Malebná Riga na sklonku zimy

Nědele, budíček v 7 hodin ráno. O pět minut později už krájím ananas, protože už byl nejvyšší čas. O čtyři dny později, kdy by byla další šance ho sníst, už by jedlý nebyl. A to by byla škoda, že jo. Dáváme do mého malého oranžového kufříku poslední drobnosti a vyrážíme. Na výlet. Do Rigy. Na čtyři dny.

O týden a něco později sedím v jedné z těch rušnějších kaváren v centru Osla. S poslední upravenou fotkou jsem dojedla i poslední kousek bagelu s krémovým sýrem. A už mě nic neodvádí od "práce" (aneb psaní tohoto článku) :). Dnes dopoledne jsme se tomu smály s kamarádkou, že nějaký takový sloupeček určitě "musím" napsat. Je to taková "blogerská vata", která zní dobře. Ale nic se nemá přehánět, tak zpět k věci. RIGA.

Riga je hlavním městem Lotyšska. Pozor, nezaměňujte Lotyšsko za Litvu. To je trochu připomínka i pro mě. Latvia = Lotyšsko a Lithuania = Litva. Nevím jak vám, ale mně to vždycky trochu mátlo.

Lotyšsko je jedním ze tří baltských států (společně s Litvou a Estonskem) a leží uprostřed (těchto tří států :)). Co jsem si všimla počas těch pár dní v Rize - většina obyvatel jsou starší čtyřiceti let. Lidí v našem věku jsme viděli snad jen v modernějších kavárnách. Asi je ale fakt, že Riga momentálně není "v sezóně" a město je celkově vylidněné, ulice byly celé dny prázdné a restaurace taky. I proto vám hned na začátek doporučuju navštívit Rigu v létě. Nejen kvůli "životu" okolo, i teplejší počasí a sluníčko určitě udělá své.

Tradiční i moderní chutě aneb gastrotour po Rize

Riga, hlavní město Lotyšska. Jaké to tam tak asi je? To jsme se na začátku tohoto týdne vydali s Radanem zjistit. O městě jako takovém budu psát příště, dneska bude článek "rize" o jídle v Rize :).

Riga mi přišla poměrně drahá, ale možná jsem někde v podvědomí měla "zakódované", že by tam mělo (anebo mohlo) být levno a nakonec to vlastně až tak levné nebylo... Do většiny podniků jsme zavítali spontánně, jen pár z nich jsem si předem našla na tripadvisoru nebo nám byly doporučeny. Skoro všechny "gastronomické zážitky" byly fakt příjemné, i když možná je to trochu dané mou otevřeností zkoušet nové věci a kromě kopru mi chutná snad všechno, nejsem zase tak náročná :). Tento fakt kdyžtak zohledňujte při osobním "hodnocení" tohoto výběru :).

Super jednoduchá sladko-slaná velikonoční hnízda

Koukám na posledních sedm příspěvků na blogu (tolik jich je na hlavní stránce) a jen jeden z nich je receptový. Už mi to ani nepřijde zvláštní. Vyvíjím se, měním - neustále - a to se určitě odráží i na blogu. Ale nerada bych ho přeřazovala z jedné škatulky do druhé a "přenálepkovávávala ho". Prostě se mění se mnou, protože je součástí mě. A recepty a pečení jsou stále jednou z forem, která mě baví a kterou ráda sdílím :).

Dneska ale péct nebudem. Dneska budem dělat něco daleko daleko jednoduššího. Když jsem se vás na facebooku před pár dny ptala, jaký recept byste rádi na blogu viděli, odpovědí bylo několik. Něco velikonočního, něco tradičně norského, něco jednoduchého a levného, ale hrozně dobrého a recept na velikonočního beránka. No ... formu na beránka tady bohužel nemám, něco tradičně norského určitě zase chystám ... ale tentokrát jsem se rozhodla spojit zbývající dvě přání a udělat "něco velikonočního a zároveň rychlého a levného a hrozně dobrého."

