit byt, ale je důležité si stanovit priority ... a tak jsem se rozhodla radši napsat recept :D. Zkusím to ale tak, abych stihla uklidit alespoň koupelnu ...

Tento recept vznikl včera v relativní rychlosti. Radan mi totiž oznámil, že o víkendu mají v práci vánoční večírek a že všem slíbil, že něco upeču ... Tak jsem koukla do lednice a viděla tam tři avokáda. Většinou nemíváme žádné, ale vůbec si nestěžuju :). Hlavou mi prolítlo, jestli by se s avokádem dalo něco upéct ... a pak si říkám, že určitě jo, však je to ovoce, přece :). Rozhodnu se přidat banán a na tom postavit celý recept. Pak mouku, trochu cukru, vajíčka, jedlou sodu a mléko. A čokoláda. Samozřejmě. Tadá. Recept je na světě :). Takto před Vánoci je to možná dobrá alternativa k mlsání :)

Mini Cheesecake 3x jinak!

Dneska jsem zažila své poprvé. Poprvé jsem byla nakupovat oblečení s kamarádkou! A k mému překvapení to bylo zábavnější a užitečnější, než jsem si vůbec uměla představit. Já vím, asi z toho dělám větší vědu, než to je. Ale zjišťuju, že asi "neumím" nakupovat sama. Vždycky si říkám, že si konečně koupím něco kvalitního, klidně dražšího, ale nadčasového. Ale stejně pak do zkušební kabinky odcházím s "hadrama", které můj šatník ve skutečnosti nijak neobohatí. Dneska jsem si ale díky Markét odnesla domů super věci, které bych v obchodě možná nechala, i přesto, že by se mi fakt líbily. Nehledě na to, že jsme se nasmály a vůbec to bylo příjemné "holčičí odpoledne" :).

Než jsme vyrazily "do víru velkoměsta", pozvala jsem Markét k nám na snídani. Respektive na denní dávku cukru. Včera odpoledne jsem se zavřela do kuchyně, pustila si vánoční playlist a opékala mandle v cukru a pekla cheesecake. Objevila jsem totiž v ledničce 600g Philadelphie, přičemž vůbec netuším, kdy jsem je kupovala. V záruce ale pořád byly, takže dobrý :). Rozhodla jsem se udělat tři mini verze a vyhrát se trochu s ingrediencema, co jsem našla doma. A tak nakonec vznikl cheesecake s domácími mandlemi v cukru a skořici, cheesecake s arašídovým máslem, marmeládou a čokoládovými kousky a cheesecake s perníkovým kořením, se kterým jsem to trochu přehnala.

Banánovo-nutellový dort s malinami

Je neděle odpoledne a já sedím ve "své" kavárně, kde v poslední době píšu většinu svých článků. Dneska jsem tu trošku i proto, že nám doma už čtyři dny nejde internet a psát, no a hlavně publikovat, článek bez internetu moc nejde :).

Docela se mi hodilo, že se dnes posouval čas a tudíž máme hodinu "k dobru". Včera jsme totiž byli na narozeninové párty a domů se vrátili až kolem třetí.  Noční autobus nám ujel před nosem, tak jsme s Radanem, Markét a Berťasem, což jsou v podstatě naši sousedi, šli domů pěšky. Bylo to asi čtyřicet minut svižné chůze, ale tuším, že nám to vůbec neuškodilo. A zas a znovu jsem si uvědomila, jak je Oslo krásně "propojené", nic tu není příliš daleko. Oceňuju Oslo stále víc a víc.

V pozadí Lucčiny výborné cupcaky :)

Včerejší párty se moc povedla. A co se dortů týče, stálo to taky za to. Lucka, u které se párty konala, upekla svému příteli (co slavil narozeniny) krásné a chutné vanilkové cupcaky s jahodovou příchutí a mrkvový dort. Jeden dort pak Lucka koupila i pro Nelu, která slaví narozeniny dnes. No a já jsem se rozhodla pro dárek v podobě dortu, protože ... dorty k narozeninám prostě patří. :) Je vtipné to takto psát, protože kdybych měla spočítat, kolik dortů jsem v životě upekla, takových jako "klasických", stačily by mi na to asi jen mé dvě ruce. Při každém pečení "se stane" něco, co by (teoreticky) nemělo a je to jen o tom, že jich prostě ještě nemám napečených dost a nemám tolik zkušeností. Někdy to může být demotivující, ale mnohem efektivnější mi přijde to obrátit, a brát to naopak jako motivaci. Z vlastní zkušenosti doporučuju :)).

