Alicia Keys v Praze

Dnes nechci psát o jídle. Včera se mi splnil sen a totiž - byla jsem na koncertu Alicie Keys. Nejsem moc koncertní "typ", byla jsem na nějakém všehovšudy párkrát, o to šťastnější ale jsem, že jsem mohla být na koncertu Alicie Keys, která je mojí nejoblíbenější zpěvačkou už od malička (od dvanácti, třinácti, kdy vydala "The diary of Alicia Keys. Mám ale naposlouchaná všechna její alba, nejvíc poslední tři ("As I am", "Element of freedom" a "Girl on fire"), takže nejvíc mě minulo to první - "Songs in a minor", které jsem poslouchala a poslouchám až zpětně. Pamatuju si, že před pěti lety v Americe jsem své tehdejší hostfamily vyprávěla, jak moc bych chtěla jednou na její koncert ...

Narozeninový dort s tvarohem a s ovocem

Můj brácha měl nedávno narozeniny. Nevěděla jsem, co mu dát, tak jsem se rozhodla mu upéct alespoň dort. Jak jinak :). Akorát čokoládových dortů a cheesecaků (na ten se určitě zas chystám:)) měla dost a tak jsem se rozhodla udělat takový víceméně "klasický" skoro-piškotový dort, místo máslové náplně udělat tvarohovou a ozdobit ho italskýma sušenkama a ovocem. Nic převratného, spíš naopak, ale chutnal a snad i vypadal celkem dobře, tak se o něj s vámi ráda podělím :).

Hanácké vdolky (a svatební koláče) od babičky

Na přání dnes přidávám recept na hanácké koláče, které mají v podstatě stejný postup, jako kdybyste pekli svatební koláčky, takže pokud se o to budete pokoušet, může to udělat půl na půl :). Tento recept byl součástí mé bakalářské práce, která se zabývala hanáckou kuchyní. Je to recept mé babičky, která mi s nima i pomáhala. Jsem za to moc ráda, protože jsem od ní spoustu věcí pochytila a možná, pokud jednou budu mít tu svou cukrárnu v Oslu, z nich udělám "ten special product", na který budou všichni chodit :)). Tyto  vdolky jsou s tvarohem a s povidly, což je nejtypičtější hanácká varianta. Často se dělávali i s mákem, ale ty zkusím zase příště :). Svatební koláčky jsou jen s tvarohem.



Pokud budete tento recept zkoušet (a nebo jakýkoliv jiný z tohoto blogu), pošlete mi prosím fotky, moc mě zajímají výsledky :)

Jak jsem státnicovala

Včera jsem měla státnice. Takže od teď už nemám žádný pádný důvod sem nepřispívat alespoň trochu pravidelně. Státnice byly fajn. Poslední dvě nebo tři noci jsem sice moc nespala a tu noc předtím jsem se probudila ve 3 ráno a pročítala si ty otázky v koupelně, abych nebudila mamku a sestřenky, ale zpětně z toho mám dobrý pocit. Šla jsem na řadu jako třetí. Moje spolužačka, která šla na řadu jako první si vybrala PŘESNĚ ty otázky, které jsem nejvíc chtěla, tak jsem byla smutná z toho, že ty už si nevytáhnu :). Potom šla na řadu moje druhá spolužačka a vybrala si další otázky, které bych věděla (jen pro představu, měli jsme dva okruhy a u každého z nich jsem měla "oblíbenou" tak polovinu), tak jsem si říkala, že se mi počet těch "úspěšných" otázek snižuje.

Potom jsem šla na řadu já a nejdřív jsem si vytahovala otázku z ekonomického okruhu, vytáhla jsem si jedničku - což byly v podstatě úplné základy mikroekonomie. Tak jsem si oddychla, protože i když ze mě žádná ekonomka není a nikdy nebude, k této otázce nešlo nic neříct. Potom jsem si vytahovala otázku hotelnickou. Vytáhla jsem si devítku, ale chvíli komise uvažovala, že je to šestka. Tak jsem "vtipkovala", že to je jako ve filmu Rebelové :). Řekli mi, že je to šestka, což mě trochu rozhodilo, protože jsem šestku vůbec nečetla. Vypracovávala ji jedna moje spolužačka a dost nepřehledně a já byla líná si ji předělat a naučit se. Sice bych si k ní asi něco vymyslela, ale byla jsem moc ráda, když za mnou jeden člen komise přišel na potítko, že je to teda devítka. Protože tu jsem uměla - bylo to něco jako řízení kvality v restauracích. Nevím čím to bylo, možná tím, že jsem věděla, že alespoň něco vím k oběma otázkám, ale byla jsem úplně klidná... Většinou mám panickou hrůzu z prezentací, klepou se mi nohy i hlas, a teď, když jsem prezentovala (obhajovala) svojí bakalářskou práci, tak jsem byla taková vyrovnaná a klidná. Komise si zálibně prohlížela obrázky mých "pekařských výtvorů" v bakalářce a asi mě ani moc neposlouchala. K oběma otázkám jsem mluvila jen pár minut, říkali, že jim to stačí. A byl to spíš rozhovor, než klasická zkouška a když jsem potom čekala za dveřmi na výsledek, věděla jsem, že to mám, sice asi ne na áčka, ale to mi bylo a je celkem jedno. Nakonec mám BBC :))

