Perception of Life

Like from my diary

• O létaní a "problémech"
• O strachu, "zrcadle" a egu
• Co znamená "patřit někam"? 
• Uklizený byt = uklizená mysl? 
• Dá se najít štěstí? 
• Je možné mít všechno?
• Všechno je, jak je
• O síle domněnek (a receptu na skořicové lívance. Trochu jsem to spletla dohromady :))
• Být vědomý a přítomný = nuda?
• Rozhovor matky s dcerou aneb jak jsme si s Leničkou povídaly o přítomnosti
• Máj, lásky čas 
• O nekonečném zdroji lásky
• O inspiraci a inspirování
• O jedné hodině a půl 
• Dáváme moc nad svým životem do rukou někoho jiného?
• Dá se být "v souladu", i když se nenaplní naše představy?
• Mám život? Jsem život. 

LOVE

• The story of Radan & Terezka
• Jak si užít každičky moment & zásnubní fotky z Osla
• Jak bych chtěla svatbu v lese, knedlíčkovou polévku ... (1)
• Jak o svatbách vlastně zatím moc nevím a inspirace na pozvánky ... (2)
• 7 důvodů z nekonečně, proč miluju svého snoubence (3)
• O nedůležitých maličkostech & dortová foto-inspirace (4)
• Našli jsme místo & další novinky (5)
• Jak jsem našla perfektního fotografa i kameramana + kytky a dekorace foto-inspirace (6)
• Jak mi Radan "vyznával" lásku (2015)

About Norway & Norwegians

• Má Norsko nějaké zápory? 
• O Norech a životě v Oslu
• První pracovní dny v norské restauraci
• První norský "pohovor"
• Jak se pracuje v norské kavárně (2014)
• 5 věcí, které mi dala práce v norské kavárně (2015)
• Předvánoční čas v Norsku I (2013)
• Předvánoční čas v Norsku II + o "štěstí" (2014)
• Julebord 2014 (norský vánoční večírek) 
• 17 mai 2015
• Rande s Oslem (září 2015)
• Výlet do Drammenu a Tønsbergu (září 2015)

Roadtrip po Norsku (září 2015)

• 1. den - lesy, tundry, hory, noční Bergen
• 2. den - Bergen, nekonečná cesta a trajekty
• 3. den - Kjerag
• 4. den - Stavanger, Kristiansand, Grimstad

About Food

• Kvalita nebo kvantita 
• Jak jsem se na jednu noc stala profesionální pekařkou 
• Jak jsem se na jednu noc stala profesionální pekařkou II

Gastrotours

• Exploring Oslo I, II, III, 
• S Leničkou na luxusnější vlně I (2013), II (2014), III (2015)
• Další restaurace v Oslu I, II, III
• Edinburgh
• Barcelona 
• Praha I, II, III
• Prostějov I
• Riga
• Varšava
• Amsterdam
• Prague Food Festival 2015

Travel

• Barcelona, únor 2015
• Riga, březen 2015
• Varšava, duben 2015
• Amsterdam, červen 2015
• Corfu, srpen 2015 I, II

Byt

• První noc v novém bytě aneb jak jsme našli nový domov (2015)
• Ložnice

Other

• Co mi přináší tento blog & co bych chtěla předávat vám
• 4 důvody, proč mě baví blogovat (2015)
• Co poslouchám - podzim 2014
• Oblíbenci podzimu (2015)
• Jak si udělat Silvestra jako z Pinterestu (2014)
• Kouzlo Vánoc?
• Valentýn 2014
• Valentýn 2015
• TOP 3 seriály, které vás budou bavit (2015)
• 11 faktů o mně
• Víkend v Jeseníkách 2015 - Nordic Walking & míření slovy přesně
• Workshop s Olympus Pen - "Nebojte se fotit v noci!"
• 9 tipů, jak si užít čas o samotě
• PPP - Jak jsem se vymanila ze začarovaného kruhu anorexie a přejídání
• Všechny cesty vedou na Letavy (2013)
• Letavy 2015 I, II, III, IV
• Inspirujme se navzájem I

Jogurtovo-čokoládový dort se sušeným ovocem

Včera jsme měli doma rodinný oběd. Po delší době jsme se sešli doma všichni čtyři (rodiče, já a brácha) a je tu s námi i Radan (jupí :)) a přijela i babička a děda. Maminka Lenička pekla kačenu. Moc se jí povedla.

Radan se s mým bráchou viděl poprvé v životě. Nevěděla jsem to jistě, ale myslela jsem si, že si budou rozumět. Když už nic jiného, spojují je počítačové hry. Takže když si spolu sedli před počítač, tak jsem věděla, že mám minimálně pár hodin "pro sebe". A tak jsem se rozhodla péct, co jiného :D. Měli jsme doma takovou idylku. Brácha a Radan si hráli, Lenička taky hrála (scrabble na netu), taťka si četl a já pekla. Přitom všem jsme poslouchali dobrou hudbu a voněla nám příjemná vánoční vůně z aroma lampy (a nebo ze svíčky).

