Curry & Ketchup, Majorstua, Oslo

Už spokojená po jídle / Me, satisfied after the meal :)

V červnu tohoto roku uvedl server Business Insider žebříček nejdražších měst na světe v roce 2013. Oslo se umístílo na 1. místě (rok předtím bylo druhé). Zatímco jsem tohle vyhledávala, proklikala jsem se do diskuzí o tom, že Norsko je sice nejdražší země na světě, ale životní standard je úplně někde jinde a že průměrná mzda je nepřírozeně vysoká díky pár procentům těch opravdu bohatých lidí a že většina lidí je tady na tom spíš špatně. Já nevím, v podstatě jsem tu zatím vždycky byla jen jako turistka a dokud nezačnu pracovat, tak to nebudu umět dost dobře posoudit, ale díky Radanovi a jeho práci jsem poznala celkem dobrý vzorek současného norského obyvatelstva (což v tomto případě zahrnuje možná i víc než 50% cizinců) a nemyslím, že se mají tak špatně. Jasně, je tu draho, ale když vynecháme přepočítávání na české koruny (pokud se sem někdy chystáte podívat, tak to nedělejte!), tak se tu i s, dejme tomu, podprůměrným platem dá víc ušetřit. Ale o tom jsem se vlastně vůbec bavit nechtěla. Chtěla jsem původně na tu "drahost" jen poukázat v souvislosti s restauracemi a kavárnami. Protože pokud navštívíte Oslo, budete se chtít jít někam najíst a budete mít tendenci přepočítávat na české koruny, tak nakonec ani nikam jíst nepůjdete. Pokud se ale rozhodnete nepřepočítávat, jíst do restaurace půjdete a přesto nebudete chtít být po prohlednutí vyúčtování z banky až moc šokováni, je tu přece jen pár míst, které vás úplně nezrujnují. Jedním takovým je indická restaurace "Curry & Ketchup".

Moje krásná a milovaná společnost /
My handsome and loved company :)

EN: In June 2013, server Business Insider released a ranking of the most expensive cities in the world for this year. Oslo was ranked first (it was second last year.) While I was searching for this information, I also found some discussions about Norway being the most expensive country but at the same time the standard of living is somewhere else and that the average salary is unnaturally high because of few percent of people who are incredibly rich and most people are living rather poorly. Well, I don't really know, I've been here basically just as a tourist so far and until I won't have job, I won't really be able to "judge". But thanks to Radan and his job I've met quite good "sample" of current Norwegian population (which in this case involves perhaps more than 50% of foreigners) and I don't think that they live a bad life. But I didn't really wanted to talk about this. I originally wanted to mention the "expensiveness" of this country in connection to restaurants and coffee shops. Because it is possible that if you visit Oslo and you will want to go to the restaurant and you will think about the prices in your currency, there is a chance you will not go anywhere. But if you still want to go out and eat, there are places which won't empty your bank account completely. One of such places in Indian restaurant "Curry & Ketchup". 

Pohled z ulice / View from the street

Poprvé jsem se o skoro-autentické indické restauraci "Curry & Ketchup" v oslovské čtvrti Majorstua nedaleko krásného rozlehlého Vigelands parku dozvěděla od kamárdky, která už v ní byla párkrát předtím. Takže poprvé jsme v ní s Radanem byli před necelým rokem a už tehdy se mi tam moc líbilo. Když už jdeme jíst ven, tak většinou skončíme u sushi, protože je jednoduše vynikající a tady se všemi těmi čerstvými rybami obzvlášť, ale občas je prostě fajn zajít na něco, co běžně nejíte. A tak jsme tam včera vyrazili znovu. Z venku tu restauraci skoro přehlídnete, je malá a nevýrazná. Ale interiér je super. Na stropech visí všemožné konvičky, trumpety, džbánky a hrnce a na postranních stěnách jsou police s různým kořením, omáčkami a dalšími indickými ingrediencemi. Celkově ten prostor není velký, ale je tam útulno a příjemně. Menu je pouze v norštině a není moc dlouhé, což je podle mě jen dobře. Na výběr je vždycky omáčka s rýží v ceně a můžete si vybrat buď kuřecí nebo jehněčí maso a nebo z pár vegetariánských variant. Ceny se pohybují od 99 NOK do 129 NOK za jídlo s tím, že jehněčí je samozřejmě o něco dražší.