Vyzvídala jsem od Lucky, jakou příchuť má Petr rád a dostala odpověď - vanilka, čokoláda, banán, tutti frutti... Takže banán, jako základ :). Měla jsem doma skoro celou nutellu, co jsem nedávno koupila k palačinkám a když jsem pak našla tento recept, měla jsem jasno. Přidala jsem k tomu ještě maliny a bylo to.

Cheesecake Cookies

Zbylo mi trochu krémového sýru a rozhodování, jestli si ho namažu na chleba a nebo z něj něco vytvořím, nebylo zas tak těžký :). Dnes jsem strávila celé dopoledne v kuchyni, nenechala se rozptylovat ničím a nikým a nutno napsat, že mi to moc prospělo. Posledních pár dní mívám takové zvláštní nálady a je zajímavý to pozorovat, ale o tom napíšu někdy příště, dnešní recept s tím nemá nic společného :).

... Když mi tedy zbylo trochu toho krémového sýru a rozhodla jsem se, že ho využiju na nějaký dezert, napadlo mě, že bych z něj mohla zkusit "upatlat" cookies. Cookies peču ráda. Dá se vymyslet milion příchutí, dobře se jedí a jednoduše se přenášejí, což je výhoda, když jdete na návštěvu a chcete s sebou něco vzít. Tento recept jsem vymýšlela a zapisovala tak nějak za pochodu, ale jak teď ochutnávat, říkám si, že příště by to chtělo ještě nějakou náplň. Jinak jsou ale vynikající. Vláčné, tak akorát sladké a když zavřete oči, tak i jako ten cheesecake vám budou připadat :). Tak co, zkusíte je taky?

Podzimní jablečná buchta

Ani už nevím, kdy jsem naposledy přidávala recept. Tuším, že to bylo v červenci. No, dá se říct, že tento blog už dávno není "receptový", což beru prostě jako takové "plynutí", jako takový přirozený průběh a je to prostě neutrální fakt :).

Tak jako tak jsem měla v plánu sem přidat dva recepty... jenže se musím k něčemu přiznat. Zapisovala jsem si je oba na kousky papíru, když jsem byla doma, a jednoduše netuším, kam jsem je dala. Jestli vůbec ještě "žijou". A tak je dost možné, že tyto konkrétní recepty (tedy to, co z nich vyrobíte) už nikdy světlo světa nespatří, ale ono to zas tak moc neva, protože vždycky budou další recepty ...

třeba ten dnešní je super. Tentokrát jsem ho nevymýšlela já. Míváme ho teď každý den v kavárně a jde o vynikající jablečnou buchtu vonící po skořici. Klasika, ale ty mají něco do sebe, co říkáte? :)

Musím se jít nachystat na "dívčí párty", tak to nebudu protahovat a pustím se rovnou do receptu...

Mini cheesecakes s arašídovým máslem a čokoládou

Dneska mám takový celkem aktivní den. Je středa, od rána něco dělám a líbí se mi to. Peru, koukám do lednice a vymýšlím, co budu péct, peču, vařím, pak jdu do posilovny když prší a když odcházím už neprší, a tak spontánně volám kamarádce, aby se mnou šla na rychlou kávu. A teď jsem doma, před chvíli jsem nafotila, co jsem dopoledne upekla, teď to tu všechno píšu a snad se mi podaří připravit si ještě sobotní článek. Zítra bychom totiž měli dostat klíče od našeho nového bytu a když to dnes nestihnu, bude o dost složitější si udělat čas. Tak uvidíme, možná zvítězí "prokrastinace". :)

Jak jsem psala o pár řádků výš, dnešní recept vznikl tak, že jsem koukla do lednice a zjistila, co máme doma. Tím, jak se budem stěhovat se snažím už toho tolik nekupovat, protože to jsou pak zbytečně další věci, které budeme muset převést... Vidím čtvrt sklenice arašídového másla a tím je základní ingredience jasná. V krabici se "suchými ingediencemi" zas nacházím polomáčené digestivní sušenky z Marks&Spencer, které už mají namále. No a tak se rozhodnu pro peanut butter cheesecake, ale v mini formičkách. Pro mě je to asi ta nejvíc dokonalá kombinace dortíku, co může být. A protože vím, že je na světě spoustu milovníků arašídového másla i cheesecaků, říkala jsem si, že by tento supr jednoduchý recept mohl zaujmout i vás.