Vůbec mi nedošlo, že za chvíli jsou Velikonce. Nepamatuju si, že bych je někdy nějak prožívala. Jako malá jsem si vždycky navlíkla asi deset sukní, aby mě to "mlácení" nebolelo a pak pro jistotu ani nikomu neotvírala. Až do dospělosti. A loni jsem na Velikonoce pracovala a letos to bude podobně. Kdo by nechtěl pracovat, když může mít 100% příplatky :).

Co se týče receptu, ani nevím, jestli je to "opravdový" recept. Ale vypadá to hezky, je to "hrozně dobré", rychle připravené a hodí se to k Velikonocům. Prostě samá pozitiva! (Speciálně doporučuju všem, co mají rádi sladko - slané kombinace :))

Tři oslovské restaurace a opera aneb když přijede Lenička na návštěvu

Lenička dnes ráno odletěla zase zpátky domů. Když jsem ji ráno doprovázela na autobus, kolem šesté, bylo už světlo. Dny se začínají prodlužovat a sluníčko, co na nás svítilo celé tři dny a dnes svítí zase, je moc fajn. Užívám si ho naplno, ať už na mě svítí zvenku anebo jen přes okno, jako teď :).

Vždycky, když Lenička přiletí (počítaly jsme, že je to tak jednou za 6-7 měsíců), stane se ze mě na pár dní taková turistika ve „vlastním“ městě. Dělávám to často i bez Leničky. Jen s Leničkou je to „živější“ a když se k nám přidá ještě Radan, tak úplně nejživější :). Lenička s Radanem si totiž mnohdy povídají velice nahlas a „zaníceně“. Především ale s láskou a s nadhledem :)…

Společné chvíle si taky užíváme formou jídla, většinou velmi chutného, skvěle vypadajícího a fotogenického… no a taky si občas (kecám, byli jsme poprvé :)) zajdeme na operu… A o tomto vlastně je tento článek, možná bych mohla napsat spíš fotoalbum…

Rozhovor matky s dcerou aneb jak jsme si s Leničkou předávaly počítač a psaly o přítomnosti

Před pár dny mi přišla zpráva. Dlouhá, milá a inspirativní. A Magdaléna se mě v ní mimo jiné ptá: „Jak žít přítomným okamžikem a skloubit to se školou nebo s prací? Mám vždycky pocit, že se musím ponořit do úplně jiného světa, než je ten můj život, a to přesto, že mě škola moc baví.“
Předevčírem do Osla na pár dní přijela moje maminka Lenička.  A tak jsem toho využila a přizvala jsem ji k psaní tohoto … rozhovoru, protože právě o takových tématech se spolu často bavíme. Takže tady je - dialog mezi matkou a dcerou o tom, jak „být tady a teď“.

Dialog, který jsme vedly formou střídavého psaní – jeden odstavec Lenička, pak jsem si notebook vzala já, přečetla si, co napsala, a zareagovala na to. Dialog, který byl doprovázen souběžným vařením halušek s brynzou v podání Radana a Luba, který přišel na návštěvu. A který byl přerušený vášnivou filozofickou debatou Leničky s Radanem a Lubom na různá „světonázorová“ témata :)). A bylo to živé… Snad budou dost živé i následující řádky… :)

TOP 3 seriály, které vás budou bavit a o místě, kde tento článek vznikal

Modrá obloha, zářivě svítící sluníčko a já si dnes dopoledne vyjela do úžasně roztomilé kavárny v Grünerløkka. Jmenuje se Cocoa a já si z nějakého záhadného důvodu objednala cappucino. A cupcake. Sedím tu už hodinu, tři mladí kluci za mnou v takovém výklenku vytáhli počítače a pracují na nějakém školním projektu. Paní přede mnou si čte denní noviny a popíjí čaj a majitel kavárny si povídá s kamarádem v jazyce, který nejsem schopná rozluštit. Možná portugalština? Kažopdáně mluví i norsky, dobře a srozumitelně, a pěkně jsem si s ním "pokecala", když jsem si objednávala svou kávu a vybírala konkrétní cupcake :). Kardamon nebo čokoláda? Mé konzervativní i estetické "já" promluvilo a dala jsem si ten čokoládový. Na Oslo hodně levný a naprosto vynikající cupcake.

