Skoleboller aneb. "školní buchty" / "school buns"

A tak jsem se konečně pustila do něčeho opravdu typicky norského. Noři jsou milovníci tzv. "boller", tedy volně přeloženo buchet a tak si v sebemenší kavárničce, ale i v supermarketech po celém Norsku můžete koupit rozinkovou, skořicovou, kardamonovou, čokoládovou a samozřejmě školní buchtu. Ta mi přijde, že je snad úplně nejoblíbenější. Třeba v práci, když se neprodají (což se nestává často), tak o ně bývá skoro boj. A zákazníci, vždycky když si ji kupují, tak se tak nějak šťastně usmívají :). Původně se skolebolle přibalovala na svačinu dětem do školy, proto ten školní název ..

Kynutého těsta jsem se dlouhou dobu podvědomě bála jako čert kříže. Vlastně to bylo teprve podruhé, co jsem se do něj pustila a poprvé, kdy jsem zjistila, že je to vlastně docela jednoduché. Zjistila jsem, že se prostě jen moc bojím a především věcí, které vůbec složité nejsou. A co vlastně je fakt složité, že? Tím teda nechci říct, že by moje skoleboller byly nějak předpisově dokonalé, ale jsou "dokonalé" ve své autentičnosti, že každý vypadá trošku jinak a je na nich vidět ten nádech "domácího pečiva" :). Příště budou možná vypadat víc ukázkově, ale v konečném důsledku jde prostě o to, že potěšily a udělaly radost. A s Radanem jsme se shodli, že chutnají vlastně lépe než ty, co nosím z práce (no, fandím si trochu :)). Dnes to posoudí ještě další čtyři lidé, protože přesně tolik jich Radan donese na narozeninovou oslavu jeho kolegu. Jsem zvědavá, jaká bude odezva. A jsem zvědavá i na vás, jestli se do nich pustíte a jaké budou výsledky. Tak mi je pak kdyžtak pošlete! :)

původní recept najdete tady.

EN: So I finally baked something typically Norwegian. Norwegians loves these so called "boller", buns in English, so in every little cafeteria or even grocery store in whole Norway you can buy raisin, cinnamon, cardamon, chocolate or this school bun. It seems to me like this skolebolle is the most favorite one. For example, at work when there is some skolebolle left (which does not happen very often), there is almost a fight for it. And when the customers are buying them, they always have this happy smile on their face :). Originally was skolebolle packed as a snack for kids to school, that is why it is called this way ..

I was always very afraid of sourdough dough. Basically, this was my second time working with this type of dough and my first time I realized that it is really not that difficult. I realized that I am afraid of things way too much and mostly I find out it is not so hard. What is really THAT hard, anyway? I do not want to say my skoleboller are perfectly perfect but maybe they are "perfect" in their authenticity, that each of them looks a little bit differently and you can see they are really homemade :). Maybe next time they will look more "properly" but I guess that is really not the point. They made me and Radan happy and we even agreed that they taste better than the ones I am sometimes bringing from work :)). Radan just went to a birthday party and took the last for with him so I am curious about the feedback. And I hope you will try them as well and maybe share your thoughts and picture with me. :)

The original recipe is here.

Pomerančové cupcakes s čokoládou / Orange cupcakes with chocolate

Ještě nikdy jsem nepekla cupcakes. Napekla jsem už spoustu cookies a celkem dost muffinů, ale nikdy ne cupcaky. Vůbec nevím proč, fakt ne. Asi jsem si myslela, že je to hrozně složité a muffiny jsou mnohem jednodušší, nebo já nevím co. Mám ale dnes volno v práci a jsem sama doma, protože Radan v práci je a jen tak z ničeho nic mě napadlo, že upeču cupcakes. Tohle "heslo" jsem následně zadala do googlu a hned první odkaz, na který jsem klikla, se mi zamlouval. Je z BBC food a najdete ho tady. Navíc jsem všechny imgredience měla doma, tak jen stačilo vytáhnout máslo z ledničky, aby se stihlo dostat do pokojové teploty, než budu chtít připravovat polevu. Příprava mi přišla fakt dost jednoduchá a myslím, že teď budu mít nějakou dobu období experimentování s cupcaky (i když jsem trochu opožděná, teda). Jen si budu muset pořídit nějaké nové košíčky, mám jen tyto jedny a tak fotky muffinů z minulého článku a dnešních cupcaků vypadají dost podobně (nehledě na fakt, že mi můj "mobilový fotoaparát" přijde čímdál míň kvalitní.).

