My week in pictures V.

 Tuhle "rubriku" většinou používám, když jsem doma v ČR, protože ty dny vždycky bývají docela nabité a tak je o čem přispívat, v Oslu už přecejen žiju a tak dny začínají být o něco "všednější". Někdy se to ale v jednom týdnu docela seběhne i tady a tak jsem se rozhodla ho shrnout. Některé dny byly míň zajímavé, ale třeba včera byl pro Norsko velký den, a tak to stojí za zmínku, i když si myslím, že nemám "materiál" na celý samostatný článek. A tak prostě budu psát o tom, jaké to bylo pro mě. A o pár dalších věcech :).

Pondělí

V pondělí tu ještě stále byla Lenička.
O tom, jak jsme se spolu měly jsem psala tady.
Ještě jen dodám, že se už teď těším na příště, až zase přijede.
Jsem vděčná za to, že mám v mamince vpodstatě nejlepší kamarádku.
se kterou mám tendence probírat vše hned, když se to děje. I přesto, že
jsme od sebe "daleko", často si spolu na facebooku jen tak prohodíme pár slov,
víme o sobě. A já se možná i díky tomu necítím tak "home sick", jak bych se
možná čas od času cítila.

Úterý

V úterý jsem byla v práci. To jen další dokumentace mého oběda,
ani nevím, proč si to fotím stále dokola, takový (zlo)zvyk.
V práci už si nepřipadám jako "nová", vím, kde co hledat, co dělat s čím
a moc mě potěšil J.J., ten, který se mnou před pár měsíci dělal pohovor,
že se na mě ptal kolegů a všichni do jednoho mu prý řekli, že se jim se mnou
dobře pracuje a že se rychle učím. A on sám mi složil poklonu, že jsem jedna z těch,
kvůli kterým lidé chodí do kavárny každý den. Že si všímal lidí a i ti, co do kavárny
přišli zamračení odcházejí s úsměvem na rtech. Moc mě to potěšilo. Snažit se
rozveselit lidi, kteří jsou v mojí přítomnosti se snažím snad odjakživa a moc mě těší,
že to snad funguje. Ale jinak si myslím, že o to se snaží všichni mí kolegové. Nemáme
tam žádné nepříjemné lidi :).

Po práci jsem poprvé v životě vyráběla korunky z marcipánu.
Pár dní před tím nám totiž na candy barový email psala paní,
jestli nemůžeme pro její dceru k narozeninám upéct nějaké cupcaky
a podobně s princeznovským a hello kitty motivem. Objednávka byla
na čtvrtek, tak jsem se do toho pustila o dva dny dřív, abychom všechno stíhaly.

"Usušila" jsem i sněhové pusinky, protože ty stejně bývají
nejchutnější o pár dní později.

Středa

Ve středu jsem zase byla v práci. A večer znovu pekla. Tentokrát sugar cookies, na které brzy přidám recept.
A taky jsem se poprvé pokoušela do Hello Kitty z marcipánu. Určitě by bylo co zlepšovat, ale jsem vesměs spokojená
s výsledkem. Co říkáte?

Pekla jsem i citronovo-makový "dort" na cake pops. Recept už
na blogu mám, v podobě muffinů. Jen jsem limetky nahradila
citronem a máku dala o něco málo víc. Frosting, kterým jsem
rozdobený korpus spojila byl z marcarpone, citronu a cukru.

Čtvrtek

A ve čtvrtek se už peklo docela ve velkém. Ještě, než kolem
půl desáté/desáté dorazila Terezka, upekla jsem cupcaky.
Vanilkové a kokosové. Na ty kokosové přidám, snad brzy, recept.
Jsou chuťově opravdu vynikající, až jsem sama byla překvapená.
Musím si je jen lépe nafotit, až je budu péct příště.

Terezka zdobila cookies, kytičkama, co jsem udělala v úterý
společně s korunkama. Ty úžasné Hello Kitty na cupcacích
dělala Terezka :)

Já jsem se mezitím "patlala" s cake pops. Musím říct, že mě jejich
příprava přestává bavit. A nebo máme opravdu hodně špatnou čokoládu.

Takto nějak vypadaly ty kokosové cupcaky
s marcarpone frostingem.

Potom, když už bylo všechno nachystané jsme se s Terez vydaly všechny tyto sladké dobroty předat. Cesta byla poměrně trnitá, ale paní, která si u nás cupcaky a spol. objednávala byla moc milá. Dům už měla vyzdobený v růžových barvách a u dvěří byly Hello Kitty balonky. Dozvěděly jsme se, že její dceři jsou teprve 4. My jsme s Terez typovaly 6-7 :). Pak když jsme se dostaly zpátky na T-Bane, zjistily jsme, že odtud žádná zpátky nejede a musíme se nejdřív dostat o jednu zastávku dál a až pak zase zpátky do centra. To už jsme si ale nemusely dávat pozor na to, jestli cupcaky vypadají, jak mají a tak to bylo nakonec docela v pohodě :). Ve čtvrtek jsem už nic dalšího nepekla...! :)

Pátek

... v pátek už ale ano. Naštěstí jen cupcaky. Dvě zakázky a jedna
pro Terez. Opět vanilka a kokos.