EN: I first heard about this almost-authentic Indian restaurant located in the Oslo district Majorstua near the beautiful Vigelands park from my friend who has been there before. So I visited "Curry & Ketchup" for the fisrt time nearly a year ago and I liked it even back then. When we go eat outside with Radan, we usually end up eating sushi since it is simply delicious and with all these fresh fish even more (delicious). But sometimes it is just nice to eat something what you don't have very often. So yesterday we decided to go to "Curry & Ketchup" again. It is possible that you will miss the place when you go for the first time since it is really small and insignificant from the outside. But the inside is awesome. On the ceilings, there are many stuff hanging and the side walls have shelves with various spices, sauces and other Indian food ingredients. The place is just cozy and inviting. The menu is only in Norwegian and it is not so long which I consider as a good thing. You can always choose sauce with rice included and chicken or lamb meat. There are some vegetarian dishes as well. The prices are from 99 NOK to 129 NOK for a dish and the lamb meat is obviously more expensive. 

Útulný interiér / Lovely interior

Když si objednáte vodu, tak ji dostanete, tak jako v drtivé většině norských restuarcí, zadarmo. Oba jsme se s Radanem včera, a vlastně i minule, rozhodli pro jehněčí, jednoduše proto, že to není tak běžné maso a navíc je aromatičtější a plnější :). Radan si dal "Tikku". Popisek k tomuto jídlu byl - et utvalg av orientalsk krydder som utgjør tikka (výběr orientálního koření, které tvoří tikku) .. myslím, že člověku, který toho moc o indickém koření ani jídle neví (včetně mě) to až tak moc nepomůže :). Já jsem se rozhodla pro "Rød curry" - rød currysaus med fersk curry blad (červená kari omáčka s čerstvými kari listy). K tomu jsme si ještě dali napůl česnekový naan (hvitløks naan). Ochutnala jsem obě jídla, Radanovo bylo takové aromatičtější a trpčejší, ale líbilo se mi, že byla omáčka oddělená od masa. Moje bylo naopak takové krémové a jemné. Shodli jsme se, že jsme si oba vybrali správně :).


EN: When you order tap water, you will get it for free (but that is very normal in Norway). Radan and me, we both decided to go for lamb yesterday. Basically just because we don't eat lamb so often and it is just better and more aromatic meat:). Radan ordered "Tikka" for himself. Description of this meal is - et utvalg av orientalsk krydder som utgjør tikka (the selection of oriental spices that make tikka) .. I don't know but I think that for someo

ne who doesn't know much about Indian cuisine (including me), this description is not very helpful :). I decided to go for "Rød curry" - rød currysaus med fersk curry blad (red curry sauce with fresh curry leafs). We ordered also one garlic naan (hvitløks naan). I tasted both meals, Radan's Tikka was more aromatic and sour but I liked that his meat was separated from the sauce. My meal, on the other hand was more creamy and smooth. We agreed that we both made the right choice :). 

Menu

Moje červené kari s jehněčím / My red curry with lamb

Tikka dish

Česnekový naan. Dobrota. / Garlic naan. Yummy.

Malé (a nebo teda trošku větší) mínus podniku je obsluha. Trvá jim celkem dlouho, než si vás všimnou, než vám odnesou talíře a přinesou účet, i přesto, že chodí kolem vás a koukají na vás. To, že to včera nebyla ojedinělá náhoda, mi potvrdily i recenze lidí na tripadvisorovi apod. Další mínus hlavně v dnešní době je, že restaurace nemá žádnou oficiální webovku. A raky nemá wifi (ale to je vlastně možná výhoda :)). Jídlo je ale opravdu vynikající.