Tak konec okecávání a pojďme na něj!

Malinové muffinky s čokoládou a hroznovým olejem

Už jsem zase sama doma. Už třetí týden, ale tento je poslední, prej. Ten příští už se fakt začínáme stěhovat a pak už se pomalu budu balit domů. Teda balit, většinou s sebou beru vesměs prázdný kufr. Jednou jsem v něm měla jen brokolici, kterou jsme měli v lednici a já nechtěla, aby se zkazila, tak jsem ji vzala s sebou. Jindy zase chleba z práce, protože v ČR asi nemáme dobrý chleba nebo co. I když máme! "Náš" plumlovský je bezkonkurenční :).

Ale odbííííhám od tématu. To umím dobře. Lenička mi kdysi dávno poradila, abych psala články tak, jako kdybych to vyprávěla kamarádce. A tak mě to baví, protože tak to plyne samo, je to nejvíc "autentické" a "moje", jaké to může být, ale malý háček je v tom, že i v běžné mluvě často někam odbíhám. Haha, teď taky, že?

Tak jo, přejděme k dnešnímu receptu. Na včera jsme si naplánovali piknik. "Polární vlk" Zuzka a její přítel Vítek totiž právě absolvovali dvoutýdenní cestu po Norsku a jejich poslední zastávka byla v Oslu. Už jsme se tu takto potkali v zimě. Tentokrát se nás mělo sejít víc, ale nakonec jsme to bohužel museli zrušit. Což jsem se dozvěděla pár minut předtím, než jsem tyto šťavnaté malinovo-čokoládové muffiny strčila do trouby. No, a tak jsem se o zhruba dvacet minut později ocitla s šestnácti muffiny, které neměl kdo jíst. Naštěstí alespoň Markét a Robert měli čas a tak jsem většinu včera večer zavezla jim výměnou za večeři. Výbornou lososovou večeři :)... Teda, předtím jsem už "stihla" tři sníst - jeden ochutnávací, ještě horkej, pak jeden na snídani a jeden, když jsem přišla z práce :).

Nemůžu se rozhodnout, co o nich napsat. Dala jsem do nich hroznový olej z Bohemia Olej, protože mě konečně napadl nějaký recept, do kterého by se mohl hodit. A musím říct, že doopravdy hodí. Když jsem muffiny dávala do trouby, vonělo to trochu jako víno. V upečeném muffinu to vytváří takovou netypickou, ale výbornou chuť. A s čokoládou a malinama se to kupodivu skvěle doplňuje. Markét říkala, že jí to trochu připomínalo nějaký "zdravý" muffin a je fakt, že byste klidně místo obyčejné mouky mohli použít celozrnnou a teoreticky i bílý cukr za třtinový. Oběma se, i s Robertem, líbilo jak je muffin vláčný. A mně se zas líbí, jakou tomu maliny daly barvu.

Recept vznikal podobně, jako většina dalších muffinů a cupcaků, co peču. Prostě míchání různých pomerů ingrediencí, které si ale vždycky vážím, abych to mohla přidat na blog...

Celozrnná třešňová bublanina

"Čo keby sme si dnes spravili piknik?" Tak začalo naše úterní ráno/dopoledne, když jsme s Radanem po víc jak dvou týdnech měli oba volno. Bylo teplo, ale né úplné letní horko a tak jsme vynechali pláž i jezero a vydali se pár kroků na takový travnatý plácek kousek za naším bytem. Je dobře, že jsme to neodložili na dnes, protože leje jak z konve, fakt hustě, a má to tak zůstat celý den. Mám takové dny ráda, podobně jako ty horké letní. Zvlášť, když můžu zůstat celý den doma a na  tu smršť koukat jen z okna :). Dneska by bylo fajn, kdybych se pustila do vyřazování věcí, které nepoužívám nebo nepotřebuju, protože stěhování se blíží a nerada bych náš nový byt zahltila hned na začátku věcmi, které ani nevíme, že máme. Uvidíme, jak mi to půjde. V mezičase budu psát články. Snad stihnu i ten na sobotu a/nebo na pondělí, tedy pokud přijdu na to, o čem by měl být. Dřív by mě ani nenapadlo psát s předstihem, ale zjišťuju, že to není vůbec od věci. Někdy se mi chce psát víc a někdy míň. A přijde mi fajn využít tu chvíli, kdy se mi chce a navíc mi hraje do karet čas a dokonce i počasí.