Celkově mám ze státnic mnohem lepší pocit, než z maturity, i když ta na známky paradoxně skončila líp. Ale pocitově bylo tohle mnohem lepší, a vědomostně taky. Jsem moc ráda, že už to mám za sebou, že i přesto, že fakt nejsem studijní typ, jsem to prostě nějakým způsobem dokončila a i když se "titulem Bc." určitě nikde chlubit nebudu, je to něco, co prostě "mám" a už mi to "zůstane" :). Celkově za to ta škola sice moc nestála, ale určitě má světlé body. A i když už bych na ni znovu nešla, jsem nakonec docela ráda, že jsem na ní byla, protože něco mi určitě dala. :)

Dnes nebo zítra přidám na přání recept na hanácké vdolky (což je zároveň v podstatě recept na svatební koláče) a postupně doplním, co jsem zanedbala. A za pár týdnů už se s vámi budu spojovat z Osla. :)

Sušenky s arašídovým máslem

Pomalu (ale začíná to být rychle) jde do tuhého, to znamená státnice jsou za rohem. Moje intenzita přípravy se přecejen trošku zvýšila a tak jsem včera strávila 10hodin učením se mikroekonomiky, k čemuž mi dost pomohly také videa na youtube, které mi alespoň ty základy vysvětlily stručně, jasně a relativně rychle. Večer jsem z toho ale byla tak vyčerpaná, že jsem prostě "musela" něco upéct. Chtěla jsem vyzkoušet něco na způsob těchto biscotti, ale nakonec jsem původní recept tak předělala, že to s nimi nemá nic společného, tudíž je tak nazývat nemůžu. Výsledek je ale moc příjemný, ke kávě, k čaji nebo jen tak na uzobávání, při učení třeba, se hodí skvěle :).

Dnes jsem si zatím prošla dvě makroekonomické otázky, ještě mám v plánu tři a nepřipadá v úvahu, abych si je neprošla. Ve zbylém čase, pokud nějaký bude, si budu pročítat managementové a hotelnické otázky, které se na první pohled zdají jednoduché, ale přecejen nějaká základní naučená struktura u nich též být musí, jinak hrozí veeeeliké okno. Jinak nevím úplně proč, ale celkově z těch státnic takový strach nemám. Je to zkouška jako kterákoliv jiná, možná trošku objemnější, ale pořád jen zkouška. Nějakou energii jsem přípravě  věnovala a věnuju a věřím, že když se uklidním a budu pořádně dýchat, tak tam prostě něco řeknu.  A kdyby náhodou ne, tak to konec světa není a vyjde to v srpnu. Ale takovou možnost si nepřipouštím. Prostě 4.6.2013, někdy po jedenácté to bude úspěšně za mnou, tečka. :) ... Ale teď už k receptu.

Čokoládový koláč/páj

Přispívám málo a mé poslední tři příspěvku (včetně tohoto) jsou variace na čokoládové dorty. Ach. Co říct na obhajobu? No, třeba to, že mě za týden čeká jedna obhajoba (bakalářské práce) ve škole a k tomu ještě státnice. I když, přípravě na tuto "událost" se věnuju tak ležérně. Občas mám chvilkové stavy stresu a paniky, tak se chvíli učím, občas (ale to velmi málo) se mi chce učit samo od sebe, často si říkám, "že to přece nějak dám" a někdy mě štve, že k tomu mám takový přístup. Tak jako tak, 4.6.2013 od 9:30-11:00 mi prosím držte pěsti. :)

Každopádně, tento víkend jsem trochu pekla. Včera cheesecake z mascarpone, ricotty a philadephie s trochou čokolády na vrchu pro sestřenku k narozeninám a na dnes jsem tatínkovi slíbila čokoládový dort. Teda, on si myslí, že to bude ten "klasický" čokoládový dort, který mu tak chutná, ale já si ho přecejen chtěla trochu obměnit, i když je to pořád variace na jedno a to samé. Největší je změna pečící formy :). A taky "korpusu". Místo typického sušenkového jsem zkusila kokosový. Výsledek je chutově super, konzistentně trochu drolivý, do příště to musím vypilovat :). Čokoládovou směs jsem si, co se týče poměru, vymýšlela za pochodu, ale žádné originální dílo to není. Celkově se to myslím celkem povedlo, ale upřímně už se celkem těším, až začnu při pečení používat víc ovoce. Mám to v plánu. Ale teď už k dnešnímu receptu..

Čokoládový cheesecake

Po skoro týdenní viróze, co doteď nevím, co byla vlastně zač, jsem se včera rozhodla něco upéct. Moc jsem chtěla zkusit štrůdl z domácího listového těsta, ale pak mi google prozradil, že příprava takového těsta trvá 2 dny (ne teda nepřetržitě, ale stejně) a za 2 dny už doma nebudu, tak jsem se rozhodla pro klasiku. Cheesecake. Ale s ohledem na tatínka jsem ho udělala čokoládový. V Intersparu mají různé slevy na Lindtky a další dobré čokolády a tak jsem použila takový mix čokolád - hořkou, s pomerančem, oříškovou, mléčnou .. a výsledek dopadl skvěle. Ten dort nechutná ani jako klasický cheesecake ani jako klasický čokoládový dort, ale je lahodný, krémový (takže cheesecaková konzistence), ale přecejen dost čokoládový na to, aby chutnal i ne-milovníkům cheesecaku :).