EN: There are some negatives about this place as well. The biggest one is probably the service. It takes them quite a while before they notice you, they take the dishes out of table or bring you your bill. Even though they are walking around and even looking at you. It seems like it wasn't a coincidence since it is common complaint about this restaurant even on tripadvisor and similar pages. Another minus is the fact that they still don't have a webpage. And they don't have wifi (but maybe that is a good thing :)). The food is delicious, though.

Pokud tedy máte rádi indickou kuchyni a vyskytnete se v Oslu, tak tohle je určitě dobré místo pro návštěvu. Po jídle si můžete jít odpočinout do zmíneného Vigelands parku a nebo si udělat asi půl hodinovou procházku celkem pěknou čtvrtí do centra Osla. :)

EN: If you like Indian cuisine and if you ever appear in Oslo, this is definitely a good place to visit. After the meal you can go rest to (already mentioned) Vigelands park or you can take a half hour walk to the city centre. Your choice :).

Celozrnná bublanina s ovocem a ovesnou drobenkou / Whole wheat "bublanina" with fruit and oatmeal crumb

Buchty ani bublaniny vlastně moc nepeču. Byla to sice pravděpodobně první věc, co jsem tak v 12ti-13ti letech upekla (a taky na dlouhou dobu poslední), ale od té doby, co peču několikrát týdně, jsem ji ještě nedělala. Není to proto, že by mi snad nechutnala, jen jsem prostě vždycky našla něco "lepšího", co bych zrovna chtěla upéct. Zároveň jsem si ale uvědomila, že poměrně málo peču s ovocem, což je škoda. A protože jsem to chtěla napravit, rozhodla jsem se dnes použít rovnou tři druhy ovoce - meruňky, třešně a borůvky. A abych zůstala na "zdravější" vlně, použila jsem celozrnnou mouku a místo klasické posypky ovesnou, která mě ale napadla až počas pečení. Ve většině receptů, co jsem jen tak zběžně shlédla na internetu se v receptu vyskytuje olej, ale já s ním celkem nerada peču a tak jsem se rozhodla ho nahradit rozpuštěným máslem. Cukr jsem sice použila bílý (určitě se ale dá i třtinový), ale v poměru s moukou ho je celkem málo ... a tak mám dobrý pocit, že jsem pro změnu upekla i něco ne-vyloženě-hrozně-moc-kalorického. Akorát, když pak na posezení sníte asi 3 kusy, tak to jaksi ztrácí význam, že? :) Asi budu bublaniny dělat častěji, těžké na přípravu to není a v žaludku taky ne. A to je celkem fajn :).

EN: I don't really know how to translate "buchta" and "bublanina" to English. But I guess cakes and bubbly cakes will be just fine. I don't bake these cakes that much. It was probably the first thing I ever baked when I was 12 or 13 (and also the last for a long time) but since the time I've been baking couple times a week I haven't done them. It's not that I don't like them, I just always find something "better" to bake. But I realized today that I don't use fruit very often in my baking which is a shame. And because I wanted to fix it, I decided to use three kinds of fruit today - apricots, cherries and blueberries. As I wanted to remained on "healthier wave", I used whole wheat flour and instead of classical crumb made from flour I used oatmeal. But I came up with this idea as I was baking already. I looked at some recipes for "bublanina" on the internet, just for ideas, and in most of them there was used oil as a fat. I don't really use oil while baking (most of the time) so I decided to use melted butter instead. Even though I used white sugar (you can certainly use brown one), there is not sooo much of it in the recipe .... and so I am feeling good that I baked something what is not-so-very-much-caloric for a change.  Just, when you eat 3 pieces in a row, it kind of loses its meaning, right? :) I think I will make these "bublanina" more often. They are not hard to prepare and they are not sitting in your stomach. And that's pretty cool :).