(pozn. ve čtrvtek ráno - články na sobotu ani na pondělí se nekonaly, ale to neva, pořád stíhám a pořád se mi chce :)).

Ale trochu jsem vzdálila tématu. Piknik! S ním totiž souvisí dnešní recept. Když jsme se rozhodli, že si půjdeme ogrilovat maso a uděláme si hamburger, který si sníme venku na dece , napadlo mě upéct bublaninu. Já vím, já vím. Bublanina je klasika klasik a dokonce i já už tu jeden recept mám. Ale podle mě prostě "patří" k létu. Zvlášť ta třešňová. Radan se do ní zamiloval a vůbec mu nevadilo, že byla z celozrnné mouky. Protože byla vláčná a nadýchaná a tak "přesně akorát". Recept jsem si půjčila od Kluků v akci a trošku (ale jen maličko) ho pozměnila. Na piknik se hodí dokonale. Ale stejně tak na snídani, svačinku nebo dezert po obědě :).

Tart ze špaldovo-žitné mouky s jahodama, malinama a borůvkama

Ležím venku na trávě, sice trochu našikmo, protože jsem si deku roztáhla na kopečku, ale stále tu chytám internet z našeho bytu. Nevím ani, jestli ho potřebuju, spíš ne, článek jako je tento můžu psát i bez něj. Ale uploadovat bych ho pak už nemohla, takto to budu mít "všechno v jednom".

Popíjím limonádu, kterou jsem si namíchala z litru perlivé minerálky, půl lžíce medu, limetek a spousty malin, jahod a borůvek. Kupuju si je teď pořád, stojí jen pár korun a je z nich cítit léto. Teď mě jen napadá, že třeba ty jahody bych si ale mohla jít někam natrhat sama, po celém Oslu se teď předhánějí s tím, kdo kde má šťavnatější norské jahody, takže tu někde musí být. Až to dopíšu, půjdu si to zjistit :).

Když jsem včera volala Radanovi, který je tento týden pryč, co mám v červenci na blogu v plánu, první, co mi řekl bylo, že bych měla upéct "malinový letní páj" ... nevím úplně, jak na to přišel, každopádně mě díky tomu napadlo upéct tart. Mimochodem, velký rozdíl mezi pájem a tart není. Páj má většinou trošku tlustší těsto a častokrát se dává těsto i navrch na náplň a podává se rovnou z formy. Tart se většinou peče ve formě z odjímatelným dnem a je celá o něco "tenší".

Hledala jsem nějaké recepty pro inspiraci a nakonec si poskládala vlastní recept z několika jiných. V posledních dnech se snažím jíst malinko "zdravěji" a snažím se omezit lepek, tak jsem se rozhodla vyzkoušet špaldovo-žitnou mouku a přijde mi, že dezertu spíš dodává na chuti, než ubírá. Cukru tam taky moc není, alespoň v porovnání s všemožnými cupcaky a cheesecaky, ale tart přesto sladká je. Navíc to máte za chvilku hotové. Samá pozitiva, samá pozitiva :). Takže nakupte a nasbírejte ingredience, pusťte se do pečení a pak si kousek, nebo dva vychutnejte někde na sluníčku třeba. A nebo ho někomu věnujte ... jen tak. :)

Citronové cookies se sušenými meruňkami

Tento článek/recept jsem začala psát ráno v kavárně Canall sedíc s pampeliškovou limonádou v ruce. Pak jsem ale počítač odložila, uběhl celý den, a když jsem se k němu teď vrátila, uvědomila jsem si, že dneska mám touhu jen s láskou napsat DĚKUJU!

... a rovnou se pustit do receptu na citronové cookies. Jsou svěží, lehké a jednodouché. Přesně stvořené pro tohle období :).