Včera jsem poprvé pekla úplně bez jakéholiv receptu. Většinou mám nějaký recept, který si pak podle sebe třeba upravím, ale včera jsem prostě improvizovala. Měli jsme doma spoustu druhů sušeného ovoce, ořechů, babička mi přivezla 70% čokoládu a tak jsem si řekla, že to dám nějak dohromady. Vytáhla jsem z kredence polohrubou mouku, třtinový cukr, ovesné vločky, mandlový extrakt, prášek do pečiva z lednice bílé jogurty a tvaroh, který mi tam zůstal ještě z minulé návštěvy domova, trošku másla a vajíčka. Výsledek dopadl skvěle, každý si v tom dortu našel něco svého. Třeba taťkovi, který moc nemusí dorty typu cheesecake, chutnala ta čokoládová část atp. Navíc, narozdíl od cheesecaku se tento dort nemusí nechat několik hodin tuhnout. Vlastně to ani není cheesecake :). Prostě jogurtový dort na způsob "co dům dal" .. Pokud máte rádi lehčí dorty, které se v podstatě "jedí sami", tak je tento dobrá volba. Navíc velké množství sušeného ovoce a ořechů z něj vlastně dělá tak trošku "vánoční dort" :)

Gnocchi s tuňákem

Na to, jak mě všeobecně baví vařit a péct, tak se k tomu v Praze dostanu a vůbec dokopu málokdy. Přiznám se, že mě dost ovlivňuje stav kuchyně. Nejradši vařím doma. Naše kuchyň je velká tak akorát, praktická, všechno mám po ruce, hrnců, misek a pánviček mám kolik potřebuju a celkově se mi líbí styl, jakým je vymyšlená. Až budu velká, tak bych chtěla podobnou, jen ještě víc "vylepšenou" - s velkou "pracovní" plochou uprostřed a s hrnci a pánvičkami zavešenými podél té plochy. Nebo tak nějak.

Potom ráda vařím i v Oslu. Je to kolejní kuchyň, ale je v ní spoustu světla, všechny talíře, hrnce a pánvičky jsou vidět (jsou poskládané v otevřených policích) a prostoru je dost ..

Jen tady v Praze - kde paradoxně trávím nejvíc času, mě to prostě nebaví. V kuchyni je tma, málo prostoru na přípravu, málo hrnců a dodneška nevím, jak se zapíná plynová trouba, takže nic nemůžu péct. Přiznávám, že to poslední je trošku moje chyba..

Každopádně, jednou za čas něco uvařím. Většinou se jedná o něco (až příliš) jednoduchého a není tomu jinak ani dnes. Ne vždy je ale chuť a čas vařit něco složitého, tak sem svůj recept na "bramborové noky" (ne knedlíky! :)) s (vděčným) tuňákem dám. Samozřejmě by bylo nejlepší, kdybych si noky udělala sama, ale opravdu se mi tady do toho nechce. Tak snad příště :).

Cheesecake s para ořechy

Na to že tady těch receptů zatím tolik nemám, píšu o cheesecaku nějak často. Jenže cheesecake je opravdu můj nejoblíbenější dezert a tím, že ho pokaždé dělám trošku s něčím jiným, tak se "vyplatí" ho sem dávat. Alespoň myslím. :) Byla jsem doma 5 dní a upekla jsem 3 dorty/dezerty. Na dva z nich už tady recept je (tady a tady) a ten třetí přidávám dnes.

Protože jsme doma byli jen tři - já, mamka a taťka (navíc taťka moc cheesecake rád nemá, on radši čokoládové) a už jsme měli za sebou tvarohový koláč i brownies, vzal tatínek půlku cheesecaku do práce a ochutnal i strejda a mamčina kamarádka. Všem (prý) moc chutnal a dnes mi maminka volala, jestli bych její kamarádce jeden, dva, tři .. dorty před Vánocemi neupekla :). To je skvělá zpráva. Mamka mi totiž "zakázala" péct, protože jí to všechno chutná a (údajně) kvůli tomu přibírá, jenže mě to baví a navíc je TOLIK receptů, které bych ráda vyzkoušela. Navíc, potřebuju praxi, když chci jednou svoji malou pekárnu/cukrárnu :)). Tak se na to moc těším.

Tento cheesecake jsem dělala podobně jako ten první, ze sýru Philadephia. Jen, protože jsem neměla některé ingredience, tak jsem trošku experimentovala. Ale nebojte, do Babici mám daleko :D.