Gnocchi se špenátem a slaninou / Gnocchi with bacon and spinach

Miluju bramborové gnocchi. Častokrát, když jdu do italské restaurace, dávám si právě je. Občas, když jsem ještě byla doma, jsem si je koupila a připravila si k nim nějakou jednoduchou, většinou tuňákovou omáčku (recept zde). Nikdy jsem ale nedělala domácí noky, protože jsem se obávala, že to zabere spoustu času a chutově to zas takový rozdíl nebude. Párkrát jsem dělala třeba šulany s mákem nebo bryndzové halušky, ale přiznám se, že u toho většinou byl Radan a v podstatě se staral o přípravu brambor (loupání, strouhání a tak podobně), takže mi tím vždycky ušetřil spoustu práce. Včera jsem se ale konečně odhodlala gnocchi "úúúúplně sama" vyrobit a vlastně to nebylo vůbec složité ani náročné. Celé to zabralo asi hodinku a půl (včetně vaření brambor a přípravy omáčky) a opravuju se - na chuti je to opravdu poznat. Navíc jsem si spočítala, že příprava vlastních gnocchi vyjde několikanásobně levněji, než kdybych je koupila hotové, což se v drahém Norsku vždycky hodí. Omáčku jsem zvolila jednoduchou, ale třeba se vám jako inspirace bude hodit :).

EN: I love potato gnocchi. Oftentimes, when I go to an Italian restaurant, I order them. Sometimes, when I was still at home, I would buy some at grocery store and prepare simple, usually tuna, sauce to go with them. I would never made homem

ade gnocchi, though, because I would be afraid it would take way too long to prepare them and that the taste wouldn't be so different. I've made some potato dumplings with poppy seeds or bryndza cheese before but I must confess that Radan was usually present and he had helped me with the preparation of potatoes (like peeling, grating and so on), so it doesn't really count. Yesterday, however, I finally decided to do homemade gnocchi "all by myself" and it really wasn't so complicated or difficult as I though. The whole thing took about an hour and a half (including cooking the potatoes and preparation of the sauce) and I changed my mind - the taste is really different and better. Besides, I figured that preparation of homemade gnocchi is several times cheaper that if I would buy them at store which is always useful in expensive Norway. I decided to go with simple sauce but maybe if will inspire you for your own dish. :)

Ovesné koláčky s banánem / Oatmeal cookies with banana

Chci něco upéct. Všechny obchody široko daleko mají zavřeno (Norsko dodržuje neděli v duchu "ne-dělání", až na vyjímky). Mám doma zralé banány. Co s nima? Hmm, je to zdravá potravina, tak ji nebudu (až tak moc) kazit ... mám doma ovesné vločky? Jo. A nějaké sušené ovoce? Uf, ještěže jsem si z domu přivezla sušené brusinky. Co takto ovesné koláčky? Super nápad, jdu na to ...

Takto nějak jsem se dostala k tomu, co jsem se dnes rozhodla upéct. :) Taky někdy pečete stylem, že nasbíráte "co dům dal" a čekáte, co z toho vznikne? Já jsem pár takových pokusů už zkoušela a přiznám se, že ne všechny dopadly dobře. Dneska jsem to ale celkem trefila. Jeden koláček už mám v sobě a i když to nakonec není tak nízkokalorický snack, jak jsem původně plánovala, alespoň se dnešní recept obejde bez kvanta přidaného cukru a vesměs i tuku a i tak chutná skvěle (i když jsem byla celkem překvapená :)) Takže pokud máte doma pár hodně zralých, ale stále jedlých a chutných banánů, tak tento recept je právě pro vás :).

EN: I want to bake something today. All grocery stores are closed. I have some ripe bananas at home. What to do with them? Um, it´s kind of healthy ingredient so I should try not to make something unhealthy ... do I have oatmeal at home? Yes. And some dried fruit? Score, I brought some dried cranberries from home. So what about oatmeal cookies? Great idea, lets do it ...

This was my inner interview I made with myself about what I will be baking today. :) Do you sometimes cook this way? That you just make up your recipe from what you already have at home and then wait to see what comes out of it? I must confess I´ve tried it couple of times already and not every attempt came out good. But today is not the case. I already ate one cookie and even though it´s not as low-calorie snack as I originally planned, at least is this recipe practically without any additional sugar and almost without fat and it tastes really delicious (even I was little bit surprised :)). So if you have couple of ripe bananas, this recipe is exactly for you :). 