Vláčná bábovka s kousky čokolády, ořechů s mandlovým nádechem

Před pár dny jsme s Radanem vyrazili na takové spontánní rande. Pomáhala jsem mu vybrat rifle. Nevím, jak to dělá, ale potřebuje průměrně jedny za třičtvrtě roku. Já mám ty svoje už čtvrtý rok a jsou pořád v pohodě ... každopádně se s Radanem nakupuje fajn, protože u toho nikdy není protivný a většinou to jde hodně rychle. A pak mě téměř vždycky vezme na něco dobrého. Tentokrát to bylo sushi. Vím, že podle mých sociálních sítí se to nezdá, ale v posledním asi roce na sushi skoro nemívám chuť. Dřív jsem mohla sníst třeba 20 kousků naráz a stále mít chuť na další, od rána do večera, dnes mi stačí třeba 6 a mám dost. Každopádně, proč to celé píšu ... ptala jsem se Radana, co by chtěl, abych upekla příště. Ani nevím, proč jsem se vlastně ptala, protože jeho první volbu - cheesecake - jsem zamítla a jeho druhou - mrkvový dort - taky. Nic proti cheesecaku nebo mrkvovému dortu, vlastně jsou to i mé oblíbené dorty, ale po delší době jsem chtěla upéct něco, co prostě běžně nedělám... a tak jsme došli k bábovce :)). Mám doma silikonovou bábovkovou formu, kterou jsem před dvěma lety dostala od Radanové maminky k Vánocům. A bábovka je přece základ. Našla jsem nějaký orientační recept a pustila se do toho hned po příchodu domů...

"Sýta, vláčna a ... báječná :)," mi teď Radan "povedal", že ta bábovka je. Teda už moc není. Zbyl nám poslední kousek. Třetinu jsme včera rozdali a zbytek jsme snědli sami. Tak "báječná" je :). 

Zkuste ji taky, upravte nebo neupravte podle vašich přání a pak mi třeba pošlete fotku, když se vám bude chtít. Potěší mě. :)

Red Velvet Cupcakes plněné třešňovou marmeládou

V našem malém bytečku, co si pronajímáme s Radanem se včera konal první malý večírek, kdy nás tu bylo víc, než čtyři. A zároveň asi i poslední - během července se totiž budeme stěhovat. Těším se na to a snažím se nemít žádná velká očekávání. Představy mám - jak má byt vypadat, jakou má mít lokalitu (to hlavně :)), jak drahý bude... ale nelpím na tom. Alespoň většinu času :)). Ale o tom (bytě i (ne)lpění) zase někdy jindy.

Asi před rokem mě poprvé napadlo, že bychom u nás mohli uspořádat "bryndzový večírek" ... A včera jsme ho konečně realizovali. Z původních jedenácti lidí (včetně nás dvou) nás sice nakonec bylo jen sedm (a pak chvíli osm), ale o to víc jsme si mohli povídat všichni spolu, což mně osobně vyhovuje víc. Samozřejmě, na "bryndzovém večeru" byla bryndza v hlavní roli - připravovali jsme halušky, pirohy a pomazánku. A já si reálně můžu "vzít" kredit jen za to poslední, což - přiznejme si, není žádné velké terno (i když byla ta pomazánka výborná, to zas jo :)). Radan je úžasný, šikovný a trpělivý. A brynzdové recepty vám společně rádi napíšeme. Udělaly by vám radost? :)

Tento článek je ale hlavně o red velvet "kapkejcích" :). Už tak dlouho jsem nic "červeně sametévého" nepekla. Můj poslední pokus asi před rokem se zrovna moc nepovedl a protože je za pár týdnů budu péct pro jednu paní, chtěla jsem si "ověřit", jestli je tedy jako zvládnu. No, zvládla jsem a nekriticky musím říct, že jsou to chuťově jedny z nejlepších cupcaků, co jsem kdy upekla. Troufám si říct, že i všem, co je včera ochutnávali. Ale nevím to jistě, kdyžtak si je musíte upéct a ochutnat sami :).

Red Velvet má svou typickou sametovou chuť převážně z kombinace kefíru, bílého octu a špetky kakaa. Na blogu už jeden red velvet recept najdete, ten dnešní je ale malinko pozměněný. Inspiraci jsem na něj našla tady.

Tak pojďme na to :)

Zdravé snídaňové lívanečky z ovesných vloček a sojového mléka

Probouzím se kolem sedmé, venku už svítí i hřeje slunce a já jen slyším, jak mi kručí v břiše. Vždycky jsem milovala snídaně, ale od té doby, co pracuju v kavárně, jsem se trochu odbývala. Z nějakého důvodu mi přišlo lepší spát o 15 minut déle a pak do sebe v rychlosti "hodit" nějakou bolle, zatímco se převlékám do "pracovního"...

