Kdybych měla shrnout poslední týden, tak byl ve znamení ležení v posteli a léčení se z prochlazení. Takže nejblíž k vaření jsem měla, když jsem si dělala brusinkový čaj. Každopádně největší změna nastala včera, když jsem po měsíci odletěla z Osla... Stejně je úžasné, jak můžete být dopoledne v Norsku a držet za ruku přítele a doslova o pár hodin být doma u maminky :). Ale řeknu vám, že po 4 měsících, které jsme s Radanem strávili doslova v kuse spolu je to nezvyk, že se teď vidíme jen přes kameru a pár týdnů potrvá, než se naživo uvidíme znovu. Asi se to nehodí takto veřejně psát, ale dnes jsem mu na skypu brečela. Citlivka přecitlivělá jsem :). Ale budu si muset zvyknout, je potřeba se ponořit do školy a navíc - náš vztah na dálku spočívá v tom, že se vídáme jednou za 2 týdny až měsíc... Myslím, že si nemůžu stěžovat, navíc jeho podporu a lásku mám tak jako tak. Tak jako on mou :).
Ještě, než jsem v pondělí letěla, strávili jsme s Radanem krásný nedělní večer v centru Osla, zašli si na sushi do naší oblíbené restaurace a potom se stavili ještě na horkou čokoládu do výborné kavárny, kde byl hluk tak akorát a byla v ní moc příjemná městská atmosféra. S Radanem jsme propovídali hodiny a bylo to moc krásné "zakončení" našeho úžasného společného léta. Těším na ta další :).
Dnes jsem strávila odpoledne s maminkou Leničkou, to bylo moc fajn. Lenička mi udělala radost hned několikrát, nejdřív mi dala trošku předčasný dárek k narozeninám v podobě forem na dorty, bábovky a muffiny. Nic takového jsme doma nevedli, protože já začala péct až nedávno a Lenička nepekla nikdy. Asi jsem lásku k vaření zdědila přes koleno od babičky :).
Potom jsme si zašly na čaj a cheesecake a musím neskromě podotknout, že ten, co jsem nedávno pekla sama, mi chutnal víc :). Ale cheesecaků je tolik druhů, že se to těžko hodnotí. I tento byl moc dobrý, trošku víc tvarohovější, než sýrovější :).
Cestou na rodinnou večeři jsme s Leničkou potkali babičku s dědou. Šli tak krásně spolu, že jsem je musela nepozorovaně vyfotit :).
Rodinná večeře byla fajn. Po dlouhé době jsme se sešli všichni, včetně mého sedmadvacetiletého bratra, který po mě házel pivní tácky (věčné dítě). Dlouho jsme se takto nesešli a asi se nám to dlouho zase nepodaří, takže mě to moc potěšilo. Dala jsem si škubánky s mákem a moc si na nich pochutnala. Někdy je musím udělat doma. :)
(Je mi líto všech ne zrovna kvalitních fotek, ale mám takový "turistický" foťáček a ve všech podnicích byla tma..)
skvelý post :)
ReplyDeleteDěkuju moc :)
ReplyDelete