Muffiny s rebarborou a se skořicí / Muffins with rhubarb and cinnamon

Včera se ke mně dostala (bohužel mražená) rebarbora. Nikdy jsem z ní nic nepřipravovala a nikdy jsem ji ani nejedla. Přesto jsem se moc potěšila, protože jsem na ni slyšela jen dobré věci (kromě toho, že listy rebarbory obsahují kyselinu šťavelnatou, která je jedovatá) a už dlouho ji chtěla vyzkoušet. Nechtěla jsem ale péct klasický rebarborový koláč a  tak jsem se nakonec rozhodla pro muffiny. Vznikly z toho asi nejlepší muffiny, co jsem kdy pekla. Rebarbora jim dodává takovou šťavnatost a skořicová poleva, co jsem si k tomu vymyslela, to celé pěkně podtrhla. A pokud máte formu na muffiny větší než 6ti kusovou kterou mám já, budete to mít i raz dva hotové. Tak zkuste a kdyžtak se se mnou podělte o výsledky :).

EN: I got some (unfortunately frozen) rhubarb yesterday. I´ve never made anything from it and I´ve never even tasted it. Still, I was pleased to get some because I´ve heard only good things about rhubarb (well, except that the leaves contain oxalic acid which is poisonous) and I wanted to try it for a long time. Since I didn´t want to bake classic cake or pie I eventually decided to bake muffins. It has became probably the best muffins I´ve ever made so far.  Rhubarb gives them good juiciness and I made some cinnamon topping to go with them and it is exactly what the muffins needed. And if your muffin form is bigger than mine (I have the one which makes only 6 muffins), your muffins will be made very quickly. So, try it and let me know the results :)

Celozrnné tortilly s vepřovým masem / Whole wheat tortillas with pork meat

Stejně jako většinu jiných dní jsem se i včera ptala Radana, co by chtěl k večeři. Nejdřív nevěděl a pak navrhl, že bychom si mohli koupit jednorázový gril, jít si sednout na louku a ugrilovat si nějaké maso. K tomu mě napadlo, že bychom k tomu mohli koupit tortilly a udělat si wrapy. Ale pak jsem si řekla, že přece nebudu kupovat tortilly, když určitě nebude tak těžké si je udělat sama. Nikdy předtím jsem je nedělala, ale věděla jsem, že obsahují tak maximálně čtyři suroviny a všechny z nich jsme už doma měli. Takže maso a tortilly. Pak jsem si vzpoměla, že máme ještě jedno avokádo, protože den předtím jsme dělali sushi (moje, a vlastně i Radanova, nejoblíbenější kombinace je losos+avokádo) a v Oslu je většinou prodávají po dvou. Takže co takto guacamole? Nakonec jsem do obchodu skočila (máme ho doslova za rohem) jen pro rajčata, salát, smetanu a přibalila jsem čtvrtku melounu jako dezert. Na to, že Radan z tortil ze začátku úplně nadšený nebyl (nebo možná proto), mu to myslím fakt chutnalo. A přiznám se, že i mně. A tak se s vámi chci podělit o recept, protože věřím, že si pochutnáte taky :).

EN: Like the other days, I was asking Radan what he would like for dinner yesterday. At first he didn´t know but then he suggested we could buy disposable grill, go outside and grill some meat. I thought buying tortillas to go with it would be a good idea, so we could make wraps. But then I was thinking why would I buy tortillas if I could make them by myself. I´ve never done them before but as far as I knew, you need only few ingredients to make them and I already had everything needed. So, meat and tortillas. Then I remembered that I still have one avocado left from the day before when me and Radan made sushi (our favorite combination is salmon+avocado). So what about guacamole? In the end, I went to the store just for tomatoes, lettuce, cream and I took piece of watermelon for a dessert. Radan wasn´t very excited about tortillas at first but I am sure he really liked them. And I have to say so did I. So I want to share the recipe with you because I believe you will enjoy them, too :). 

Nový život v Oslu?