Poslední měsíc se to ale přirozeně mění. Třeba stále častěji zase jím ovesné vločky. Sice si do nich vždycky přimíchám ještě trochu zapékaného musli, protože je sladší a křupavější, ale proč ne, že jo? V poslední době si je zalívám čokoládovým sojovým mlékem. Vločky se v něm hezky rozmočí a změknou a ani je nepotřebuju vařit. Trochu mi to připomíná můj rok v Americe, kdy jsem čokoládové sojové mléko pila skoro každý den k snídani. Nevím, jak je to teď cenově v ČR a SR, ale tady stojí sojové mléko jen o 3 norské koruny víc, než běžné mléko, což v podstatě není žádný rozdíl. Podobně jsou na tom i různá ovesná, rýžová, mandlová a další "alternativní" mléka a i když si na to nepotrpím, občas mi to přijde fajn zpestření ... teda, pokud si zrovna takové rýžové mléko nekoupím, pak zapomenu, že ho mám v lednici a ono se mi po nějaké době připomene tím, že "pukne" a rozlije se po celé lednici. True story.

Dneska jsem chtěla použít ingredience, které normálně používám na "kaši" (vločky, zapékané musli, čokoládové sojové mléko a ovoce) a připravit z nich něco jiného ... hmm, je mi jasné, že lívanečky na snídani a ještě z ovesných vloček nejsou zrovna "značka originál", ale já tu takový "recept" ještě nemám a věřím, že by přecejen mohl někoho inspirovat. A to by bylo celkem fajn :). No, a kdyby se vám chtělo, tak já budu taky ráda inspirována vašimi tipy na dobré (relativně zdravé) snídaně :). Díky už teď! :)

Grov scones aneb celozrnné scones "norského typu" :)

Včera jsem pracovala v jiné kavárně, než obvykle. Ve stejné společnosti, ale na jiném místě. A přestože jsem pracovala se stejnými věcmi, produkty i kávovarem, připadala jsem si úplně jinak. A to se mi moc líbilo, takový "nový" pocit, změna. I proto budu mít v nadcházejících týdnech víc směn v jiných kavárnách. Člověk najednou hledá, kde co je, učí se nový systém svých kolegů, které vlastně moc nezná a seznamuje je s jinými "stálými" zákazníky. :)

Co je v podstatě stejné, je sortiment. Před pár dny mě napadlo, že bych mohla vyzkoušet scones. Norské scones nejsou kulaté, jako ty anglické, ale co se týče ingrediencí, tak jsou si dost podobné. Norové si na ně ale málokdy dávají smetanu, Angličani si do těsta zase málokdy přidávají různé "příchutě" (rozinky, ořechy, čokoládu). A Norové taky preferují celozrnnou verzi. Jejich smutný výraz vždycky, když máme "fin" scone a ne "grov" scone mluví za vše ... Jo, a milují na nich marmeládu a brunost tedy norský hnědý nasládlý sýr :).

Vy scones jíte? A jaké preferujete? A s čím?

Recept jsem si vypůjčila u Idy z její knihy Hele Norge Baker, akorát poměry "příchuťových" surovin jsem trochu pozměnila a vyměnila :).

Sjokoladeboller aneb norská čokoládová buchta

Když jsem zhruba před rokem začala pracovat v kavárně, byla jsem nadšená ze všech těch vynikajících "boller", co jsem tam mohla, navíc zadarmo, ochutnávat. A tak jsem postupně vyzkoušela úplně všechno od croissantů a pain au chocolat, přes skoleboller a brioche až po rosin nebo sjokoladeboller. A právě ta poslední zmíněná "buchta" mi vždycky chutnala ze všech nejvíc. Obzvlášť čerstvě upečená a jen schládlá na pokojovou teplotu.

Většinou čokoládových bolle nemíváme dost a tak se prodají během dopoledne. Jsou oblíbené, ale zase ne natolik, aby se jich vyplatilo mít tolik, jako třeba croissantů, skořicových suků nebo rozinkových bolle. Jednou nám ale do kavárny napsal email asi 8letý kluk, že má skojoladeboller moc rád a že by byl ho potěšilo, kdybychom je mívali i odpoledne, protože vždycky, když s mamimkou po škole přijde, už nejsou. A tak jich v pátky a soboty míváme víc. Nevím, jak moc to pomohlo tomu klukovi, ale mně určitě, protože je větší šance, že si ji občas můžu dát ke snídani nebo svačině :).