Brownies s vlašskými ořechy

Svého tatínka jsem neviděla už víc, než měsíc. Dnes se má vrátit z tenisového turnaje a tak jsem se rozhodla, že mu udělám radost :). On miluje čokoládu. Myslím, že ve všech podobách. Ale nejvíc kvalitní hořkou. A nebo čokoládové dorty .. jenže ten jsem mu dělala minule. A tak jsem mu dnes upekla brownies, do kterých jsem přidala čerstvé vlašské ořechy, kterých máme doma spoustu. Ještě není doma a tak neochutnal, za to já už mám v sobě 2 kousky :). Na první pokus dopadly snad celkem dobře, ale příště se je pokusím upéct ještě víc "čokoládovější" :)

Tvarohový koláč s ovesnou drobenkou

Miluju tvaroh. A úplně nejvíc ve sladké podobě. Čas od času, když jdu ráno do školy, si kupuju na snídani v  místním stánku sladkou snídani a většinou je to právě nějaký tvarohový koláček.. V Praze moc nepeču, protože k tomu nemám dobré podmínky, mám málo času a (konec vymlouvání) - nebaví mě to tam. Takže, když přijedu domů - jako právě tento víkend - hned se vrhám do kuchyně. Škoda, že mi práce a škola nedovolují jezdit častěji. Nebo bohudík? ...

Dnes jsem tedy pekla tvarohový koláč. Našla jsem víc receptů na různých stránkách, ale nakonec byly jen mou inspirací a trošku jsem improvizovala. V lednici na mě čekal farmářský tvaroh, který potřeboval spotřebovat, to byl základ :). Využila jsem také čerstvý mák, kterého máme doma na pytle, čerstvě vylouskané vlašské ořechy a brusinky. A taky ovesné vločky. A třtinový cukr. Zní to dost zdravě, že? Bohužel je tam i dost másla .. Výsledek ale stojí za to, tento koláč je vláčný, šťavnatý a ne moc sladký. A moje maminka mi ho pochválila :)

TIP:
Cukrář v bistru, kde pracuju, který je opravdu profík ve svém oboru, mi dal pár typů na nějaké typy pečených dezertů. Tvarohové/sýrové koláče/dorty/dezerty, které obsahují také vejce (typu cheesecake, creme brulee apod.) by se neměly péct na vysoký stupeň teploty, protože potom ten dort není tak krémový, trhá se, může se srazit apod. Takové dezerty by se měly péct spíš na cca 120-130 °C, ale déle. Zkusila jsem to takto péct tentokrát a myslím, že je to opravdu lepší ...

Umami - japonská restaurace

Před několika dny, možná týdny, jsem byla se svojí maminkou v Praze na sushi. Po krátkém rozmýšlní jsme se rozhodly pro japonskou restauraci Umami, která sídlí v nákupní čtvrti Myslbek Na Poříčí. Ještě před nějakou dobu jste mohli v Myslbeku najít Sushi Point, ale ten už má své restaurace "jen" v Dejvicích a na Andělu (a taky v Brně a v Ostravě).

Umami je o poznání menší, než Sushi Point, ale interiér je "čistý", moderní, stylový, přesně takový, jaký mám ráda :). Každý den nabízejí 2 zvýhodněná menu, první obsahuje výborný hovězí vývar a steak z tuňáka v řase nori s houbovým soté a s rýží a druhé tu stejnou polévku a 14ks sushi.

V menu mají několik druhů polévek, předkrmů, salátů, nudlí a grilovaných specialit a pak samozřejmě několik stran sushi :). S Leničkou jsme si daly jeden sushi set a jedno to zvýhodněné menu se sushi a polévkou. Jako pozornost nám přinesli ještě salát.

Nejsem žádný velký expert na sushi a už vůbec né ryb, ale za ten rok, co létám do Norska jsem jich ochutnala spoustu (a opravdu výborných) a můžu čestně říct, že ty v Umami se jim chutově téměř vyrovnají. Cenově jde asi spíš o trošku dražší sushi, ale myslím, že cena odpovídá kvalitě a v Praze najdete i mnohem dražší (a o nic moc lepší) podniky .. Takže pokud jste milovníci dobrého sushi, Umami by pro vás mohla být dobrá volba :).

Později ten den už jela Lenička domů, ale obě jsme měly celkem chuť na nějaký dortík, tak jsme si na hlavním nádraží zašly do Leonidas, kde se dají sehnat výborné belgické pralinky. Dorty vypadaly ve výloze moc hezky, nazdobeně a chutně. Stály 49Kč/ks, což je podezřele nízká cena a záhy jsme zjistily proč. Na mém "Míša dortu" byla místo pravé čokolády cítit levná čokoládová poleva, dort byl celkově cítit tak trošku "éčkama", byl suchý, šlehačka ze spreje .. byla jsem zklamaná a chutově "neuspokojená" .. ale tak zkusily jsme :). Každopádně nedoporučuju ..