Saturday, July 4, 2015

LOVE: (1) Jak bych chtěla svatbu v lese, knedlíčkovou polévku a o tom, kdy se bude podávat dort :)

Je pátek odpoledne a já sedím doma na sedačce, s miskou jahod a malin na klíně, s oknem dokořán nechávám do bytu proudit teplo, a už dobrou půlhodinu píšu tuto větu. Teda ne tuto konkrétní větu, prostě "úvod". Trochu jsem si to s tím psaním "inspirativních článků" o přípravě svatby asi zavařila. V hlavě jsem měla nějakou představu, že to je přece jednoduchý, prostě najdu pár fotek na pinterestu, které mi dají lepší obrázek o tom, jak bych chtěla, aby naše svatba vypadala a ty pak hodím sem a něco k nim napíšu. Ach ty představy! "Realita" je taková, že mi každý třetí obrázek na pinterestu říká, že už je dávno pozdě a nemáme vůbec šanci to všechno stihnout zařídit. Místo i fotografa nebo kameramana už máme mít dávno zarezervovaného, protože "to nejlepší" je vždycky zabukované rok dopředu!!! A to vůbec nemluvím o tom, že bych už měla mít návrh pozvánek a v rukávu dalších deset nápadů, jak požádat své kamarádky nebo členy rodiny, aby se staly mými družičkami. No ... místo, fotograf, kameraman - NOT check, pozvánky už vůbec ne a co se týče družiček, zatím ani nevím, kdo jimi bude, i když "nápad" mám. Zatím mi z toho vychází to, že pinterest může sice být dobrý zdroj inspirace, ale spoustu toho jde "mimo" mě. Celkově se cítím dost v klidu a jestli mám "jasnou" představu o něčem, chci, aby taková byla i naše svatba. Uvolněná a přirozená. Někdy (vždycky:)) je lepší poslouchat hlavně sebe :).

A tak si i ty fotky plné inspirace, necháme na příště. Nehledě na to, že mě zatím ani nenapadlo, jak to "uspořádat" dohromady, aby to bylo zajímavé i pro vás. Jeden článek jenom o šatech, květinách nebo dortech? Nebo všechno dohromady? Máte nějaké nápady vy?

Zdroj: Pinterest

Jéé, a jak tě požádal o ruku? A kdy bude svatba? Jaké budeš mít šaty? Těšíš se?


Od té doby, co jsme se zasnoubili, je jedno z hlavních témat jasné. Hlavně mezi mými kolegyněmi v práci jsem teď velmi populární a protože s některými pracuju jen párkrát do měsíce, znovu a znovu dostávám ty stejné otázky. Stále je nejzajímavější "zásnubní příběh" a taky jestli jsem to čekala nebo ne. V těsném závěsu je otázka, kdy se budeme brát. Na to ráda odpovídám, že v ČR a na Slovensku je taková "tradice", že by se snoubenci měli brát do roka a do dne. A nám to "do roka a do dne" vychází zrovna na sobotu, 11.6.2016. Zatím žádné oficiální datum nemáme, ale fakt je ten, že k tomuto jedenáctému tak nějak tíhneme, protože proč ne? V půlce června už bývá (dávno) hezky, ale zároveň to ještě není úplně čas dovolených a tak je větší pravděpodobnost, že víc z pozvaných bude moct dorazit.

Pak jsou tu šaty. Jaké budou? Mám nějaké před očima a určitě to nejsou žádné "velké" šaty s obrovskou načančanou sukní. Ráda bych si je nechala ušít a nejlépe tak, aby se daly jednoduše "přetransformovat" do šatů pro jiné příležiosti ... ale o tom asi fakt napíšu samostatný článek :).

... A jestli se těším? Jasně, že jo! Mnohem intenzivněji se ale těším z "teď", z toho, jaké prožíváme hezké období, z toho, že jsme zasnoubení a v nejbližších dnech se budeme stěhovat do nového krásného velkého bytu s oddělenou kuchyní... Z toho, že miluju.

Zdroj: Pinterest

Obřad v lese a hostina bez hlavních chodů?

Před pár lety, když mě poprvé napadly myšlenky o svatbě, jsem měla představu, že až se budu jednou vdávat, budeme tam jen my dva s mým nastávajícím a svědci. Někde na pláži nebo tak něco. Asi jsem to viděla ve filmu ... Ale pak jsem se postupně měnila a poznávala a došlo mi, že takový "slib", že spolu chceme být, si dáváme každý den, sami pro sebe, jeden pro druhého. A že ten svatební den bych chtěla sdílet a trávit s dalšími lidmi. S rodinou, blízkými kamarádkami i s klukem, který nás dva seznámil. A vím, že Radan to vnímá podobně.