Co se týče chuti, tak jsou tyto cupcaky fakt vy-ni-ka-jí-cí, ani jsem to nečekala. Naštěstí jsem většinu odnesla k Radanovi do práce (jinak bych jich sama snědla alespoň pět a to by moc dobré nebylo). Zrovna měli s kolegama přestávku a obědvali. Po asi 10ti minutách, co jsme odešla mi Radan volal, že mi kolegové chtějí něco vzkázat a v telefonu se ozvalo: "dobréééééé". Radan je asi naučil nové slovo :).

EN: I have never baked cupcakes before. I have baked many cookies and quite many muffins, but never cupcakes. I have no idea why, really. I guess I must have thought it is something reaaally difficult and muffins are much easier to make or I do not know what. But I have day off from work today and I am home alone since Radan is obviously working and so I came up with and idea to make cupcakes. I put this word (cupcakes) to google and the first link that caught my eyes was also the one I picked as an inspiration. It is from BBC food and you can find it here. Plus, I had all the ingredients at home already so the only think I had to do in advance was to take out butter from the fridge so it would get into room temperature just in time for making the frosting. I found the preparation really easy and I think I will have a "experimenting with cupcakes" phase from now on. But I will have to buy new cupcakes cups, I have just these ones I used for the muffins in previous recipe as well so the pictures looks almost the same (not to mention the fact that my "cell phone camera" is starting to take really bad pictures).

When it comes to taste of these cupcakes, they are de-li-ci-ous, I did not even expect that. Fortunatelly, I brought most of them to Radan´s work. He and his colleagues were on a break at that time and they were just eating lunch. Radan called me about 10minutes after I left and told me he has a message from his colleagues and then they were all screaming "goooood" in Czech. Radan taught them a new word, I guess :).

Facebook

Tvarohové muffiny s ořechy / Muffins from quark with nuts

Tento týden mi oficiálně začala práce. Mám za sebou docela úspěšné čtyři dny, když jsem pracovala první - tedy obědovou - směnu a připravovala jsem spoustu kafe (a baví mě to čímdál víc), odnosila nespočetné množství egg benedict a florentine a halibuta a speciálně připravěné tresky ... taky se měnilo menu, takže právě nabízíme (ještě víc) tradiční norské speciality a to jak dopoledne/odpoledne, tak večer. Každý den se taky naučím pár dalších slovíček a některé (úplně základní, teda, abych si nevymýšlela) konverzace jsem schopná "utáhnout" i bez "Kan jeg snakke på engelsk med dere, vær så snill? (Mohla bych s vámi mluvit anglicky, prosím?" a následném přepnutí do angličtiny. To mi dělá radost, i když mi ta norština stejně často příjde směšná. Ale kdoví, jak na cizince působí čeština :).

Dneska mě čeká večerní směna a přiznám se, že jsem trochu nervózní. V menu je nově nespočet různých aperitivů a dalšího alkoholu a měnil se i vinný lístek a já toho o vínech a celkově o alkoholu fakt moc nevím. Vždycky, když kvůli tomuto "propadám panice", snažím se uvědomit si, že je to přece jenom restaurace, nejde o životy lidí ani o nový vědecký objev ani o nic jiného "velkého". Vlastně naopak, jde o zábavu, o příjemně strávený čas a víceméně by to mělo platit pro zákazníky i číšníky a kuchaře a tak. Navíc tam večer bývá manažer, který je zároveň i sommelier, takže když bude třeba, určitě mi pomůže .. že jo? :)

Ale asi bych už mohla začít psát o dnešním receptu. Vždycky píšu takové úvody, které s receptem nemají nic společného. Ale já mám vždycky potřebu se podělit o novinky ...