Za ten zhruba měsíc, co jsem svůj blog neaktualizovala, se toho událo celkem dost. Byla jsem v Itálii s Radanem a jeho rodinou, což byly krásné dny plné slunce, nekonečných pláží, teplého moře, dlouhých procházek, výletu do Benátek a taky dobrého středomořského jídla. Po návratu domů jsem měla jeden den za vybalení a znovu sbalení se, protože mě v Praze čekalý promoce a hned v zápětí odjezd do Karlových Varů na 48mý ročník filmového festivalu. Letos byl festival obzvlášť povedený. 16 OPRAVDU dobrých filmů v 5ti dnech, pěkné počasí, spoustu dobrých dortíků a ještě víc baget z bageterie Boulevard .. a dalších dobrých jídel. Prostě to byl takový na půl filmový a napůl gastronomický výlet :).

Po Varech jsem měla opět jeden celý den na vybalení a sbalení se. Tentokrát do Osla. Poprvé jsem jela s celou rodinou a poprvé autem, čehož jsem se snažila využít naplno. Jeli jsme přes Německo a pak Švédsko a i když by tatínek jako řidič pravděpodobně tvrdil něco jiného, tak to uteklo celkem rychle. Přijeli jsme v sobotu šestého odpoledne a Radan se zrovna vracel s týdenního pracovního výletu mimo Oslo.

Když jsme začali přenášet moje věci do, teď už našeho, malého pokoje v Sogn Studentby, myslím, že nám všem pobíhalo na mysli "kam to všechno dám?". Trvalo mi 3 dny, než jsem se konečně rozhoupala s tím poměrně velkým množstvím věcí něco dělat. Ale brala jsem to tak, že když jsou tu naši a brácha, tak přece budu s nima běhat po Oslu a ne uklízet ten nepořádek, ne? :) Teď už to tu vypadá přímo ukázkově!

Hned v sobotu jsme si dali na večeři sushi. Chtěla jsem, aby ho naši vyzkoušeli, protože jsem tady zatím nejedla žádné špatné sushi, naopak, jeden lepší žážitek za druhým a za celkem přijatelnou cenu. Trefila jsem se. Chutnalo všem. Večer jsme šli ještě s Radanem a mým bráchou Davidem na narozeninovou párty Radanových kolegů v parku v mé oblíbené čtvrti Grünerløkka. Bylo tam celkem dost lidí, z nich jsem znala tak pět. Naštěstí tam byl můj brácha. Ze začátku jsme se smáli, jak nudná sourozenecká dvojka jsme :). Ale nakonec jsme se bavili oba, což mě moc potěšilo. Chtěla bych, aby se sem David přestěhoval. To by bylo moc fajn :) ...

Další dny jsme prošli asi to "nejdůlěžitejší" z Osla, všetně úžasné, nové, moderní čtvrti hned u Oslofjordu Akker Brygge, hlavní ulici Karl Johans Gate, dokonce několikrát jsme byli "na opeře" - tedy na její budově, hlavně tatínkovi se tam líbilo. Prošli jsme Grünerløkku a dali si "nejlepší kávu ve Skandinávii" u Tima Wendelboe, zkusili úžasná jídla .. a celkově se měli vážně skvěle :) ..

Norská kuchyně - lívance s javorovým sirupem, borůvkama a slaninou. Bylo to dobré! Jen mi to spíš připomělo Ameriku. Asi se ještě budu muset o norské kuchyni hodně učit :)

Jedná velká delikátní kreveta

A teď se tu tak pomalu zabydluju. Zatím ještě nemám pocit, že bych tu byla "přestěhovaná", protože jsem tu strávila celé minulé léto a dohromady několik dalších týdnů až měsíců za poslední dva roky. Myslím, že ten "úplný" život tady začne, až začnu chodit do práce. Doufám, že se to tak do září stane realitou. Je ale úžasné, že jsme s Radanem konečně spolu. Život s ním si nemůžu vynachválit.

(V nejbližší době se pokusím začít psát také v angličtině/ I am planning to include English version of my blogs as well. Hopefully soon.)