Každopádně, jak můžu mít všechny tyto různé buchty víceméně kdykoliv chci, neměla jsem moc motivaci se je snažit upéct doma. Jenže teď jsem si začala psát ty seznamy, co bych chtěla přes den stihnout + jsem vzala v potaz vaše zprávy a komentáře, abych konečně upekla něco norského a domácí skojoladeboller byly na světě :). A postupně bych ráda upekla všechny (anebo alespoň téměř všechny) buchty, co máme v kavárně v nabídce. Nemělo by to být nic moc extra těžkého, protože minimálně třetina těch buchet má stejný těstový základ a liší se pak už jen těmi přidanými ingediencemi. A tak pokud nemáte rádi čokoládu (o čemž ale silně pochybuju! :)), tak si do těsta přidejte právě ty rozinky (to je tady v Norsku nejpopulárnější) nebo třeba ořechy.

Recept je teď ale ještě taková "beta verze", proto tu časem určitě přibyde další, trochu vypilovanější verze - tento má spoustu much. Už počas, nebo těsně po pečení mě ale napadalo, co příště udělat jinak (a je to zahrnuto v tomto článku), takže věřím, že tento recept nebude úplně k ničemu.

Rozdíl mezi "českým" kynutým těstem a tím "norským" je mimo jiné v tom, že Norové do těsta nepřidávají vajíčko ani žloutky, což jsem si vlastně naplno uvědomila až předevčírem při pečení. Taky nechávají těsto kynout daleko kratší dobu, ale touto radou se příště řídit nebudu, protože ty moje boller by zasloužily trochu víc vláčnosti. Recepty, kterými jsem se pak nejvíc inspirovala byly tento a tento.

Kakaové cupcaky s marshmallow uprostřed

Před pár dny jsem konečně vytáhla svůj malý notýsek, který jsem si koupila před několika měsíci. Je na něm napsáno "notes to remember" a až do tohoto pondělí zel prázdnotou. Jenže pak mi to nedalo. Co si tak trochu "pohrát" s volným časem a napsat si, co bych za den chtěla (a něco snad i měla) stihnout, říkala jsem si. A tak si tam píšu všechno možný. A pak si to odškrtnu a nebo přeškrtnu a napíšu si, co jsem dělala místo toho. Žádná zbytečná pravidla, prostě taková hra, díky které jsem o něco produktivnější :).

Včera jsem tam měla mimo jiné napsané "péct" a pak pod sebou vypsané

- sjokoladeboller
- pomerančovo-čokoládová buchta
- cupcaky

... a všechno to upekla. A nafotila. A jeden recept hned napsala, místo přečtení pár stran knížky :).

A dneska tu mám další recept. Cupcaky. Receptů na cupcaky tady mám asi nejvíc. Lenička mi sice minule říkala, že už je to trochu nuda, jenže - jak to může být nuda, když mě to baví, že jo. :) Tak budu doufat, že to baví alespoň některé z vás a pro ty, co to moc nebaví je tu pořád spoustu jiných receptů a článků celkově! A příští recept cupcaky nebudou, slibuju! :)

Ty dnešní jsou inspirované s´mores, ale tak trochu tam chybí grahamové sušenky. A je to tím pádem fakt jen inspirace a jsou to prostě krásně vláčné kakaové cupcaky s marsmallow uprostřed. Víc než cupcaky samotné mě ale potěšilo, že mě při focení z ničeho nic napadlo udělat "stěnu" s papírových brček, které jsem původně chtěla ke cupcakům jen tak pohodit. A tak bych sem ty fotky chtěla dát asi i kdyby se ty cupcaky nedaly jíst. ALE DAJÍ! Slibuju! :)

Čokoládovo-pomerančová norská buchta

V poslední době dostávám spoustu zpráv s dotazem, kdy přidám na blog nějaký norský recept. A já vám teď konečně můžu odpovědět, že dnes! A hned brzy ještě znovu! :)

Minulý týden jsem se ptala norských kolegyň, co pečou nebo celkově jedí doma na Velikonoce. Trochu tápaly. Řekly mi, že jedí kila pomerančů (v těchto dnech jsou v obchodem za velmi nízkou cenu) a hodně čokolády, například Kvikk lunsj, což je taková norská verze Kit Kat (a Norové samozřejmě tvrdí, že mnohem lepší :)). Ale recept nebo alespoň typ dezertu mi nikdo nebyl schopný poradit... Tak jsem chvíli přemýšlela a pak se rozhodla, že bych mohla spojit dohromady čokoládu a pomeranče, když je tu obojí tak populární... A pak jsem dokonce jeden recept našla. To bylo znamení a inspirace v jednom a bylo rozhodnuto! :)

Zrovna jsem jeden kousek dojedla a je to taková "čistá", nadýchaná, příjemná buchta. Sice nevím, co přesně z ní dělá norskou buchtu (možná fakt ten pomeranč a čokoláda :)), ale na tom zas tak moc nezáleží, že ne? :)

Zítra a v pátek bude úplně všude zavřeno. Norové opravdu ctí všechny svátky a čas trávený s rodinou a konkrétně Velikonce se tu zdají být "big deal". Zrovna jsem na facebooku četla, že Terezka teď bude přidávat článek o norských Velikonocích, tak pokud vás to zajímá, koukněte tam :).