V úterý nám konečně dorazila trouba i lednička (ti, co mě sledují na facebooku, tak asi ví) a včera jsem se konečně pustila do pečení. Musím říct, že tato trouba, přestože je secondhandová je mnohem lepší, než ta, co jsme měli v tom původním ubytování ...

U Radana v práci teď mají takovou krabičku, kam každý dává nějaké koruny a když se vybere určitá částka, tak něco upeču. Hrozně mě těší, že se už něco vybralo a protože každou sobotu (tedy dnes) mají všichni co v ten den pracují společnou snídaní, tak mi to přišlo jako dobrý nápad, upéct něco zrovna na dnes. Díky Verči z ghetta, která v Norsku před pár roky strávila semestr (nebo dva) na erasmu, jsem konečně v norských obchodech objevila něco jako tvaroh. Teda, on to je tvaroh, chutná fakt dost podobně jako ten náš ve vaničce, možná i o něco lépe, jak i Verča podotkla. Mají ho i ve vanilkové verzi, kde v každé lžičce objevíte spoustu zrníček z pravé vanilky. Je moc dobrý a ani ne moc sladký, což mi vyhovuje. A Radan z nedávné návštěvy domova přivezl  asi kilo a půl čerstvých vlašských ořechů a já mám ještě stále alespoň půl kila těch pekanových. Takže ořechy a tvaroh byly suroviny, které jsem chtěla použít. Nakonec jsem se rozhodla udělat muffiny, za prvé, protože se hodí na snídani a za druhé, protože je nedávno moje kamarádka Sára zmiňovala na fb stránce, že by na nějaké chtěla recept.

Myslím, že chuťově jsou to zatím nejlepší muffiny, které jsem zatím upekla. Díky tvarohu mají vláčnou konzistenci a ořechy v nich krásně křupou. :) Jedla jsem dnes jeden na snídani s trochou kakaa a je to skvělá kombinace. I když už mám zas trochu hlad. Možná je to spíš lepší jako svačina :)).

Tvarohový dort s mákem a jablky / Curd/Quark cake with poppy seeds and apples

Včera jsem po zhruba dvou měsících zase na týden zavítala domů a hrozně jsem se na to těšila už několik dní předtím. Nejen kvůli tomu, že zase vidím svou rodinku (což je super, samozřejmě! :)). Těšila jsem se na naši kuchyň, kterou miluju, protože je praktická, je v ní vše, co potřebuju a dá se zásobit všemi surovinami, které si zamanu, aniž bych za ně utratila majlant a nebo je těžce sháněla (i když, v neděli je tady u nás na vesnici s obchodama podobně jako v Oslu, to zas takový rozdíl není :)). Chtěla jsem upéct něco, co jsem ještě nepekla (tak jako skoro vždycky, i když se obávám, že z pečení čokoládového dortu pro taťku a bráchu vždy, když jsem doma se asi nevyvlečuju - ne, že bych si teda zas tak stěžovala :)) a chvíli se rozhodovala co to bude. Nakonec byla volba úplně jasná. Myslím, že jsem už několikrát zmiňovala, že miluju tvaroh, takže to byla základní surovina, kterou navíc v Norsku dost postrádám a tak ho chci využít co to jde, dokud můžu. Potom máme doma pytle čerstvého máku a několik beden čerstvých domácích jablek. A domácí meruňkovou marmeládu od tety. Takže jsem celkově tyto suroviny s pár dalšími nějak "intuitivně" nakombinovala a výsledkem jsem příjemně překvapená. Chuť je krásně vyvážená, dort je krásně šťavnatý a celkem výživný, takže se hodí třeba jako snídaně. A nebo svačina. A nebo prostě jen tak :).