Nejvíc mě láká mít svatbu v lese. Asi né úplně v pustém lese, to je pak přece jen o něco obtížnější z logistického hlediska, ale jednoduše v prostoru, v přírodě. A pak hostinu někde poblíž venku a v případě potřeby pod takovým tím velkým stanem. Se spoustou svíček, voňavých květin a světýlek. A pohodlnými místy k sezení a povídání si, i s velkým prostorem k tanci.

Líbí se mi tradice společného jezení knedlíčkové polévky, ale už mě moc nelákají více-chodová menu s kupou těžkých tradičních jídel. A tak bych chtěla mít polévku a pak raut se spoustou dobrot, které si každý nabere sám a tolik, na kolik má chuť... A taky bych chtěla mít Candy Bar, jak jinak. Přemýšlím, koho oslovím, aby mi ho upekl a ptám se sama sebe, jestli požádám Terezku, aby mi ho sestavila ... byla by to hezká "symbolika", uvidíme.  A dort! Ten se bude krájet co nejdřív. Na většině svateb, co jsem byla, se dort krájel až kolem půlnoci ... A to bych teda nechtěla, protože na to se těším nejvíc!! :) Přeháním... ale jenom trošku! A moc se těším i na den, kdy budeme dorty ochutnávat a vybírat příchutě. To bude určitě sladký den :).

No a to je asi pro dnešek všechno, nakonec mě ohromně bavilo to psát. Doufám, že vás bavilo čtení. O čem si chcete přečíst příští sobotu? :)

VÍCE SVATEBNÍCH ČLÁNKŮ (VČETNĚ TĚCH POSVATEBNÍCH) NA MÉM NOVÉM BLOGU WWW.SWEETMELANGE.CZ

13 comments:

  1. Terezko, to je tak hezké čtení. Dovedu si vaši svatbu představit jak píšeš v lese - tedy v přírodě. To mi k Vám sedí... a červen ... nádherný měsíc...
    Užívejte si tohle krásné období a nech čas krásně plynout... nápady přijdou... vše klapne v pohodě ...
    Už se těším na příští sobotu... já myslím, že můžeš dát všechno do jednoho příspěvku... ale to záleží jen na tobě jak se ti bude chtít ... určitě z toho bude cítit pohoda jako dnes ... a to je právě dobře ...´
    Měj se fajn, já se už těším. Jarka ♥

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Jarko, děkuju, za tento i komentář k minulému článku :). Jsem za ně fakt moc ráda! Jsi asi má nejvěrnější čtenářka a moc si toho vážím!! :) Jsem ráda, že se ti článek líbil a asi fakt příště dám víc věcí dohromady, aby to nebylo jen o šatech nebo jen o květinách ... Ony jsou to hlavně fakt zatím jen takové nápady, fantazie, nic moc konkrétního ... věřím, že to vyplyne postupně ...

      Děkuju moc, ještě jednou a měj se krásně! Tereza

      Delete
  2. AnonymousJuly 04, 2015

    Terezko, me ( a hlavne priteli) se taky libi svatba venku, ale odrazuje me od toho moznost deste, tak drzim palce! A svatba bude v cr nebo sr? :) v norsku asi ne, co... Shrew

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Shrew, jé, budete se brát? :) Moc gratuluju! U té svatby venku je určitě "riziko" deště, ale myslím, že s vymyšleným plánem B se do toho dá jít a asi bych to nechtěla neudělat tak jenom proto, že možná může pršet ... V Norsku určitě ne, ale jestli ČR nebo SR, to se ještě uvidí ... Zatím se přikláníme spíš k ČR, ale někdě blízko SR ... uvidíme :) Děkuju a měj se hezky, Terez.

