Pekanový koláč / Pecan pie

V poslední době jsem si celkem oblíbila péct páje. Za prvé mi to tak nějak evokuje podzim a za druhé mám z nějakého důvodu hrozně ráda "shortcrust pastry" (což je v podstatě máslo s moukou, špetkou cukru a vody, takže to zas tak nechápu, když si tohle uvědomím). Navíc se to dá jednoduše péct "jen tak", bez nějaké větší přípravy. A chutná skvěle.

Nedávno jsem koupila pekanové ořechy a tak bylo jasné, že příští páj, který vyzkouším, bude právě s nimi. A už teď vím, že to určitě nebylo naposled. Poprvé jsem pecan pie jedla před pěti lety v Americe na Thanksgiving (to je hrůza, jak to letí!) a od té doby jsem na něj tu a tam vzpomínala, že bych si ho zase někdy ráda dala.

Pekanové ořechy nepatří mezi zrovna levné ingredience, ale podle mě jejich chuť stojí za to. Shodou okolností jsem včera měla ještě zbytek vlašských ořechů a tak jsem je chuťově porovnávala a pekanové ořechy jsou prostě chuťově výraznější. Asi je to tím, že jsou ještě tučnější, než vlašské, obsahují až 70% tuku, ale tak jako většina ořechů mají spoustu anitioxidantů a taky magnezium, zinek nebo železo.

Co se týče receptu, pročítala jsem několik různých stránek a dívala se i na několik videí, nakonec jsem se stejně inspirovala joy of baking. Skoro ve všech receptech jsou používány různé druhy sirupů, já jsem se rozhodla pro med, protože se mi tam prostě hodil. Všude taky pekanový koláč doporučovali podávat s vanilkovou zmrzlinou nebo se šlehačkou (tak jako skoro všechny páje :)), ale já ho tentokrát jedla jen tak - jak ještě teplý, tak studený a nic tomu nechybělo. Fakt jsem z něj nadšená :).

EN: Lately, I really enjoyed baking pies. Firstly,  it reminds me of autumn (which is now) and plus, for some reason, I really like shortcrust pastry (which is basically butter, flour, dash of sugar and water, so if I think about like that I do not get why I like it so much). And, baking pie is not really difficult, you do not need so much time to make it. Also, it just tastes great.

I bought some pecans recently, so it was pretty obvious to me that next pie I am going to bake will be with them. And I even know now that it was not the last time I made it. The first time I ate pecan pie was five years ago in the US on Thanksgiving (it's unbelievable how time flies!) and since then I was thinking about it from now and then that I would love to eat it again.

Pecans are not really cheap ingredient but in my opinion they are just worth it. Coincidentally, I had some walnuts left so I tried them both at the same time and I just must say pecans are just tastier. Maybe it is because they are even fatter than walnuts, they contain abu 70% of fat, but like many other nuts they are full of antioxidants and also magnesium, zinc or iron. 

As for the recipe, I read many of them, I even watched several videos but eventually I ended inspired by joy of baking. In most of the recipes they used various kinds of syrup but I just decided to go for honey, because I just felt it is a good choice. Also, the pie was usually recommended to be served with vanilla ice cream or whipped cream (such as many of other pies) but I just ate it without any of that. And it was delicious either warm or cold. I really am excited about this pie :).

Facebook 

Red Velvet Cake

Když jsem se loni v létě začala víc zajímat o pečení (a nebo cukrařinu?) a při pročítání různých stránek a blogů narazila na red velvet cake, přišlo mi to hrozně náročné. Už si ani nepamatuju proč, asi mě děsilo to potravinové barvivo a (téměř) nutnost použít dvě stejné pečící formy. Nevím. Tak jako tak jsem si ho podvědomě zařadila do kolonky "na to zatím nemáš" a přestala se tímto dortem zabývat.

Vzpoměla jsem si na něj až nedávno, když jsem se o něm bavila s kamarádkou. Tak jsem se znovu koukla na recept a konečně si ho přidala na "to do" list receptů, které chci vyzkoušet. Shodou okolností se mi naskytla příležitost red velvet vyzkoušet hned záhy, protože Silvana včera pořádala párty na počest její rodné Chile a "povinností" každého bylo přínést něco na stůl. Chvílemi jsem uvažovala, že upeču něco typicky chilského, ale našla jsem jen jakýsi ananasový dort a to mě moc nezaujalo.(Při příležitosti této oslavy vznikly i vynikající empanadas, na kterých jsem se podílela, ale o tom zas příště. :))

Takže jdu péct red velvet. Překážka první - jednoduše nemám dvě stejné formy! Takže v den pečení, tedy v pátek, jsem si zajela do centra, do takové obchodní galerie, která je víceméně ráj pro milovníky vybavení do kuchyně. Najdete tam téměř vše. Shodou okolností tam ale forem na pečení moc nebylo, i tak jsem ale našla krásné, nové, kvalitní a kupodivu nepředražené kulaté pečící formy s průměrem 24cm, ze kterých mám hroznou radost. Cestou domů jsem se stavila ještě do obchodu pro ingredience. Překážka druhá - mascarpone, které je v  původním receptu, stojí asi 70 NOK (230Kč) a i když na surovinách šetřím nerada, tohle mi připadá hodně. Tak jsem k Philadephii, která je taky v receptu a kupodivu není až tak drahá, přikoupila ještě jeden krémový sýr norské značky. Jdu domů, převleču se, vyskládám ingrediencie, koukám na recept a překážka třetí - zapoměla jsem koupit stěžejní ingredienci - podmáslí. Naštěstí máme obchod hned za rohem a tak vybíhám v teplákách a Radanové mikině dokoupit podmáslí. Konečně můžu začít. Tady je recept :).

EN: When my interest in baking started over a year ago and I was reading all the blogs and webpages about it, I stumpled across red velvet cake and it seemed really difficult for me to bake it. I do not even remember why anymore, I guess it was because of the food coloring and the (almost) necessity to use two identical baking pans. I do not know. Either way, in my had I put this recipe into the box that says: "You are not able to do yet" and then stopped think about it.

But recently, I was mentioning this cake with my friend. So I looked at the recipe once again (after a year) and finally added it into "to do list" of recipe I want to try. Coincidentally, I had a chance to bake it almost right away since Silvana was throwing a party in honor of her home country Chile and "the obligation" was to bring something to the table. At first, I was thinking about baking something Chilean but the only thing I could find was some pineapple cake and it did not seem interesting to me. Maybe some other time.

So I am going to make red velvet. Problem n.1 - I just do not have two identical baking pans. So on the day of baking, on Friday, I went to the center to one shopping gallery which you make consider a paradise if you like kitchen equipment as much as I do. I found beautiful, new, good quality and not so expensive spring-form pans and I am excited about that :). On the way home, I went to grocery store to buy the ingredints. Problem n.2 - I know that in the original recipe is mascarpone in the frosting but in here it costs 70 NOK (approx. 12 Dollars or 9 Eur) and even though I do not like to cheat on the ingredients I decided to buy another cream cheese, Norwegian brand, instead. So, I am going home, changing my clothes, putting out the ingredients, looking at the recipe and problem n. 3 - I forgot to buy the key ingredient - buttermilk. Fortunately, the grocery store is just by the corner so I run there with my sweatpants and Radan´s hoodie on and bought the buttermilk. Finally, I can start now. Here is how I did it :)

Facebook 

Foodblogy 
(pokud se vám blog líbi, můžete mi dát "like" v podobě srdíčka :))