EN: I am visiting home for a week after almost two months and I was really looking forward to it. Not only because I finally see my family again (which is awesome, of course :)). I also looked forward to our kitchen which I love very much since its practical, it has everything I need for cooking and baking and it can be filled with all the ingredients I need and crave for without spending a fortune or a lot of time finding them. I wanted to bake something I have never done before (as usual, even though I am afraid I will be "forced" to make a chocolate cake again because every time I am home my dad and brother ask for it - not that I am actually complaining so much) and it took me some time since I decided what it is I want to bake. But eventually the choice was very clear. I mentioned several times already that I love "tvaroh", which can be translated to as "curd" or "quark" in English.(Basically, I have not found anything like it either in the USA or Norway. But here you can find how to make your own, if you would like to try this recipe.) We also have plenty of fresh poppy seeds at home and fresh apples from our garden. And homemade apricot marmalade made by my aunt. So basically I intuitively combined these ingredients with some other ones together and I was pleasantly surprised. The taste is really balanced, the cake is juicy and not really sweet and it is actually quite nutritional as well so it is great for breakfast. Or snack. Or anytime, actually :). The truth is I am not really sure that this cake will be easy to make outside of Czech, Slovak, Poland ... I really have not found "tvaroh" anywhere in the world so far (but ok, I was not everywhere, though) and poppy seeds are not really used in other countries as heavily as in Central/East Europe so it may be harder for you to find some. But if you do, this cake is a great one to try out! :)

Facebook

Je možné mít všechno?

Venku po několika dnech krásně podzimně svítí slunce, já poslouchám norské rádio a rozumím asi každé páté až desáté slovo. Dnes jsme odevzdali klíče od pokoje, kde jsme s Radanem poslední tři měsíce žili. Dnes je taky první den, kdy jsme oficiálně přestěhovaní do tzv. "couples apartment" jen několik desítek metrů od původního pokoje. Poslední 4 dny jsme strávili nakupovaním v Ikea, stěhování všech věcí (a bylo jich dost, ani nechápu, jak se do toho původního mini pokoje vešly) a po večerech dáváme dohromady to "lego" v podobě ikeáckého nábytku (teda Radan skládá, já občas něco přidržím, ale hlavně se starám o "domácí pohodu" :)) ..)

Naše super "retro style" rádio, které mi před lety koupila
maminka ještě do bytu v Praze :)

V hlavě to mám všechno naplánované - co kde bude, jak to bude vypadat, že nikde nebude ani o jednu věc "navíc", všechno bude krásně seřazené, čisté a přehledné. Momentálně sedím za krásným velkým novým stolem v kuchyni na překvapivě velmi pohodlné kuchyňské židli a koukám na tuto naši místnost, kde je zatím madrac na zemi, stojan s mým oblečením (ten jsem si TAK přála, už odmalička :)), jedna poličková skříň a spoustu krabic. Nevím, jestli nakonec bude vypadat všechno přesně tak, jak to vidím ve své hlavně, ale v konečném důsledku na tom nesejde. S Radanem jsme schopni se na všem domluvit, máme podobné představy (a pokud ne, platí "pravidlo č. 1" :)) a vím, že se nám tu bude žit dobře. Je to naše první společné místo, kde nejsme jeden u druhého "na návštěvě" a já jsem z této nové etapy nadšená. Protože vím, že všechno bude takové, jaké si to uděláme.

Naše kuchyň. Zatím ještě chybí trouba
a lednička. Ale mám z ní velkou radost.

Takto to tu momentálně vypadá.

Před necelými třemi měsíci jsem přijela do Osla v autě se svými rodiči a bráchou a i když už jsem si s sebou přivezla spoustu "věcí", cítila jsem se tu tak, jako vždycky předtím - jako na návštěvě. Pak jsem po měsíci zase na 5 týdnů odjela zpátky do ČR a od žáří, kdy jsem přijela znovu to už dostalo celkem jiný spád - poměrně rychle jsem si našla práci, čekám na daňovou kartičku, co nevidět si budu zařizovat norskou kreditku a jako bonus jsme se teď přestěhovali ..