My budeme slavit Velikonce spíš slovenské :). Tedy, záleží co mají Radan a Lubo v plánu. Když si spolu naposledy volali a povídali si o tom, z Radanovi strany (tedy to, co jsem slyšela) to znělo dost zajímavě :). Tak jsem sama zvědavá :).

Každopádně, dezerty jsou mojí "starostí" (což samozřejmě vůbec není starost :)). Tak tady je jeden z nich.

Super jednoduchá sladko-slaná velikonoční hnízda

Koukám na posledních sedm příspěvků na blogu (tolik jich je na hlavní stránce) a jen jeden z nich je receptový. Už mi to ani nepřijde zvláštní. Vyvíjím se, měním - neustále - a to se určitě odráží i na blogu. Ale nerada bych ho přeřazovala z jedné škatulky do druhé a "přenálepkovávávala ho". Prostě se mění se mnou, protože je součástí mě. A recepty a pečení jsou stále jednou z forem, která mě baví a kterou ráda sdílím :).

Dneska ale péct nebudem. Dneska budem dělat něco daleko daleko jednoduššího. Když jsem se vás na facebooku před pár dny ptala, jaký recept byste rádi na blogu viděli, odpovědí bylo několik. Něco velikonočního, něco tradičně norského, něco jednoduchého a levného, ale hrozně dobrého a recept na velikonočního beránka. No ... formu na beránka tady bohužel nemám, něco tradičně norského určitě zase chystám ... ale tentokrát jsem se rozhodla spojit zbývající dvě přání a udělat "něco velikonočního a zároveň rychlého a levného a hrozně dobrého."

Vůbec mi nedošlo, že za chvíli jsou Velikonce. Nepamatuju si, že bych je někdy nějak prožívala. Jako malá jsem si vždycky navlíkla asi deset sukní, aby mě to "mlácení" nebolelo a pak pro jistotu ani nikomu neotvírala. Až do dospělosti. A loni jsem na Velikonoce pracovala a letos to bude podobně. Kdo by nechtěl pracovat, když může mít 100% příplatky :).

Co se týče receptu, ani nevím, jestli je to "opravdový" recept. Ale vypadá to hezky, je to "hrozně dobré", rychle připravené a hodí se to k Velikonocům. Prostě samá pozitiva! (Speciálně doporučuju všem, co mají rádi sladko - slané kombinace :))

Cheesecake s malinami, pekanovými ořechy a vůní levandule

Zrovna jsem do sebe nasoukala už druhý kousek tohoto lahodného cheesecaku. Budiž mi k dobru, že ty kousky byly opravdu maličké a taky ... taky, že je ráno! A ráno se sladkého může přece kolik chceme :).

Před půl hodinou jsem ještě vybíhala jen tak v pyžamu a bundě (a botách) před byt, abych ten cheesecake nafotila nějak "v přírodě", ale stejně mám pocit, že ty fotky nejsou tak nějak "ono" a možná je půjdu vyfotit ještě jednou.. takže se tu možná "záhadně" změní fotky, ale to jen v případě, že ještě nějaký cheesecake na focení zbude. Což není tak úplně jisté.

Cheesecake jsem slibovala Radanovi asi poslední dva měsíce. Minimálně. On totiž sladké zas tak nemusí (i když se většinou tváří, že mu všechno co upeču veeelmi chutná) a cheesecaky jsou jednou z mála sladkosti, které má rád otevřeně... a tak jsem včera využila den volna a pustila se do mini verze. Tedy, upekla jsem dva mini cheesecaky, takže ve výsledku je to téměř jako jeden velký.

Příchutí jsem se inspirovala na Pinterestu, kde jsem si do vyhledávače zadala "cheesecake flavors". Tam mi mimo jiné vyjely příchutě na makronky - malina & mandle, no a tak mě napadlo udělat maliny & pekany & levanduli. S pár kousky čokolády. A meduňka navrchu.

Tak se do něj pojďme pustit :)