      Delete
    2. AnonymousJuly 12, 2015

      Ahoj, o ruku mě ještě nepožádal, s tím dělá tajného, ale jinak o svatbě mluvíme, letos už opravdu reálně, když v říjnu čekáme miminko, takže už je to "jasné". Já na zahradu přistoupím, je to krásný nápad (a když jsem byla ještě naivně romantická, tam jsem si to přála).
      Shodou okolností jsme dnes večeřeli v lesní restauraci / hotelu uprostřed lesa, dva kilometry od místa, kde žiju a kde se chceme vzít. Je tam nádherná atmosféra, přímo před restaurací les a doslova "na dohled" od domova. Takže vyřešeno. :)

      Mám požadavky nenáročné - 1. místo (ale v tom mě přítel dokonce předběhl a překvapil), zároveň je vedle ta restaurace se zázemím hotelu, 2. pokud možno co nejméně lidí v rámci množství rodina+nejbližší přátelé (a to se budu snažit hodně osekat), a 3.opravdu dobrého fotografa (pak je totiž uplně jedno jestli prší nebo padají trakaře). A pokud to opravdu bude u nás, pokusit se o to, aby se organizace nijak nedotkla mých rodičů a neměli s tím (takovou) práci a my taky ne.. ( máme velkou zahradu a já vůbec nemám zkušenost s hostitelstvím pro víc jak deset lidí ) a doufám - myslím, že pět, šest měsíců předem bude na toto bohatě stačit:) Ale jak říkám, napřed budou jiné starosti:)
      S.

      Delete
  3. To je krásný článek ^^ Jak popisuješ svou představu o svatbě v lese, úplně to vidím před očima. To bude jak z pohádky! ♥
    Měj se hezky :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Adélo, děkuju moc :). No uvidíme, jaké to bude, každopádně se moc těším :). I ty se měj moc hezky, Terez.

      Delete
  4. To se krásně čte, moc vám to přeju :-) Mně by se líbil samostatný článek o těch dortech! :-D Ale i o šatech samozřejmě a vlastně o všech tvých představách! A ta svatba v lese zní moc zajímavě :-) Akorát bych se trochu bála počasí, v půlce června jsem byla na jedné svatbě a ten pár měl opravdu počasí krásné, ale týden nato se vdávala kamarádka a celý den jim propršel. Tak bych se bála, abych v tom lese nezmokla :-) Ale jinak to zní moc dobře! Těším se na další články :-).

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Ký, děkuju za komentář :) .. tak budu samostatný článek od dortech, popravdě, ten asi budem vybírat dlouho :D. S tím počasím je to "složitější", protože pršet ti může kdykoliv a je jedno, jestli je červen nebo září. Asi si budeme muset vymyslet nějaký "záložní plán", ale přesto do toho asi půjdeme, fakt mě to láká a co když zrovna bude přenádherně a my bychom to kvůli počasí udělali třeba někde vevnitř :) ... uvidíme uvidíme :) ... Děkuju ještě jednou a měj se krásně, Terez.

      Delete
  5. V té myšlence hostiny formou polévky a pak rautu se plně shodujeme, to je takový fajn letní odlehčený způsob :-). A v šitých splývavých šatech taky :-). Svatba v lese je krásná představa, snad se vám podaří najít pěkné místo. My takové měli, nakonec jsme to celé přemysleli a svatba v lese nebude, ale jsme z našeho místa nadšení :-D. A toho 11. 6. bych nechala, má to symboliku, není to jen tak hozené datum, bude to moc fajn :-). Těším se na další články!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Adriano, no, koukám, že máme fakt podobné představy a plány, to je kolikrát až vtipný :). Já doufám, že se nám podaří najít přesně místo "pro nás", zatím je to opravdu jen takové fantazáírování .. ale věřím, že najdeme :). Děkuju a měj se krásně :) Terez

      Delete
  6. My o svatbě mluvíme celkem často, hlavně proto, že naši jsou rozvedení a tak nějak nevíme, jak to uchopit. Ale po posledním vývoji událostí se začínáme přiklánět k možnosti vzít se někde sami jen se svědky a případně pár kamarády. Na jednu stranu mě to mrzí, na druhou bych neměla sílu řešit nějaký šarvátky mezi rodičema. Ale zatím je to jen ve fázi přemýšlení, zasnoubení ještě neproběhlo. Ale představu, jak by to mohlo vypadat, už mám :-)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Terez, děkuju za komentář :). Svatba jen v tichosti má určité své kouzlo, ale hlavně se snažte, až to bude aktuální, udělat tak, aby to nejvíc vyhovovalo vám, vaše svatba je o vás, Věřím, že rodiče se s tím vždycky nějak vyrovnají. Stačí být vůči nim vnímavý a s láskou a úctou jim říct, jak to chcete a jak to bude :). Měj se krásně, Terez.

      Delete