Ještě loni, když mě čekal bakalářský ročník na výšce, jsem měla neustále pocit, že mi něco chybí. A pořád jsem myslela na to, jaké by to bylo super, kdybych si našla brigádu, jaké to bude až dokončím školu, jaké to bude až se přestěhuju do Osla a konečně budu s Radanem, jaké to bude, až si tady najdu práci, jaké to bude až se přestěhujeme... V tomto pořadí. Brigádu jsem poslední ročník na škole měla úžasnou, bakaláře jsem zvládla celkem bez problémů, přestěhovat se do Osla a najít si práci v konečném důsledku taky nebylo tak těžké a náš vztah s Radanem jen roste a od teď jsme už i přestěhovaní. Ale vždycky, když jsem jednoho z těch bodů dosáhla, stále mi to nebylo dost. Stále jsem se tak nějak cítila neúplně. Až mi nedávno došlo, že je to vše jen v mé hlavě. Pocit štěstí a "úplnosti" je stav mysli. A nic z venku mi ho dlouhodobě nepřinese. Proto si myslím, že je možné mít "všechno". Protože to "všechno" může být v úplných maličkostech. A hlavně protože "všechno" je možné "dosáhnout", když jste v souladu sami se sebou.

Výhled z našeho okna.

V poslednich dnech se taky poprvé začínám tady v Oslu cítít "doma" a poprvé po dlouhé době se opravdu začínám cítít "naplněně". Teď se ještě naučit pořádně norštinu. Ale opravdu spokojená jsem i tak, nečekám na to, "až se naučím norsky" .. radši jdu otevřít učebnici. :)

Nejkrémovější cheesecake s medovými ořechy / The creamiest cheesecake with honey nuts

Cheesecake. Jak se tak dívám na recepty, které tu zatím mám, na cheesecaky je jich tu zatím nejvíc. Přesto bych chtěla přispět dalším, i když se  nějak zásadně od těch ostatních neliší.

Je to zhruba rok, co jsem pekla svůj první cheesecake a od té doby jsem ho dělala minimálně patnáctkrát. Některý vyšel líp, některý hůř a nechápala jsem, že čím častěji cheesecake peču, tím horší mi přijde. Spoustukrát mi popraskal nebo měl takovou zvláštní tuhou konzistenci. Za svůj nejpovedenější cheesecake považuju můj v pořadí třetí - s para ořechy, který měl dokonale krémovou konzistenci a už nikdy potom se mi jí nepodařilo docílit. Až teď. A paradoxně jde zase o cheesecake s ořechy - tentokrát pekanovými a kešu :).

Myslím že hlavní důvod, proč ty ostatní cheesecaky nebyly úplný top (ale nebyly zas tak špatné, musím podotknout :)), je jednoduše v kombinování různých druhů sýrů, možná ve způsobu přípravy a možná taky v příchutích, které ty cheesecaky měly. Pamatuju si jeden, který jsem pekla u Radana doma, s malinovým pyré, které jsem přimíchala do sýrového základu a totálně tím narušila konzistenci, takže dost výrazně popraskal.

Včera měl kamarád narozeninovou oslavu a pro mě to byla skvělá příležitost se do cheesecaku znovu pustit, bedlivě se soustředit a zapisovat každý krok a následovat pár "pravidel", které jsem vždycky ignorovala, protože jsem si říkala, že "nejsou zas tak důležité". Ale celkem jsou.

Samozřejmě je spoustu druhů cheesecaku a já se zatím víceméně snažím docílit perfektního "New York style" cheesecaku. A troufám si říct, že se mi to konečně podařilo.

Takže tady je recept! :)

EN: Cheesecake. I was looking at the recipes I have here on this blog so far and I already have couple of recipes for cheesecake. However, I would like to share another one even though it is not so different from the others. 

It has been about a year since I baked my first cheesecake and since then I may have done it maybe 15 times. Some of them came out good, some of them not so much and I could not get the fact that the more I bake cheesecake, the worse I turns out. Many times it cracked or it had this rigid consistency. As my best cheesecake I always considered the third I made - with Brazil nuts, which had this creamy consistency which I was not able to make. Until now. And, paradoxically, it is cheesecake with nuts again - this time with pecans and cashew. :)

I think that the main reason why other cheesecakes I baked were not the top ones (but were not bad either, I must add :)) is basically in combinations of the cheeses, maybe in the method of preparation and maybe in the flavorings I used. I remember one cheesecake I made at Radan´s home, with raspberry puree which I incorporated into the cheese base and totally disturbed the consistency, so it pretty much cracked a lot.