Všechny v norských barvách. Nebo teda jak
jen to šlo v norských barvách.

A večer jsme s kolegy z práce měli oficiální "summer party".
Konala se v jedné z kaváren, která se večer mění v pizzerii a
tak o spoustu dobré pizzy a vína nebyla nouze. Díky tomu,
že jsem alespoň párkrát pracovala ve všech třech kavárnách
a i v Tranenu, tak jsem z každé "skupiny" znala alespoň někoho,
nevíc jsem se ale "zdržovala" u stolu, kde seděla většina
mých kolegů z kavárny, kam chodím nejčastěji a nejraději.
Bylo to moc příjemné. Bylo mi trochu líto, že víceméně "kvůli" mně
a ještě snad jedné kolegyni a kolegovi většina mluvila anglicky,
i když jsem za to moc ráda. Když jsem pak ještě s některými mými kolegy
šla na "after party" k jednomu z nich domů, a oni občas přepli do svého
rodného jazyka, chytala jsem se jen stěží. Ale možná, kdybych na
takové párty chodila častěji, pochytím té norštiny víc :).

Sobota - 17. května

A teď už o sobotě, 17. máje. To je velký velký den pro Norsko.
Je to "den ústavy" (Norové tento den nazývají Grunnlovsdagen
a nebo taky Den syttende mai (tedy 17tý máj). Přesně před 200 lety,
v roce 1814 byla přijata norská ústava a byl zvolen norský král
Christian Fredrik (který byl původem z Dánska).

17tého máje ráno začíná pro skoro každou norskou rodinu typickou velkou snídaní, u které nechybí šampaňské. Ženy, dívky a děti jsou oblečené v národních krojích, které se nazývají "bunad"a tuším, že každý norský kraj má své typické barvy a stříhy. Muži jsou většinou oblečení v oblecích. Všichni jsou venku, všichni se usmívají, mávají norskými vlajkami a volají "Hurra Hurra Hurra". A taky si všichni Norové přejí "Gratulerer med dagen", tedy "Gratuluju ke dni", v přeneseném významu "všechno nejlepší k narozeninám". V průvodu vidíte snad všechny školy od prvních tříd až po střední, a když je pozorujete pozorně, všímáte si, jak si to každý užívá po svém. V průvodu taky krásně šlo vidět, jak je Oslo opravdu multikulturní. V některých skupinách/školách jste mohli vidět snad celou škálu etnických složení a všichni do jednoho nesli norskou vlajku a zpívali. Norské děti, minimálně tady v Oslu, už dávno nejsou jen krásné blonďaté holčičky a světlovlasí kluci. 

Protože norských kamarádů tu zatím moc nemám, pravděpodobně jsem včera nezažila typický Den syttende mai, ale to nic nemění na tom, že to byl krásný den

Ráno jsme s Radanem začali palačinkami a ovocem
v "norských barvách".

Pak jsme se kolem desáté přesunuli do centra. Norské vlajky
VŠUDE. A davy taky VŠUDE. Jen fotit se to moc nedalo.

Fotka z náměstí, kde průvod začínal.

Pak jsme se potkali s kamarády, popíjeli bublinkové víno, někteříi typicky norský alkohol - akevit (toho jsem se zdržela), jedlicukrovou vatu a bavili se.

A na večeři jsem uvařila tyhle výborné tygří krevety.

Neděle

A dnes jsem byla zase v práci. Kupodivu bylo narváno.
Myslela jsem, že všichni budou dospávat kocovinu :).
Moji kolegové Norové vesměs nepracovali, dneska
jsme byli samí cizinci :)).

Měla jsem na sobě tohle super tričko, co mi kdysi dala
moje americká host mom a zjistila jsem, že to je super věc ho mít
na sobě. Když je čas si povídat se zákazníky, hned je téma na světě
aniž bych něco řekla :).

A taky byl dnes krásný den, takové to opravdové vedro.
Nejdřív jsem vytáhla ven Radana, který celý den sedí u diplomky,
ale nakonec jsme se odpojili a já jsem se ještě sama šla projít na
Sognsvann, který máme kousek od bytu. Byla to moc příjemná
procházka a chystám se chodit mnohem častěji! :)

A jaký byl váš týden? :)

Facebook