Po stěnách jsou obrázky s nápisy jako "chocolate solves any problem" nebo "world´s best cupcakes", v poličkách spoustu roztomilých hrnečků i krabiček s různými druhy kakaa. Já své cappucino dostala v hrnečku, ve kterém jsme s Terezkou kdysi fotily cupcaky pro náš Candy Bar... Asi si objednám ještě tu horkou čokoládu. A pustím se do psaní a "hodnocení" několika seriálů, které sleduju a myslím, že stojí za to. 

Cheesecake s malinami, pekanovými ořechy a vůní levandule

Zrovna jsem do sebe nasoukala už druhý kousek tohoto lahodného cheesecaku. Budiž mi k dobru, že ty kousky byly opravdu maličké a taky ... taky, že je ráno! A ráno se sladkého může přece kolik chceme :).

Před půl hodinou jsem ještě vybíhala jen tak v pyžamu a bundě (a botách) před byt, abych ten cheesecake nafotila nějak "v přírodě", ale stejně mám pocit, že ty fotky nejsou tak nějak "ono" a možná je půjdu vyfotit ještě jednou.. takže se tu možná "záhadně" změní fotky, ale to jen v případě, že ještě nějaký cheesecake na focení zbude. Což není tak úplně jisté.

Cheesecake jsem slibovala Radanovi asi poslední dva měsíce. Minimálně. On totiž sladké zas tak nemusí (i když se většinou tváří, že mu všechno co upeču veeelmi chutná) a cheesecaky jsou jednou z mála sladkosti, které má rád otevřeně... a tak jsem včera využila den volna a pustila se do mini verze. Tedy, upekla jsem dva mini cheesecaky, takže ve výsledku je to téměř jako jeden velký.

Příchutí jsem se inspirovala na Pinterestu, kde jsem si do vyhledávače zadala "cheesecake flavors". Tam mi mimo jiné vyjely příchutě na makronky - malina & mandle, no a tak mě napadlo udělat maliny & pekany & levanduli. S pár kousky čokolády. A meduňka navrchu.

Tak se do něj pojďme pustit :)

Barevná únorová Barcelona

Sedím doma na gauči a venku ostře svítí sluníčko. Jaro pomalu začíná vystrkovat růžky už i tady v Oslu. Je to pátý den, co jsme se vrátili z našeho krátkého zimního výletu do Barcelony a probírání se fotkama (i když jen "virtuální") mě jako by zase hodilo o pár dní zpátky, do prosluněného pobřežního města plného barev.

Na objevování a nasávání tamní atmosféry jsme měli reálně asi jen dva a půl dne. I tak jsem získala pocit, že jsme tu "podstatnou" část Barcelony viděli. Hodiny a hodiny jsme se jen toulali uličkama, spoustukrát bez cíle (a nebo za cílem nějaké kávy a dobrého jídla) a právě o tom to pro mě je. Všímat si detailů v těch nádherných úzkých uličkách, nechat na sebe chvíli vát vánek od moře a cítit se jako doma.

Barcelona je hlavním městěm Katalánska a leží na pobřeží Středozemního moře. Žije v ní zhruba milion a půl obyvatel, takže podobně jako v Praze. V Barceloně se mluví španělsky a katalánsky a podle různých nápisů všude kolem jsou to skoro dva odlišné jazyky...a teď už konec přepisování wikipedie, pojďme konečně v fotkám :).

Mimochodem, článek o tom, co všechno jsme v Barceloně jedli najdete TADY.