Yesterday, our friend had birthday party so I though it is a great opportunity for me to try cheesecake again. I paid close attention to the process and write every step and also followed some rules which I always ignored since I did not find them so important. But they kind of are.

Of course, there are many kind of cheesecakes, what I have been doing so far is trying to make the perfect "New York style" cheesecake. And I kind of think that I finally have. 

So here is the recipe :).

Facebook

Pekanový koláč / Pecan pie

V poslední době jsem si celkem oblíbila péct páje. Za prvé mi to tak nějak evokuje podzim a za druhé mám z nějakého důvodu hrozně ráda "shortcrust pastry" (což je v podstatě máslo s moukou, špetkou cukru a vody, takže to zas tak nechápu, když si tohle uvědomím). Navíc se to dá jednoduše péct "jen tak", bez nějaké větší přípravy. A chutná skvěle.

Nedávno jsem koupila pekanové ořechy a tak bylo jasné, že příští páj, který vyzkouším, bude právě s nimi. A už teď vím, že to určitě nebylo naposled. Poprvé jsem pecan pie jedla před pěti lety v Americe na Thanksgiving (to je hrůza, jak to letí!) a od té doby jsem na něj tu a tam vzpomínala, že bych si ho zase někdy ráda dala.

Pekanové ořechy nepatří mezi zrovna levné ingredience, ale podle mě jejich chuť stojí za to. Shodou okolností jsem včera měla ještě zbytek vlašských ořechů a tak jsem je chuťově porovnávala a pekanové ořechy jsou prostě chuťově výraznější. Asi je to tím, že jsou ještě tučnější, než vlašské, obsahují až 70% tuku, ale tak jako většina ořechů mají spoustu anitioxidantů a taky magnezium, zinek nebo železo.

Co se týče receptu, pročítala jsem několik různých stránek a dívala se i na několik videí, nakonec jsem se stejně inspirovala joy of baking. Skoro ve všech receptech jsou používány různé druhy sirupů, já jsem se rozhodla pro med, protože se mi tam prostě hodil. Všude taky pekanový koláč doporučovali podávat s vanilkovou zmrzlinou nebo se šlehačkou (tak jako skoro všechny páje :)), ale já ho tentokrát jedla jen tak - jak ještě teplý, tak studený a nic tomu nechybělo. Fakt jsem z něj nadšená :).

EN: Lately, I really enjoyed baking pies. Firstly,  it reminds me of autumn (which is now) and plus, for some reason, I really like shortcrust pastry (which is basically butter, flour, dash of sugar and water, so if I think about like that I do not get why I like it so much). And, baking pie is not really difficult, you do not need so much time to make it. Also, it just tastes great.

I bought some pecans recently, so it was pretty obvious to me that next pie I am going to bake will be with them. And I even know now that it was not the last time I made it. The first time I ate pecan pie was five years ago in the US on Thanksgiving (it's unbelievable how time flies!) and since then I was thinking about it from now and then that I would love to eat it again.

Pecans are not really cheap ingredient but in my opinion they are just worth it. Coincidentally, I had some walnuts left so I tried them both at the same time and I just must say pecans are just tastier. Maybe it is because they are even fatter than walnuts, they contain abu 70% of fat, but like many other nuts they are full of antioxidants and also magnesium, zinc or iron. 

As for the recipe, I read many of them, I even watched several videos but eventually I ended inspired by joy of baking. In most of the recipes they used various kinds of syrup but I just decided to go for honey, because I just felt it is a good choice. Also, the pie was usually recommended to be served with vanilla ice cream or whipped cream (such as many of other pies) but I just ate it without any of that. And it was delicious either warm or cold. I really am excited about this pie :).

Facebook