Tuesday, December 16, 2014

O pozorování Vánoc a vlastně tak celkově o pozorování a o (ne)štěstí :)

Letošní "juletid", tedy vánoční čas si vychutnávám opravdu plnými doušky. Že tak začíná téměř každý můj článek za poslední poslední měsíc? Asi jo, protože to fakt tak prožívám. Nevím, čím přesně to je...

Vánoce na Karl Johans Gate
Posledních několik měsíců se opravdu intenzivně a "v praxi" učím neulpívat a nezamotávat se do "sítí svého ega", které mi často barvitě líčí, jak bych se měla cítit a jak bych se měla (za)chovat. Jenže ono je to o to složitější, že vám neustále tvrdí něco jiného, v různých časových i více či méně intenzivních intervalech. A tak se často stává, že když se na tuto hru namotáme, to ego si nás tak válcuje ode zdi ke zdi a my se neustále cítíme buď neuvěřitelně šťastní nebo neuvěřitelně sklíčení nebo neuvěřitelně bezmocní a nebo jsme v jednu chvíli skálopevně přesvědčení, že to bude takto a v druhou chvíli zase úplně otočíme a musí to být onak. A se všemi těmito fázemi se naprosto ztotožníme... A tak se poslední měsíce snažím hlavně pozorovat. Co se mnou dělají situace, ve kterých se ocitám, jaké pocity i fyzické projevy ve mě vyvolávají a neulpívat na nich s vědomím, že všechny ty tak bouřlivé a zásadní emoce zase pominou a ... přijdou další. Ono to neznamená, že tím přestávám ty věci, situace a chvíle prožívat, jen už popravdě nejsou tak intenzivní a hlavně jim nepřikládám takovou váhu. Vlastně je "jen" beru takové jaké jsou - že přijdou a zase odejdou.

Vánoce na Majorstuen

Vánoce na Aker Brygge
Dnes na Aker Brygge
Na příjemných stavech se samozřejmě ulpívá a ujíždí snáz. Téměř každý z nás se podvědomě snažíme obklopovat krásnými věcmi, krásnými zážitky, krásnými a pozitivními lidmi, kteří nás mají rádi, kteří nás uznávají a dávají nám pocit vyjímečnosti. Všechno to v nás vyvolává pocity štěstí a není na tom vůbec nic špatného. Jen jsem přesvědčená o tom, že nic z toho nám dlouhodobé štěstí nepřinese. Ono to totiž "funguje" i naopak. To když se okolo nás pohybují nepříjemní lidé, které právě nám dělají naschvály, schválně nám ubližují a určitě nám nepřejí, v práci se nám nedaří a ještě do toho se nám zrovna teď pokazila pračka nebo lednička... když se z těmito "vnějšími" okolnostmi ztotožníme, znamená to především to, že něčemu zvenku dáváme tak obrovskou moc, že to zásadně ovlivní náš vnitřní "soulad". Když si ale uvědomíme, že to všechno okolo je jen a pouze forma a záleží na nás, jak k ní přistoupíme, rázem začneme přijímat všechno, co se nám děje, aniž by to rozházelo tu podstatu v nás... a taky přirozeně přitahovat spíš ty "hezké" věci, okamžiky i lidi. 

Ohěn a pražené mandle!
rozmazaná, ale o to "autentičtější" bruslící momentka
A tak se konečně dostávám k tomu předvánočnímu času, díky kterému jste asi na tento článek vůbec klikli :). Ten letošní je, vlastně podobně jako ten loňský, plný nádherných forem. S Radanem chodíme několikrát do týdne na různá rande a vlastně až tak nezáleží na tom, jestli zrovna jdeme na dlouhou procházku, vynikající večeři, kávu a nebo třeba bruslit. Kavárny, včetně té "mé", se předhánějí v tom, která vypadá vánočněji a nabízí víc vánočně laděných produktů. My dokonce ještě soutěžíme mezi sebou, kdo z nás prodá víc "julekaffe", tedy vánočních zrnkových káv. A tak se častěji dostávám do (stále ještě spíš základních) norských konverzací a moc mě to baví...

Můj vánoční hipsterský moment :)
Zároveň mám ale i spoustu volných dnů, které trávím hodinami pečení, hodinami procházení se po vánočním Oslu a hodinami strávenými povídáním si s kamarádkami... Vlastně pohodový život, že jo? :) A minulou sobotu jsme měli takový neoficiální Julebord č. 2. Z dýšek, které nám zákazníci za posledních rok hodili do kelímku u kasy jsme objednali spoustu vynikající pizzy a koupili několik (vlastně spoustu!) lahví dobrého vína a bavili se a hráli různé hry. A poznali se s kolegy a kolegyněmi zase o trochu víc. Vlastně to byl fakt úžasný večer. To, že mi druhý den nebylo fyzicky úplně nejlíp, jsem brala vlastně jako takovou zkoušku, jak je to vlastně s tím mým pozorováním a přijímaním věcí takových, jaké jsou :) ...

Selfie s kolegyněmi :)



... no původně jsem dnes chtěla napsat recept na kávové cupcaky a tohle všechno měl být jen takový úvod. Myslím ale, že by se tu tak trochu ztratil a tak si ho schovám na přiště. Nikam neuteče. :)

.. když byl v Oslu sníh ..

5 comments:

  1. Krásné fotky, opravdu je z tvého článku nádherně cítit vánoční atmosféra, akorát tady u nás mi ke čtení takovýchto článků chybí ten sníh... Snad se dočkáme :)
    Šárka

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Šárko, děkuju za milý komentář :). Tady nasněžilo po delší době zase až dneska, a jen trochu, tak uvidíme, jak dlouho to vydrží. Ale 23tího cestuju domů do ČR, tak taky tak tajně doufám, že Vánoce na sněhu budou, mohly by! :) Měj se krásně, Terez

      Delete
  2. Terezko,
    vím že se pořád opakuju, ale jsi neuvěřitelně inspirativní. Čas od času se mi stane, že si na tebe prostě jen tak v běžném životě vzpomenu a říkám si, jak bys to či ono prožívala ty. :)
    Přeju krásné svátky plné pohody (a cupcaků a markonek), ať si je s Radanem náležitě užijete - případně i s těmi dalšími, pokud se vracíte do Čech :)
    Měj se krásně

    ReplyDelete
    Replies
    1. Magdalénko, děkuju krásně! :) Těší mě, že ti tyto mé články a to jak vnímám věci, snad něco dávají :). I já tobě přeju krásné svátky, užij si je přesně tak, jak si přeješ :) ... Já budu na Vánoce doma a Radan u sebe doma, ale pak na Silvestra se už zase sejdeme.. a asi i cupcaky a makronky budou :)) .. a ještě jsem slíbila vánočku ... Měj se krásně!

      Delete